Tak, jako před šesti lety, také letos s blížícím se druhým kolem senátních voleb vylézají z nor ti, kterým hodně ležím v žaludku. Tyto osoby samozřejmě svými nenávistnými až vulgárními komentáři především ukazují svou malost. To mi vůbec nevadí, jsem na to zvyklý. Je to jen jejich problém a evidentně jsou v životě nešťastní, plní zášti a své mindráky si potřebují hojit na někom jiném. Obzvláště mne pak nechává chladným moralizování ze strany některých ukřivděných Pražáků (teď rozhodně nezevšeobecňuji a neházím lidi z Prahy do pomyslného společného pytle!), kteří nám chtějí mluvit do toho, jak se máme u nás na Slovácku chovat a koho máme volit. To už jsme si v mnoha formách zažili mnohokrát.

Jediné, co mne však opravdu mrzí, je to, že tito lidé napadají a urážejí také Vás, kteří mi důvěřujete. Chápu proto, že mi svou podporu vyjadřujete formou doručených zpráv a emailů tak, abyste těmto kašparům sociálních sítí nemuseli v diskuzích u příspěvků čelit.

Stejně, jako před šesti lety, kdy docházelo k podobným dehonestacím mé osoby a voličů, tak i letos se mne ptáte, proč nejdu do protiútoku. Je to jednoduché. Nikdy jsem se v politice ani byznyse nesnažil získat body tím, že bych bezdůvodně špinil kohokoliv jiného. Neudělal jsem to před šesti lety a nebudu to dělat ani teď. Není to můj styl. Pokud chce ze sebe někdo chrlit nenávist a vulgarity, ať to dělá. Známka čistého charakteru to však rozhodně není.