Premiér Babiš: Ano, už je líp. Máme na to další papír

6. 10. 2019 20:39

Komentář na facebookovém profilu k událostem uplynulého týdne

Premiér Babiš: Ano, už je líp. Máme na to další papír
Foto: Zdroj: Facebook A. Babiš
Popisek: Premiér Andrej Babiš

Čau lidi. Je jasné, čím dnes začnu. Čím začít musím. Asi si každý budeme už napořád pamatovat, kde jsme byli a co jsme dělali, když jsme se dozvěděli tu zprávu o úmrtí Karla Gotta. Já jsem se zrovna vracel ze sázení stromů v Českém ráji. Ten den všude hráli jeho písničky, poslouchal jsem je, dokud jsem nešel spát. Mimořádně pozdě. V jednu ráno. Moje nejoblíbenější je Lady Carneval a Srdce nehasnou, kterou nazpíval s Charlottou.

I když jsem věděl, že Mistr je na tom zdravotně špatně, nečekal jsem to tak rychle. Měli jsme se o prázdninách potkat. Můj blízký přítel František, kterého si nesmírně vážím, organizoval soukromou oslavu narozenin Karla Gotta, byli jsme na ni pozvaní do Stanovic na Karlovarsku, ale bohužel jsem byl s rodinou na dovolené na Krétě. Domluvili jsme se, že po návratu půjdeme na společnou večeři, ale už to bohužel kvůli zdravotnímu stavu pana Gotta nebylo možné.

Když jsem se dozvěděl zprávu o jeho úmrtí, kontaktoval jsem Ivanu Gottovou a zeptal se, jak může vláda rodině pomoct s organizací pohřbu. Bylo jasné, že reakce lidí bude obrovská. Zasedla vláda a podmíněně jsme schválili státní pohřeb v případě, že bude rodina souhlasit. Museli jsme konat rychle. Zorganizovat pohřeb jednoho z nejslavnějších Čechů naší historie za pár dní nebude jednoduché. Paní Ivana Gottová si vybrala pohřeb se státními poctami a dala k tomu i oficiální vyjádření.

Karel Gott byl jedinečná, neopakovatelná osobnost. Ztělesněné dobro, vždy pozitivní, příjemný, v dobré náladě. Moc jsem si ho vážil. Jeho umění dokázalo spojovat lidi bez ohledu na věk, společenské postavení, víru, politické názory. Znali jsme se asi deset let a máme plno společných známých, všechno prima lidi.

V pátek od 8:00 ráno do večera 22:00 se s ním budeme moct rozloučit v Paláci Žofín na Slovanském ostrově. V sobotu od 11:00 bude zádušní mše pro pozvané v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha a rozloučení se státními poctami, kterou budeme živě promítat na Hradčanském náměstí. Myslím, že teprve v ten moment si naplno uvědomíme, každý z nás, a hlavně starší generace, že byl pan Karel Gott součástí našeho života.

Přiznám se vám. Je mi až trochu divné vám teď psát svoje týdenní hlášení ve stínu úmrtí jedinečné osobnosti. Včera jsem se navíc ještě k tomu zúčastnil z pohřbu Kornela Andrzeje Morawieckého, otce polského premiéra Mateusze Morawieckého. Byl to nesmírně statečný a ve svém národě vážený člověk. Celý život bojoval proti komunistickému režimu a taky proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Byl to skutečný hrdina. Zúčastnit se jeho pohřbu beru jako projev solidarity polskému premiérovi, kterého považuji za přítele, a celému polskému národu. Doufám, že Mateusz příští neděli drtivě vyhraje volby.

Tak a teď jdu na to. Každý přispíváme podle svých schopností a dokud nám stačí síly. Takže tady máte moje týdenní hlášení.

Ano, už je líp. Máme na to další papír, takže komentátoři a opozice můžou vykládat, co chtějí. Naše země udělala obrovský skok. Renomovaná světová agentura Moody’s, když v pátek skončilo obchodování na světových burzách, vyhlásila, že České republice ZVYŠUJE hodnocení v úvěrové spolehlivosti. Máme teď hodnocení Aa3, což je stejně jako má třeba Belgie. Na absolutní vrchol nám chybí už jen 3 příčky. Naposledy nám agentura zvýšila hodnocení před dlouhými 17 lety.

Je to zásluha všech lidí, kteří každý den vstávají a chodí do práce, živnostníků, malých i velkých firem a všech zaměstnavatelů a samozřejmě taky státních zaměstnanců. Jménem celé vlády vám všem ze srdce děkuju. Je to ocenění nás všech.

Tuhle prestižnější známku jsme dostali díky tomu, že jsme rozpohybovali ekonomiku, ta fakt neroste sama od sebe. Od našeho vstupu do politiky od ledna 2014 jsme dali do pořádku veřejné finance, které jsou zdravé a jedny z nejlepších v Evropě. A co je důležité, že agentura mluví o tom, že k tomu přispěly vládní reformy. Ty řeči, že to celé udělal ekonomický růst bez účasti vlády, jsou naprostý nesmysl a analýza Moody’s to dokazuje. Tím, že zvyšujeme důchody, platy, peníze na obranu, vědu a výzkum, navyšujeme investice, lidi vidí, že jsme stabilní země, že nás čeká skvělá budoucnost, že bohatneme, tak se nebojí utrácet.

Pumpujeme peníze do ekonomiky, spotřeba je hlavní motor růstu a pro horší časy připravujeme národní investiční plán. Děláme prostě racionální opatření a odmítáme nesmysly, jako bankovní daň. Za ni by nás určitě agentura Moody’s nepochválila. I ekonomové varují, že by zvýšila poplatky a zdražila úvěry a dopadlo by to negativně na všechny občany.

Taky se projevilo, že jsme přestali podporovat montovny a zaměřili se na průmysl s vysokou přidanou hodnotou, že podporujeme inovace a tím zvyšujeme ekonomickou odolnost celé naší země. Prostě je jasné, že víme, jak dostat Českou republiku na světovou špičku. Tam, kam historicky patříme a kde jsme byli za první republiky.

Vyšší hodnocení se ukáže v peněženkách všech. Díky němu ušetříme stovky milionů na finančních trzích, protože všichni vidí, že jsme skvělý a důvěryhodný partner. Schválně koukněte na Facebook Aleny Schillerové.

Pak tady mám další pecku. Jsme 16. nejlepší energetika na světě. Světová energetická rada posunula Českou republiku s ohledem na udržitelnost nahoru o 5 míst. Hodnotí u toho tři věci. Bezpečnost, dostupnost a šetrnost vůči životnímu prostředí. Předběhli jsme země jako Irsko, Japonsko nebo Izrael. Být 16. ze 128 hodnocených zemí je skvělý výsledek.

A v jedné věci jsme úplně nejlepší. Nejnižší nezaměstnanost. Z celé Evropy. Jsme číslo jedna. Vyhlásil to oficiálně Eurostat. Máme nezaměstnanost jen 2 procenta. Němci ji mají o polovinu vyšší, 3,1 procenta. Průměr EU je dokonce 6,2 procenta. Na chvostu Řekové se 17 procenty. Hrozně důležité je sledovat i nezaměstnanost mladých, v EU se to měří do 25 let. A i v tomhle excelujeme, jsme hned za Německem a Nizozemím. Mladí lidi se u nás fakt nemusí bát o práci.

Jsme prostě úspěšný národ, tak se za to nestyďme. Mluvme o tom, buďme pozitivní, sebevědomí, hrdí na náš národ, na naše schopnosti. Musíme se chválit, protože vybraná média jen kritizují a šíří blbou náladu. Dal jsem k tomu celkem dlouhý rozhovor, rekapituluju v něm i cestu do USA. Za chvilku dávám sem na Facebook.

Další věc, ve které excelujeme, je snižování státního dluhu vůči HDP. Tímto parametrem se to měří všude na světě, přátelé komentátoři. Potvrdil to Český statistický úřad, když tenhle týden spočítal výsledky pro 2. čtvrtletí tohoto roku. Meziročně jsme dluh snížili o 11,8 miliardy. Teď je 33,11 procenta vůči HDP, do konce roku by měl být 31,3 procenta.

Když jsem přebíral Ministerstvo financí koncem ledna 2014 byl dluh 41,1 procenta vůči HDP. Od té doby jde dolů už pátý rok v kuse. A přitom významně navyšujeme výdaje na důchody, platy, vědu a výzkum, armádu. O tom vám píšu skoro v každém hlášení.

Takže prosím vás pěkně. A teď prosím o pozornost.

Až uslyšíte dneska večer, a kdykoliv, někoho nadávat v hospodě, dejte mu tahle čísla, není těžké si je zapamatovat a můžete je i zaokrouhlit. Než přišel Babiš, dluh 41 procent vůči HDP, tento rok bude 31 procent.

Jasný jak facka. Jsme 4. nejlepší v Evropě. Pokud chcete naopak vědět, kdo nás nejvíc zadlužil, koukněte na tabulku, co dávám za chvíli sem na Facebook.

A ještě jedno číslo do debaty. 20,2 miliardy korun. Tolik přineslo do konce minulého roku EET. Těším se, až spočítáme výsledky za tenhle rok. Jak víte, provozujeme loterii Účtenkovka, ve které můžete vyhrát plno cen včetně auta, když do ní přihlásíte účtenku. Tím zároveň zvyšujete efektivitu EET. Za dva roky si ji zahrálo 978.860 lidí a zaregistrovali neuvěřitelných 380 milionů účtenek. Určitě jste si všimli, že vydávání účtenek v obchodech, hospodách, salónech už je prostě běžná věc. Stejně jako v zahraničí. Ty desítky miliard korun navíc, které EET přinesla, pumpujeme zpátky do naší země. Silnice, školy, nemocnice!

Jo, když jsme u těch nemocnic, určitě jste viděli fotky, jak jsem s Adamem Vojtěchem objel pražské nemocnice. Nejdřív jsme zajeli do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Jak víte, chceme tam postavit nové traumacentrum. Tenhle projekt z roku 2009 byl odhadovaný na 4,7 miliardy. Tak se ptám, proč ho nikdo nepostavil? Uplynulo 10 let. Dnes se odhaduje rozpočet na 7 miliard korun.

Traumacentrum? Oddělení speciálně pro pacienty ve vážném stavu. Těžké úrazy, bouračky. Na Vinohradech mají teď největší takové centrum v celém Česku, ale potřebují investovat do nové budovy. Vemte si, že ročně tady přijmou skoro 5000 lidí s vážnými, mnohačetnými zraněními. To je víc než 20 procent případů ze všech pražských kapacit.

Vinohrady pokrývají 1,5 milionu lidí nejen z Prahy, ale i středních Čech a mají obrovské zkušenosti s vážnými případy. Popáleniny, srdeční příhody. Jenže na to, jak mají velký příjem, není areál nemocnice vůbec dělaný. Kdo jste tam někdy byli, tak to moc dobře víte. Pavilony rozestrkané na obrovské ploše, mezi nimi pobíhají po chodníčcích a mezi auty návštěvníci, pacienti, personál…

Nové traumacentrum by bylo hlavně od toho, aby rozmístění všech pracovišť mělo logiku, centralizovala se péče, prostě se to celé zrychlilo a zefektivnilo ve prospěch pacientů i personálu. Jen převoz nemocných mezi pavilony stojí ročně asi 35 milionů korun. A když přistane vrtulník, jehož přistávací plocha není mimochodem vůbec osvětlená, musí z něj pacienta přeložit do sanitky a převézt do pavilonu a pak třeba do několika dalších na různá vyšetření. Říkají tomu Vinohradské kolečko…

Nová budova by měla heliport rovnou na střeše. Nemocnice má už teď špičkové týmy lékařů, takže by traumacentrum okamžitě po dostavbě jelo naplno. Projekt je připravený, tvořil ho velký tým odborníků, kteří si za ním stojí. Včetně pana ředitele Petra Arenbergera. Nemocnice má dokonce už i stavební povolení.

Jasně, těch 7 miliard je spousta peněz, ale jak víte, tak jsme nedávno podepsali s bankami Národní rozvojový fond a Vinohrady by mohly být jeden z jeho projektů. Budeme hledat i možnosti financování od státu. Rozhodně to bude jedna z našich strategických investic v Praze. A doufejme, že se v roce 2021 začne stavět.

Hned další den jsme vyjeli do Thomayerky. Každý ví, že je dlouhodobě podfinancovaná a nové investice je potřeba řešit co nejdřív. Postavili ji už v roce 1928 díky T. G. Masarykovi a když do ní člověk přijde, má pocit, že se tam za těch 90 let nic neudělalo.

Jejich plicní klinika má světové renomé a skvělé výsledky v operacích rakoviny plic, ale pavilon G1, kde sídlí, je v katastrofálním stavu, rozpadá se pod nohama. Obnova bude stát 270 milionů, projekt je hotový a předpokládám, že nejpozději začátkem roku 2021 se začne rekonstruovat a bude hotovo do konce roku 2023.

Klinika navíc jako jediná v naší zemi umí léčit a operovat pacienty s tím, čemu se říká multirezistentní TBC a jsou na jejím pracovišti hospitalizovaní lidi z celé republiky.

Mluvil jsem s vedením nemocnice, hlavně panem ředitelem Zdeňkem Benešem, který mi potvrdil, že plicní klinika poskytuje špičkovou péči v oblasti léčby rakoviny plic a tuberkulózy. Klinikou mě provedla paní profesorka Martina Vašáková, celosvětově uznávaná kapacita. A na vlastní oči jsem viděl, že to prostředí je katastrofa. Chci všem lékařům a zdravotním sestrám poděkovat za trpělivost a skvělou práci, kterou tam odvádí.

Taky jsme řešili centrální urgentní příjem. Tento projekt je na stole od roku 2015. Tehdy se jeho cena odhadovala na 835 milionů, dneska to vypadá až na miliardu, ale v každém případě to Ministerstvo zdravotnictví podpoří, patří to mezi naše priority. Nemocnice ho fakt potřebuje, protože jen tak zajistí rychlou a komplexní zdravotní pomoc pro velkou část Prahy. Denně sem přijede až 500 sanitek, slouží v ní přes 2000 lékařů a za rok projde jejím urgentním příjmem přes 700 tisíc lidí. Vždyť taky obsluhuje největší spádovou oblast v Praze, která zahrnuje skoro půl milionu lidí.

Je to prostě jedno z nejvýznamnějších zdravotnických zařízení u nás. Dohodli jsme se, že se ho budeme snažit dát co nejrychleji do pořádku postupnými investicemi. Mají plány na opravy a zateplování pavilonů, k tomu pomůžou nejen evropské dotace, ale taky naše Nová zelená úsporám. Budou investovat do IT vybavení a dalších přístrojů. Celkem plánujeme investovat 3 miliardy.

Už teď investujeme do pražských nemocnic masivně. Mezi roky 2011–2027 na to půjde 7,35 miliardy. Ministerstvo zdravotnictví dává 3,42 miliardy na 3 konkrétní strategické investice. Kromě Thomayerovy nemocnice to bude IKEM, kde vybudujeme plnohodnotný příjem a další budovy za víc než miliardu a ve Všeobecné fakultní nemocnici postavíme nový centrální areál za 1,5 miliardy.

IKEM, Homolka a Motol jsou v podstatně lepším stavu než nemocnice, které jsme doposud navštívili. V Motole jsme loni otvírali dětskou polikliniku za 600 milionů, 339 šlo ze státního rozpočtu. Postupně se podívám do všech nemocnic. Příště to bude Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí, která je ve velice špatném stavu.

Takže nápad pana primátora Hřiba postavit další novou nemocnici je úplně nesmyslný. Máme jich v Praze dost, ale potřebujeme je dát do pořádku, chybí jim miliardy na investice. Už teď má Praha naprosto nejvyšší počet lůžek na obyvatele. Přesněji 6,3 na 1000. Máme jich dostatek. Čeho je nedostatek, jsou sestřičky. Takže by ani pro novou nemocnici nebyl personál. A k tomu ještě 45 procent všech akutních hospitalizací v Praze tvoří mimopražští, takže by zvýšení počtu akutních lůžek v hlavním městě ještě posílilo migraci z jiných částí republiky do Prahy.

Takže je úplně jasné, co lidi potřebují. Modernizaci většiny pražských nemocnic a stavbu moderního traumacentra. Říkám to od začátku a zoufale neodborné výkřiky pražských Pirátů v médiích na tom nic nezmění. Myslím, že to ani normální člověk nemůže brát vážně. Jsou skoro rok ve vedení hlavního města a myslím, že každý, kdo tu žije, si názor už udělal.

Nic taky nezmění jeden prostý fakt. Fakt, že je potřeba výstavba administrativního komplexu v Letňanech. Ušetří našemu státu miliardy a usnadní komunikaci lidí a starostů se státními úřady. Napsal jsem vám toho spoustu v minulých hlášeních a ještě dám za chvíli sem na Facebook nejnovější článek.

A aby všichni viděli, že podobné administrativní komplexy jinde po světě už dávno fungují, uspořádal jsem v Lichtenštejnském paláci mezinárodní konferenci. Přijeli kolegové z Norska, Dánska, Německa, Litvy a Estonska a přednášeli o svých zkušenostech s plánováním, výstavbou a financováním administrativních komplexů.

Taky vysvětlovali důvody, kvůli kterým se rozhodli sestěhovat státní zaměstnance na jedno místo. Třeba Norové už staví administrativní komplex pro 14 ministerstev v Oslu. Německo postupně stěhuje úředníky do vládní čtvrti v Berlíně. V rámci něj mají taky Spolkové kancléřství, Spolkovou radu a Spolková ministerstva. Dánsko zase postavilo administrativní komplex v Kodani. Je funkčnější, efektivnější a prostě celkově modernější, než kdyby zůstali ve starých budovách. Litva svůj administrativní komplex plánuje. Přestěhuje se do něj 8 ministerstev. V Estonsku postavili Ministerský dům v Tallinnu pro 5 ministerstev. Za chvilku dávám sem na Facebook všechny prezentace.

My jsme s paní ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřinou Arajmu představili náš projekt v Letňanech, který má obrovské úspory a návratnost.

Všichni nám potvrdili, že mít moderní, nízkoenergetický administrativní komplex je rozumné řešení. Nejen, že ušetří peníze, zlepší dostupnost pro občany a zefektivní práci úředníků. Taky přinese spoustu synergií, které se v naší státní správě vždycky těžko hledají.

Jasně, vždycky se najdou novináři, kteří jsou chytřejší než experti na danou problematiku. A zásadně jenom píšou proti Babišovi. Teď kritizují, že chceme postavit komplex mimo centrum města.

No ano, MIMO CENTRUM!

Ona totiž Kodaň, Oslo nebo Berlín vypadají dost jinak než Praha. Ví vůbec někteří komentátoři, proč se Praze říká Zlatá a Stověžatá? To proto, že centrum našeho města je historický unikát nevyčíslitelné hodnoty. Vy byste v něm rádi viděli obří, moderní, prosklený komplex? Super nápad!

Co do historického centra naopak patří, jsou historická sídla, kde teď sídlí ministerstva, a která chceme uvolnit pro lidi. Třeba Nostický palác, by se mohl otevřít veřejnosti jako muzeum nebo galerie. Další budovy, do kterých bychom museli investovat spoustu peněz na rekonstrukci, by se mohly prodat a tak by se aspoň část z nich vrátila k původnímu účelu. K bydlení.

Jedem. Další věc. Česká pošta. Je potřeba ji napravit po bývalém vedení, které hospodařilo netransparentně.

Potkal jsem se s jejím ředitelem Romanem Knapem a taky ministryní financí Alenou Schillerovou, ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Pan Knap nám představil plán, jak dostat poštu do zisku už v roce 2021. Bude muset začít fungovat jako moderní firma, ve které je management přímo odpovědný za hospodářský výsledek. Samozřejmě podmínka je zachovat 3200 poboček.

Plánů, jak na to, je spousta. Od posilování prodeje po internetu, propojení databází, aby si člověk mohl vyřídit všechno potřebné na nejbližší poště a nemusel nikam dojíždět, prostě celková digitalizace, taky logičtější organizace firmy, větší efektivita při doručování zásilek, rozšiřování finančních služeb, prodej nepotřebného majetku a plno dalších opatření. Budeme pokračovat v projektu Pošta Partner, který se osvědčuje v Německu a Rakousku. V rámci něj zapojujeme do provozu pošt na vesnici malé podnikatele, koloniály nebo obce. Vyžádal jsem si ještě nejnovější výsledky hospodaření. Bude to náročné. Česká pošta příliš dlouho jela samospádem. V každém případě budu osobně s místopředsedy vlády na chod České pošty dohlížet. Protože se chystají prodávat majetek za miliardy, je důležité, aby byly prodeje transparentní a nejlépe elektronickou dražbou.

Instituce, na kterou jsme všichni pyšní, je Univerzita Karlova. S jejím rektorem panem Tomášem Zimou jsem jednal hlavně o kampusu Albertov. Je to skvělý společný projekt Přírodovědecké, 1. lékařské a Matematicko-fyzikální fakulty, největší za posledních 50 let. Má stát 5 miliard.

S panem rektorem jsme se bavili taky o evropských penězích, Operačním programu Jan Amos Komenský, pražském traumacentru, Lékařské fakultě v Ústí nad Labem a o druhé etapě výstavby kampusu v Plzni. Měli jsme si toho spoustu, co říct, takže jsme přetáhli čas. Vzdělání, věda, výzkum jsou moje srdcovky. V Česku máme skvělá výzkumná pracoviště, která koncentrují mozky nejen z republiky, ale i Evropy a světa. Nejde jen o univerzity, ale samozřejmě i o Akademii věd. Dělám všechno pro to, aby v příštím programovém období, které teď připravujeme, mohla pražská pracoviště čerpat evropské peníze.

Já, když si vzpomenu na moje studentská léta, tak se mi vybaví hodně silně jedna věc. BRIGÁDA. Se spolužáky jsme si všichni přivydělávali a já si tenhle týden znovu brigádničení vyzkoušel. Jeli jsme s Richardem Brabcem sázet stromky. U vesničky Vyskeř je teď nová ovocná alej, kterou založili dobrovolníci v rámci projektu Sázíme budoucnost.

Zároveň tahle ovocná alej u Vyskeře připomíná 150 let od narození Mahátmy Gándhího, takže jsme házeli lopatou já, ministr Brabec a velvyslankyně Indie paní Narinder Chauhan. Dával jsem k tomu video, tak koukněte.

A proč sázíme stromy? Těch důvodů je spoustu. Strom je nejlepší přírodní klimatizace, vyrábí kyslík a naopak pohlcuje CO2, zvlhčuje okolí a hlavně je nám v přítomnosti stromů hezky. Zkuste si zajít do lesa třeba v parném letním dni a hned uvidíte, jak obrovský rozdíl to je. Strom je prostě úžasný organismus. Sázet stromy není žádný populismus, jak tvrdí někteří novináři, ale naopak je to životně důležité. DÍVEJTE SE DNES NA NOVĚ NA STŘEPINY! Dneska 21:35.

Jako Česká republika jsme 7. nejlepší na světě v udržitelném rozvoji, o tom jsem vám už psal několikrát. Na summitu udržitelného rozvoje OSN jsem vystoupil se závazkem, že vysadíme do roku 2025 let 10 milionů stromů. Tenhle projekt by měl spojit všechny generace, celý národ. Můžou se zapojit úplně všichni, ale bylo by skvělé, kdyby se ho zúčastnilo co nejvíc dětí a mladých lidí. Je výborné, že se zajímají o ochranu klimatu. Protože sázení stromů je velmi užitečný způsob, jak k této ochraně může každý z nás přispět.

V mateřských školách máme 364 tisíc dětí. Kdo máte děti, víte, že jsou nadšené, když můžou pracovat s hlínou a házet s lopatkou. Tak mám dobrej nápad, pojďme to využít a učit je lásce k přírodě už v tomhle věku. Ať si každé z nich zasadí vlastní sazeničku. Jsou malinké, mají 15 centimetrů, děti to bude určitě bavit. To samé na základkách, tam je 941 tisíc dětí. Taky středoškoláci a vysokoškoláci si můžou v rámci školy kopnout do hlíny a vysadit strom. Těch je 420 a 290 tisíc. Dohromady se tady bavíme o 2 milionech mladých lidí, kterým záleží na budoucnosti naší planety. Pokud se zapojí i rodiče a zaměstnanci škol, tak ten závazek vysadit 10 milionů stromů, který jsme si dali do roku 2025 splníme už příští rok. A navíc, ministerstvo životního prostředí k tomu teď vypsalo nové dotační tituly za 250 miliónů korun, které můžou využít všechny školy, třeba na obnovu přírodních zahrad. A dalších 100 miliónů korun pro všechny na sázení stromů ve volné krajině.

A když už se do toho sázení v rámci školy pustíte, můžete svou výsadbu zaregistrovat nejen na webu Sázíme budoucnost, ale třeba i na webu ČESKÁ REPUBLIKA 2030. Tam totiž střádáme dobrovolné závazky, které nám pomůžou plnit další cíle udržitelného rozvoje. Odkaz na oba weby najdete za chvilku tady na mém Facebooku.

Možností bude v příštích měsících spousta, na akcích organizovaných obcemi, školami nebo různými spolky. Musíme sázet nejvíc buky a duby, protože jehličnany nám žere kůrovec. Počítá se samozřejmě každý strom, i ten, který třeba vysadí děti s rodiči na zahradě.

Já už jsem tenhle rok vysadil 10 stromů. A doufám, že se ke mně připojí i mladí. Že nebudou jen protestovat, ale i sázet stromy a chodit do přírody a pomáhat ji čistit od odpadků a hlavně plastů. Kdo jste nebyli ještě na výstavě Voda a civilizace od paní Olgy Menzelové, nad kterou jsem převzal záštitu, tak určitě běžte. Výstava se mi líbila tak, že jsem z ní udělal kopii a umístil ji před Kramářovu vilu. Je volně přístupná veřejnosti. Uvidíte třeba, že v moři je taková plocha plastu jako Texas. Pojďte nám prosím pomoct udělat něco konkrétního. Protože na tom záchrana planety stojí, ne na projevech v OSN. A všichni to můžeme komunikovat a sdílet.

A stromy samozřejmě potřebují vodu. A my děláme všechno pro to, abychom zadrželi vodu v naší krajině. Vždyť jsme střecha Evropy a všechna voda od nás odtéká, jsme závislí jen na dešti a sněhu. Proto v krajině obnovujeme tisíce rybníků, mokřadů, revitalizujeme řeky i potoky, aby voda tak rychle neodtékala a zasákla se pod zem, kde ji máme jako v kasičce nejlíp chráněnou. Zadržujeme dešťovou vodu i v obcích, desítky z nich už využily možnost podpory z ministerstva životního prostředí. Richard Brabec připravil program i pro obce, kterým dochází pitná voda a víc než 430 obcí, kde bydlí skoro 200 tisíc lidí už ho využilo. A další tisíce projektů jsme připravení podpořit. Prostě voda a stromy jsou nejvyšším veřejným zájmem, bez nich není nic.

Tak a teď mám pro vás několik novinek z dopravy.

Na Letiště Václava Havla dojedete vlakem z centra Prahy v roce 2028. Tohle datum už je oficiální. Víc než 15 let se o tom jen mluvilo. My na tom už 3. rokem makáme.

Mýto. Od 1. ledna ho začnou platit kamiony na 900 kilometrech silnic 1. třídy. Někteří starostové se báli, že to kamiony začnou objíždět přes ně, tak jsme si sedli s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem. Náš ministr dopravy Vladimír Kremlík to vyřeší tak, že zakáže sjezd kamionů na silnice druhých a třetích tříd. Zákon půjde do Sněmovny jako poslanecký návrh, aby se schválil co nejrychleji.

Jednali jsme taky se zástupci dopravců ČESMAD Bohemia. Hledáme nejlepší řešení toho, aby kamioňáci měli šanci dojet na místo určení a zároveň aby kamiony neotravovaly lidi v neděli a o svátcích. Pošlou nám svoje návrhy.

Jednal jsem s finským premiérem Anttim Rinnem. Finsko teď předsedá Radě, takže určuje v Evropské Unii směr. Řešili jsme brexit, rozpočet a spoustu dalších témat. Pro Finsko je velmi důležité klima a právní stát. Pro nás oba je nejdůležitější posilování vnitřního trhu EU. Ten má totiž obrovský potenciál až 1,7 procena HDP, což je až 230 miliard euro. Překážky pro naše firmy, živnostníky a občany, kteří působí v jiných členských zemích chceme odstranit.

Potkal jsem se taky s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem. Na řešení migrace jsme se sice neshodli, řekl jsem mu jasně, že přerozdělování migrantů je pasé a že ho zásadně odmítám, ale naopak jsme se shodli, že EU akutně potřebuje jednotnou zahraniční politiku, a taky efektivněji vyjednávat s USA v obchodních otázkách. A večer na recepci na německé ambasádě jsme společně rozkrojili dort ve tvaru berlínské zdi, která padla před třiceti lety. Určitě jste viděli fotky.

A taky minulý týden podruhé jednala Uhelná komise, kterou společně založili ministři Brabec a Havlíček. Poradí vládě, kdy a za jakých podmínek můžeme definitivně odejít od uhlí. Ale od toho už samozřejmě postupně odcházíme. ČEZ příští rok odstaví několik dalších hnědouhelných energetických bloků a tím uspoří další 3 miliony tun CO2 ročně. Naše energetická budoucnost bude založená na kombinací jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Doba uhelná prostě končí, ale samozřejmě není v našich podmínkách absolutně reálné nahradit uhlí za několika let. Vždyť jsme nejprůmyslovější země Evropy a naše energetika byla historicky založená hlavně na uhlí. Ale máme jasný cíl vyplývající z Politiky ochrany klimatu snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent. A i to bude znamenat revoluci skoro ve všech oblastech našeho života.

Teď už jen ve větách, myslím, že toho máte dost. Jednal jsem s americkým velvyslancem Stephenem B. Kingem a kuvajtským velvyslancem Rašídem Fálihem Hadžrím. Zasedala Rada pro nestátní neziskové organizace, Rada pro koordinaci boje s korupcí, byl jsem na prezentaci 1. fáze projektu Zpřístupnění knihovny T.G.M. Mají tam neuvěřitelných 160.000 svazků a s finanční podporou vlády jich dokázali polovinu zkatalogizovat a zpřístupnit veřejnosti. Byl jsem na slavnostním večeru Pocta české památkové péči na Pražském hradě a taky na zahájení akademického roku. Můj projev před rektory si můžete přečíst za chvilku na Facebooku.

Dneska jsem byl na 21. výstavě Zahrada východních Čech v Častolovicích a po ní na motorkách. V Pardubicích se jela 71. Zlatá Přilba, nejstarší závod svého druhu na světě. A teď jdu číst vaše otázky.

Mějte se fajn.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klaus (Trikolóra): Proč už nikdo o té slečně nic nepíše?

5:29 Klaus (Trikolóra): Proč už nikdo o té slečně nic nepíše?

Vzpomínka na facebookovém profilu na Gretu.