Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,
vláda dne 9. prosince 2021 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako tisk číslo 76.
Tento vládní návrh zákona ruší povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickým zařízením v systému elektronického mýtného. Změna navazuje na požadavek Ministerstva obrany vznesený v rámci meziresortního připomínkového řízení, jelikož u těchto vozidel je již z jejich specifických registračních značek patrné, že užití zpoplatněných pozemních komunikací dotčenými vozidly nepodléhá úhradě mýtného. Zjednodušeně řečeno vojenská vozidla a historická vozidla mají dostatečné odlišné značky, aby bylo zřejmé, že nemusí platit mýtné.
Všechny ostatní návrhy jsou výhradně implementací předpisů Evropské unie, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96 ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, a směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkající se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Lhůty pro implementaci směrnic byly do 19. října 2021 a 17. prosince 2021.
Návrh v návaznosti na legislativu Evropské unie upravuje tři okruhy. Za prvé, řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování. Za druhé, poskytování evropské služby elektronického mýtného. Za třetí, poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích. Nyní se blíže vyjádřím k těmto třem oblastem úpravy.
Řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování. V listopadu roku 2009 byla přijata směrnice o bezpečnosti infrastruktury a v návaznosti na ni byl přijat zákon měnící zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a navíc také vyhláška měnící vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Transpoziční ustanovení byla přitom zaměřena v souladu se směrnicí o bezpečnosti infrastruktury pouze na pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě. Uvedenými předpisy byl do vnitrostátního právního řádu zaveden směrnicí institut auditu bezpečnosti pozemních komunikací, jemuž podléhá projektování a výstavba pozemních komunikací ve čtyřech fázích. Zákon dále zavedl klasifikaci úseků relevantních pozemních komunikací na úseky s vysokým počtem dopravních nehod se smrtelnými následky a dále klasifikaci úseků těchto komunikací s vysokým potenciálem snížení nákladů, vynakládaných v důsledku dopravních nehod. Na posledně jmenovanou klasifikaci pak navazují mandatorní prohlídky problematických úseků pozemních komunikací, jejichž výsledkem je přijímání nápravných opatření. V říjnu 2019 byla přijata novela této směrnice, na níž reaguje vládou předkládaný návrh zákona. Navrhované úpravy mají vést ke zlepšování vlastností pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Změny se mají vztahovat nejen na pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě, ale také na dálnice, hlavní silnice a úseky jiných silnic mimo městské oblasti, které jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Evropské unie. Zjednodušeně řečeno, i na silnice ve správě krajů. Změny by umožnily vhodnější identifikaci úseků silnic, kde jsou největší příležitosti ke zlepšení bezpečnosti a kde by měly cílené zásahy vést k největším zlepšením. Dále budou zpracovány akční plány pro relevantní úseky pozemních komunikací na celém území jednotlivých členských států Evropské unie, jenž budou obsahovat podle priorit odstupňovaná nápravná opatření. Návrhem zákona dochází k zavedení definice pojmu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, jenž je následně konzistentně užíván v rámci právní úpravy jednotlivých nástrojů, sloužících k řízení bezpečnosti pozemních komunikací.
K oblasti bodu 2 úprav, poskytování evropské služby elektronického mýtného. V dubnu roku 2004 byla přijata směrnice o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve společenství. Cílem směrnice bylo zajištění interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného v rámci vnitřního trhu Evropské unie a dále zavedení evropské služby elektronického mýtného zahrnující celou silniční síť Evropské unie, na které se platí mýtné. Přínosem pro uživatele této služby mělo být uzavření toliko jediné smlouvy s poskytovatelem evropské služby elektronického mýtného, jež měla umožnit užití jediného palubního zařízení používaného ve všech oblastech evropské silniční sítě podléhajících výběru mýtného a úhradu mýtného přitom poskytovateli evropské služby elektronického mýtného. V návaznosti na přijetí uvedené směrnice byl přijat zákon měnící zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a také vyhláška č. 470/2012, o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným. Samotný koncept evropské služby elektronického mýtného je poměrně výstižně definován ustanovením § 22b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož jde o soubor činností a služeb, které v souladu s příslušným předpisem Evropské unie umožňují snadnou propojitelnost systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těch státech při využití jediného elektronického zařízení a za podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení vydala.
V březnu 2019 byla přijata směrnice o interoperabilitě mýtných systémů, která zrušila a nahradila původní směrnici o interoperabilitě mýtných systémů, na kterou reaguje vládou předkládaný návrh zákona. Evropská služba elektronického mýtného je služba založená na tržních pravidlech, a proto by neměli být v této době její poskytovatelé povinni poskytovat službu celé Evropské unii. Dostačující k poskytování evropské služby elektronického mýtného bude pokrytí všech elektronických systémů pro výběr mýtného alespoň čtyř členských států Evropské unie. Poskytovatelé evropské služby elektronického mýtného by měli zaplatit subjektu pro výběr mýtného veškeré mýtné, které mají zaplatit jejich zákazníci, a měli by mít nárok na spravedlivou odměnu. Členské státy by měly být povinny shromažďovat a zveřejňovat veškeré významné údaje týkající se této služby ve veřejně přístupných národních rejstřících.
K bodu 3 úprav. Poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích. V březnu 2015 byla přijata směrnice Evropského parlamentu o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Jak již vyplývá z názvu tohoto předpisu, výměna informací mezi členskými státy předvídaná směrnicí se týká toliko vybraných protiprávních jednání rozporných s pravidly silničního provozu, přičemž účelem unijní úpravy bylo usnadnění vymáhání sankcí uložených za delikty spáchané s vozidlem registrovaným v jiném členském státě Evropské unie, než je členský stát, v němž ke spáchání deliktu došlo. Tato unijní úprava byla v České republice transponována především do zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a o změně zákona č. 168/1990 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje zejména automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících, provozovatelích, kterou zabezpečuje Ministerstvo dopravy jak ve prospěch příslušných orgánů jiných členských států Evropské unie, tak ve prospěch českých subjektů, Policie České republiky, Celní správy, Hasičského záchranného sboru, obecních úřadů s rozšířenou působností, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje zejména povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zaslat osobě podezřelé ze spáchání některého z vybraných přestupků spočívajících v porušení pravidel silničního provozu informační formulář v úředním jazyce členského státu Evropské unie, jemuž by měl přestupce s pobytem v jiném členském státě Evropské unie rozumět, a to spolu s oznámením o zahájení řízení. Problémy s určováním totožnosti pachatelů, nerezidentů, v souvislosti s elektronickými systémy pro výběr mýtného brání dalšímu rozvoji systému a širšímu uplatnění zásad - uživatel platí a znečišťovatel platí na silnicích Evropské unie. Proto se přistupuje k výměně informací týkající se deliktů nezaplacení jakýchkoli silničních poplatků v Evropské unii. V České republice jsou těmito poplatky mýtné a časový poplatek, jinak řečeno dálniční známka. Návrhem dojde k nárůstu nákladů na posuzování bezpečnosti státem vlastněných pozemních komunikací, neboť se rozšíří jejich okruh, ale nově náklady na posuzování bezpečnosti pozemních komunikací ponesou i kraje jako vlastníci silnic druhé a třetí třídy, na jejichž výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie. V oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného se nové náklady hrazené z veřejných rozpočtů nepředpokládají. V oblasti poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích se náklady nijak vysoké neočekávají, avšak efektivnější správní trestání by mohlo zvýšit příjmy.
Návrh zákona je doplněn o přechodná ustanovení. Prvotní hodnocení záměru a provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací se nebude vztahovat na stavby, u nichž byla příslušná dokumentace zpracovaná před účinností tohoto zákona, s výjimkou auditu u komunikací zařazených do transevropské silniční sítě. První posouzení pozemních komunikací podléhající posuzování bezpečnosti podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb., provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024.
Účinnost zákona se navrhuje prvním dnem kalendářního roku následujícího po vyhlášení zákona s ohledem na již uplynulou transpoziční lhůtu. Výjimkou jsou vybraná ustanovení, která nabudou účinnosti dnem 1. července 2023 a dnem 1. října 2023. Pozdější účinnost k 1. červenci 2023 je jednak vyvolaná tím, že se v příslušném novelizačním bodě reaguje na změny vyvolané novým stavebním zákonem - zákon č. 283/2021, pozdější účinnost se dále navrhuje u ustanovení k 1. říjnu 2023 upravujícímu zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který bude vycházet z metodiky Evropské unie, která bude vydána až v červnu 2023. V souvislosti s přijetím tohoto návrhu zákona bude novelizována vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Nyní blíže k budoucím změnám ve zmíněné vyhlášce, neboť úzce navazují na tento transpoziční návrh zákona.
K § 18g odst. 11 zákona o pozemních komunikacích, ve znění návrhu a jeho novely. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude nově upravovat kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle § 18g odst. 3 písm. c) zákona o pozemních komunikacích. Právní úprava bude vycházet z přílohy I bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, ve znění její novely, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1936 (?) ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
K § 18m odst. 5 zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude dále nově upravovat obsah posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací.
Při stanovení obsahu bude zohledněna příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ve znění její novely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. (Bez ohledu na přednášející se většina poslanců hlasitě baví mezi sebou.) Pokud jde o kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací, návrh zákona předpokládá, že posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Hodnocení je pak základem pro kategorizaci úseků na úseky s vysokou, střední, nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Předmětem právní úpravy ve vyhlášce budou podrobnosti tohoto hodnocení. S účinností od 1. října 2023 bude ve vyhlášce číslo 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále stanoven - (odmlka pro hluk). (Předsedající: Poprosím o klid v sále. Děkuji.)
Takže začnu opět tu větu. S účinností od 1. října 2023 bude ve vyhlášce číslo 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále stanoven způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení, nebo těžké újmě na zdraví v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci. Způsob určení těchto úseků bude vycházet z metodiky Evropské komise upravující kritéria, na základě kterých se mají určovat pozemní komunikace s vysokým počtem závažných dopravních nehod ve vztahu k intenzitě dopravy. Tato metodika bude vydána až přibližně do června roku 2023. K § 18n odstavec 6 zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely. Vyhláška číslo 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude rovněž upravovat obsah podrobné prohlídky úseku pozemních komunikací s nízkou úrovní bezpečnosti. Obsah podrobné prohlídky bude vycházet z přílohy II a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ve znění její novely. K § 43d odstavec 4 zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely. Prováděcí právní předpis nově stanoví vzor informačního formuláře přikládaného k oznámení o zahájení řízení nebo k příkazu, který je vydáván jako první úkon v řízení zasílaného řidiči nebo provozovateli vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie v souvislosti s přestupkem spočívajícím v užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku, nebo nezajištění úhrady mýtného anebo v obdobném protiprávním jednání, jež vede nebo může vést k absenci této úhrady.
Vzor informačního formuláře bude obsahovat náležitosti obsažené v § 43d odstavec 2 zákona o pozemních komunikacích. Zohledněna bude rovněž příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
