Děkuji, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, vláda nesouhlasí se zrušením lustračních zákonů, které byly přijaty s ohledem na dění v období let 1948 až 1989 a jejich účelem bylo především zabránit obsazování vybraných funkcí ve státní správě, územní samosprávě a ozbrojených složkách příslušníky mocenských elit a ozbrojených sborů bývalého komunistického režimu a osobám registrovaným jako spolupracovníci Státní bezpečnosti.
Podle předkladatelů má být jedním z důvodů i skutečnost, že původní zákon č. 279/1992 Sb. měl pozbýt účinnosti koncem roku 1996, ale zároveň zákonem č. 256/1995 Sb. byla jeho platnost prodloužena do 31. 12. 2000. A v témže roce došlo zákonem č. 424/2000 Sb. ke zrušení omezení účinnosti zákona bez dalšího omezení.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákony, jejichž zrušení je nyní navrhováno, jsou součástí širšího a logicky provázaného celku, do nějž by podle názoru vlády nemělo být zasahováno bez náležité rozvahy o důvodech takového kroku ani bez pečlivého rozboru jeho možných důsledků. Příkladem je možno uvést zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, podle jehož § 3 odst. 2 je podmínkou pro pověření určeného strážníka plněním některých úkolů při řízení obecní policie předložení negativního lustračního osvědčení, nebo také zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, kde je výčet osob, které jsou zařazeny, za bezpečnostní riziko. Podle mého názoru však existují další důvody pro zachování zákona. Možná si vzpomenete, jak se po listopadu 1989 hovořilo a čas od času se stále vynořují informace o zvláštním fondu operativního archivu Státní bezpečnosti. Mluvilo se tehdy o zálibě bývalého ministra vnitra Sachra manipulovat se spisy StB tak, že vytvořil fond, do kterého soustředil politicky výbušné spisy. Stále ještě nejsou odkryty archivy KGB, která v řadě případů úkolovala československou Státní bezpečnost.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, byl jsem členem Stálé komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství v době, kdy byly nalezeny papírové pytle skrývající dokumenty vojenské kontrarozvědky. Bylo to prosím v roce 2004, tedy 4 roky po zrušení omezení platnosti lustračního zákona, pokud by k tomu došlo. Ptám se: Opravdu jsme si jisti, že stále neexistují podobné pytle dokumentů bývalé Státní bezpečnosti? Nezvratná fakta vycházející z rozhovorů s tehdejšími pamětníky ukazují, že již v roce 1990 byly kompromitující dokumenty vojenské kontrarozvědky přesunuty z Ministerstva vnitra na Ministerstvo obrany. Tyto materiály byly uloženy ve dvou stovkách pytlů v archivech Ministerstva obrany s tím, že původně měly být připraveny ke skartaci. Dokonce se později kdosi pokoušel podstrčit jednomu z ministrů, aby tuto skartaci svým podpisem stvrdil, což se ovšem nepodařilo. Proto se ptám nás všech: Opravdu jsme si jisti, že se v blízké budoucnosti nemohou objevit další, doposud skryté materiály Státní bezpečnosti a možná nejen jí? Přiznám se, že já si po zkušenostech z roku 2004 jist nejsem.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, na závěr musím zdůraznit, že to byla Česká strana sociálně demokratická, která požadovala a stále požaduje po svých kandidátech negativní lustrační osvědčení, a to nad rámec volebního zákona. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
