Dobré dopoledne, pane předsedající, paní ministryně, pane premiére, dámy a pánové. Před několika dny k nám dorazil návrh změn daňových zákonů. Odmítám mluvit o daňovém balíčku. Toto eufemistické označení skutečně není na místě, protože to je pořádný, těžký ranec, téměř k neunesení. Jakýpak daňový balíček!

Nutno říci, že ten původní návrh, který připravilo ministerstvo financí, byl návrhem dobrým. Ten návrh byl prorůstový, finančně neutrální, prostě skutečně posouval celou tu záležitost tam správným směrem. To, co se z toho stalo v Poslanecké sněmovně, pan senátor Canov to nazval Eintopfem, pan senátor Drahoš paskvilem, já si myslím, že je to skutečná fantasmagorie, nám přinesla až lidová tvořivost v podobě poslaneckých, pozměňovacích návrhů předložených později. Ty návrhy neprošly obvyklým připomínkováním, nediskutovalo se o dopadu těchto návrhů, nepodlehly odbornému posouzení. Prostě byly předloženy a znamenaly zvýšení deficitu státního rozpočtu o více než 130 miliard. Nepředstavitelné, neuvěřitelné, zvláště pak v době, ve které žijeme. Raději ani nepřipomínám, že ten současně projednávaný návrh státního rozpočtu ve sněmovně vlastně vychází jenom z údajů, které byly známy za hospodaření naší země v prvním pololetí tohoto kalendářního roku, s tím, že přijde podzimní, další vlna korony a že ty propady ekonomické se budou zvyšovat, vlastně se v něm ani nepočítá... Takže fakticky hrozí, že příjmy státního rozpočtu tak budou příští rok ještě nižší a deficit samozřejmě vyšší. Do toho sněmovna přijme pozměňovací návrhy, které ten deficit zvýší ještě více. Nemyslím si, že si to můžeme dovolit.

Pan premiér tady mluvil o tom, že patříme k zemím nejméně zadluženým, což je samozřejmě pravda vzhledem k HDP, které vytváříme, ale my ho, ten státní dluh, za dva roky zvýšíme téměř o bilion korun. Téměř o bilion korun zvýšíme ten státní dluh, který doposud byl bilion a půl. To jistě není něco, co bychom si jen tak mohli dovolit, protože musíme také počítat s tím, že to se za rok nezlepší.

To, co je na tom nejhorší, to, co na tom považuji za nejhorší, je, že tento propad se vlastně nesnaží vláda řešit škrty v rozpočtu. Prostě výdaje se nesnižují. Ono to jde také velice těžko, ale my jsme přistoupili na tu hru, budeme snižovat příjmy, zvýšíme zadlužení, ale nebudeme nic řešit na straně výdajů. V tomto okamžiku bych vám rád připomenul, že jsme v dubnu odmítli tady jako Senát zákon o uvolnění rozpočtové odpovědnosti. Tam jsme se vyjádřili jasně. Teď se po nás chce, abychom postupovali vlastně proti duchu tohoto, co jsme před půl rokem odmítli.