Článek byl převzat z Profilu JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. - ČNB papežštější než papež a škrtací heroismus nové koalice

Růst spotřebitelských cen je celosvětovým fenoménem a inflačním tlakům čelí celá globální ekonomika. Hlavní důvod? Zamrznutí dodavatelských řetězců, růst cen surovin, prudké zdražení energií, či rostoucí ceny potravin - faktory globálního a dočasného charakteru. Jakmile odezní, vrátí se inflace nepochybně do tolerančního pásma okolo 2% inflačního cíle České národní banky.

Toto skutečně není interpretace stávající inflace dle Aleny Schillerové. Aktuálně zvýšenou inflaci totiž považují za přechodnou záležitost světoví hráči jako americká centrální banka Fed nebo Evropská centrální banka. A to v USA inflace dosahuje nejvyšších hodnot za posledních 30 let. Přesto Fed minulý týden zopakovala, že současná vysoká inflace bude pouze přechodná. Souhlasí s tím i bývalá šéfka Fed a současná americká ministryně financí Janet Yellenová. Zvýšená inflace podle ní přetrvá nejpozději do konce roku 2022, dokud se ekonomika nevzpamatuje z globální pandemie. Hlavní ekonom ECB Philip Lane dále označil intervence centrálních bank a zpřísňování měnové politiky v tuto chvíli za kontraproduktivní. A názor, že současná zvýšená inflace je globální a pouze dočasného charakteru a že měnová politika s tím příliš mnoho nenadělá, zastává i v Česku řada renomovaných ekonomů. Mimo jiné Aleš Michl a Oldřich Dědek z ČNB či profesor Jan Švejnar z centra IDEA.

Nedávný rekordní nárůst úrokových sazeb ČNB o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta tak byl šokem pro všechny. Na takové úrovni není úroková míra v Polsku (1,25 procent) ani v Maďarsku (2,1 procent). A to se obě země potýkají s vyšší inflací než my. Konkrétně na úrovni 6,4 procent v Polsku, resp. 6,6 procent v Maďarsku podle čísel Eurostatu za říjen letošního roku. Připomínám, že tento ukazatel nezahrnuje imputované nájemné v pojetí cenové statistiky Českého statistického úřadu. A samozřejmě sousední země platící eurem, tedy Německo, Rakouskou a Slovensko mají základní úrokovou sazbu danou ECB už šestým rokem na rekordním minimu nula procent. Nemluvě o tom, že ECB podporuje oživení ekonomik kromě udržování nulové úrokové sazby i dalšími nástroji, jako jsou nákupy korporátních dluhopisů či cenných papírů veřejného sektoru průměrně za 90 mld. EUR měsíčně.