Pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, chtěl jsem poděkovat za tuto příležitost, neboť Senát opět může vidět na vlastní oči předsedu vlády, a to je důležitá věc pro každou parlamentní demokracii.

Pan premiér citoval ze závěrů Evropské rady, která se konala 15. 12. způsobem, že vlastně ta jeho slova netřeba opakovat. Připomínám, že jsme před konáním této Rady na 20. schůzi jako Senát... Pardon, šlo o 18. schůzi 15. prosince... Přijímali jsme důležité usnesení, které vlastně bylo s takovým doplněním mandátu pro vlády. To usnesení se věnovalo mimořádným aktivitám ruské armády na hranicích Ukrajiny. Celá řada věcí, těch apelů, které jsme tehdy formulovali, pro vládu v demisi, se ukázala jako velmi aktuální, a to i dnes, protože máme za sebou od té doby už měsíc. Situace se nezlepšila, naopak napětí roste. Přestože jsou otevřeny všechny snahy o udržení diplomatických kanálů, situace je nesmírně vážná. Právě udržení nejenom transatlantické spolupráce, jak je stanoveno v závěrech Evropské rady, ale také jednoty, postupů, analýz a dalších strategií v rámci NATO je naprosto klíčová.

Chtěl jsem proto poděkovat panu premiérovi, že se přihlásil k těm závěrům, a to i formou programového prohlášení, které svým způsobem rezonuje s těmi velmi vážnými změnami bezpečnostního prostředí, o nichž dnes čteme v novinách doslova každý den. Připomínám masivní přesuny techniky z Ruska na území Běloruska, mimo jiné, které mohou skutečně velmi zhoršit postavení Ukrajiny z hlediska bezpečnostního.