Ministryně Maláčová: Národní parlamenty by měly získat větší časovou flexibilitu

31.01.2019 14:26

Projev na 5. schůzi Senátu 31. ledna 2019 k Sdělení o posílení zásad subsidiarity a proporcionality a výroční zprávy Komise o vztazích s vnitrostátními parlamenty, subsidiaritě a proporcionalitě

Ministryně Maláčová: Národní parlamenty by měly získat větší časovou flexibilitu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
reklama

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

dovolte mi, abych vám ve stručnosti představila tzv. Balíček k subsidiaritě, který komise vydala 23. října loňského roku.

Jde o tři nelegislativní dokumenty, nové sdělení a dvě pravidelné každoroční doprovodné zprávy za rok 2017. Cílem komise je posílit zásady subsidiarity a proporcionality v EU. Ty jsou přitom od nepaměti zásadami, kterými by se Evropská komise při navrhovaní legislativy měla řídit. Komise také zdůrazňuje, že to téma vnímá v širším kontextu své snahy o lepší tvorbu právních předpisu.

Sama ale – na základě své předchozí pracovní zkušenosti vím, jak je to důležitá problematika pro národní parlamenty.

Cílem sdělení je naznačit způsoby, jak prohloubit uvedené zásady v rozhodovacím procesu EU. Dokument navazuje na závěrečnou zprávu komisí zřízené pracovní skupiny z července minulého roku a v jejím čele stál 1. místopředseda předseda komise Frans Timmermans. Rada EU, tedy členské státy na činnosti této skupiny, která byla složena ze zástupců výboru regionů a národních parlamentů přímo neparticipovaly. Evropský parlament nabízenou účast odmítl.

Mezi klíčové prvky sdělení patří návrh na zavedení společné metody pro hodnocení subsidiarity a proporcionality prostřednictvím jednotné hodnotící tabulky.

Národní parlamenty by dle komise měly získat větší časovou flexibilitu při vydávání odůvodněných stanovisek, kterými konstatují, že nějaký návrh legislativy v rozporu s principem subsidiarity.

Do výpočtu 8týdenní lhůty by se neměla započítávat letní přestávka, to je ale již dnes neformální praxe, a nově také svátky v období Vánoc a Nového roku. Komise také zamýšlí připravovat sdružené odpovědi vícero parlamentům upozorňující na porušení subsidiarity, a to i v případě, že nedosáhnou nutného prahu pro aktivizaci žluté karty. Ta představuje jednu třetinu hlasů všech komor národních parlamentů.

Komise chce také dále intenzivněji zapojit regionální parlamenty a další lokální aktéry, např. města a obce. Postoje těchto subjektů by měly být více zohledňovány např. v pokynech komise k tvorbě právních předpisů, při přípravě veřejných konzultací anebo v rámci platformy pro lepší tvorbu právních předpisů, tzv. REFIT.

Komise také zamýšlí systematičtěji posuzovat subsidiaritu v prováděcích aktech nebo v aktech přenesené v přenesené pravomoci, které jsou jí svěřeny. Evropská komise také hodlá své, zatím obecné záměry, upřesnit při hodnocení právních předpisů v první polovině tohoto roku.

Co se týká doprovodných zpráv, zpráva o používání zásad subsidiarity a proporcionality informuje o tom, jak byly tyto dvě zásady v roce 2017 uplatňovány institucemi EU a zejména jak fungovala kontrola jejich dodržování národními parlamenty.

Zpráva se týká obecně vztahů Evropské komise s národními a částečně i regionálními parlamenty členských států v tom samém časovém období. Zprávy konstatují mírný pokles počtu odůvodněných i jiných stanovisek zaslaných parlamenty Evropské komisi v rámci mechanismu kontroly subsidiarity a politického dialogu. Jen pro vaši informaci – komory zaslaly celkem 576 stanovisek, z nichž 52 bylo odůvodněných.

Mezi národními parlamenty se zvýšil zájem o vzájemnou koordinaci vstupů do politického dialogu s Evropskou komisí. Komory zaslaly Evropské komisi celkem 4 společná stanoviska.

Obě komory Parlamentu ČR patří tradičně mezi nejaktivnější z národních parlamentů, co se týká dialogu s Evropskou komisí.

Senát by dokonce třetí nejaktivnější komorou v zasílání stanovisek.

Výhrady národních parlamentů k porušování principů subsidiarity se nejčastěji týkaly návrhů o vnitřním trhu s elektřinou a balíčku o službách. V rámci politického dialogu se parlamenty vyjadřovaly také k Bílé knize o budoucnosti Evropy a k Balíčku o mobilitě, co se týče pozice vlády ČR.

Vláda vítá snahu Evropské komise posílit uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality.

Oceňuje, že tak Evropská komise hodlá činit způsobem, který nevyžaduje změnu smluv. Kladně hodnotíme zejména větší flexibilitu pro vydávání odůvodněných stanovisek národními parlamenty, jedná se sice o kosmetické změny, jdou však správným směrem. Vhodný je také úmysl pravidelně hodnotit z hlediska subsidiarity dopady právních aktů, které Evropská komise vykonává v přenesené pravomoci, či posuzovat potřebnost stávajících předpisů. Nevyjasněný je ovšem záměr Evropské komise intenzivněji zapojit regionální a lokální orgány do posuzování uvedených principů. Kromě pozitivních aspektů, např. větší zohledňování jejich zkušenosti při iniciaci legislativy ze strany Evropské komise a při veřejných konzultacích může tento návrh přinést také řadu rizik.

Nejistým by např. bylo větší zapojení těchto aktérů přímo do rozhodovacího procesu, např. jejich sledováním a kontrolou zásadou subsidiarity. Takové uplatnění by neodpovídalo realitě unitárních států, jakými je ČR, mohlo by EU vystavit riziku zpomalení rozhodovacího procesu. Domníváme se, že roli místních a regionálních samospráv již dnes dobře plní Výbor regionů. Paralelní vznik dalšího nástroje pro kontrolu subsidiarity by jenom rozředil význam tohoto orgánu a zvýšil administrativní břemeno. Rezervovaně se také stavíme k plošnému uplatňování navrhované hodnotící tabulky. Jde o potenciálně užitečný nástroj, avšak jeho aplikace by měla zůstat pouze na dobrovolné bázi a týkat by se měla výhradně komunikace mezi komisí a národními parlamenty.

Můžu tady shrnout, že návrhy komise přinášejí řadu rozumných parametrických změn, dlouhodobě však upozorňujeme na skutečnost, že zcela klíčovou roli při posuzování subsidiarity má samotná komise. Měla by respektovat tento princip již v okamžiku návrhu legislativy. Měla by být méně politická a více zdrženlivá, netlačit legislativu na sílu. Komise bohužel často nezohledňuje postoje národních zákonodárců, a to dokonce ani v situacích, kdy došlo k aktivizaci žluté karty, naposledy v roce 2016, v případě tzv. směrnice o vysílání pracovníků, kde se vyjádřily i obě naše parlamentní komory.

Závěrem bych ráda uvedla, že vláda velmi oceňuje činnost Senátu PČR, který v roce 2017 patřil jako již tradičně mezi nejaktivnější komory v celé EU. Doufejme, že tomu bude i nadále a vašemu hlasu bude ze strany komise více nasloucháno.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Drahoš: Vláda se velmi často věnovala tomu, co je pro ni nejsnazší

15:09 Senátor Drahoš: Vláda se velmi často věnovala tomu, co je pro ni nejsnazší

Projev na 6. schůzi Senátu 25. února 2021 k návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nař…