Je ustavní soud zárukou demokracie? Komu chceme tomu pomůžeme

Náš třetí pilíř demokracie, soudnictví, vytváří sektu lidí, která má určitým způsobem jisté místo na doživotí, a tudíž nejsou tlačeni demokratickými volebními systémy po určité době k obhajobě svého postu,  tito lidé ovlivňují přátelskými vazbami korupční prostředí a tak vzniká i nedůvěra k justici a náš demokratický systém. Justice, musí být nezávislá, nesmí být podrobená tlakům politických sil a populismu veřejnosti. To, že justice nemá kontrolní časové mechanismy ji dost degraduje v očích jak laické, tak odborné veřejnosti. Naopak Ústavní soud má kontrolní mechanizmy, funkční období ústavního soudce činí 10 let. Podat u Ústavního soudu  řízení o ústavní stížnosti je dále oprávněn každý, kdo se cítí zkrácen na svých základních právech a pro jejich dosažení již bezúspěšně vyčerpal všechny další zákonné prostředky.

Výkon spravedlnosti je u nás nejen pomalý, ale někdy odporuje principům dobrých mravů a obecně představě o spravedlnosti a porušování zaručených ústavních principů. Existuje mnoho případů, kdy se občan obrátí na státního zástupce, že je omezován ve svých právech a zjistí, že ve společnosti neexistuje mechanizmus, který by uvedenému zabránil.

Ve své praxi jsem se setkal s neuvěřitelným případem, který jednoznačně ukazuje na tuto slabou část pilíře. Stěžovatel žádal, aby Ústavní soud rozhodl, že vyrozumění státního zástupce nesmí přehlížet stížnost stěžovatele na postup policejního orgánu a na manipulaci s důkazy a současně stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud zakázal Policii ČR v pokračování porušování jeho práv a svobod.

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že Policie ČR zahájila trestní řízení  na základě nepravdivých tvrzení a vykonstruovaných důkazů a v řízení postupuje v rozporu s principem presumpce neviny. Podle jeho přesvědčení, policie nebere v potaz důkazy, které prokazují jeho nevinu, účelově tyto důkazy skrývá a brání stěžovateli  v přístupu k nim. Policie podle názoru  stěžovatele s důkazy účelově manipuluje tak, aby jeho vina byla prokázána. Uvádí dále, že některé důkazy v cizím jazyce nejsou  přeloženy do češtiny a nijak vyhodnoceny. Z uvedených důvodů se stěžovatel cítí dotčen na svých právech zaručených mu Listinou základních práv a svobod.