Vláda vychází z chybného předpokladu, že být nadprůměrně majetný zakládá automaticky podezření na nekalou činnost. Tento pohled na úspěšné občany odmítáme. Jsme přesvědčeni, že drtivá většina z nich nashromáždila svůj majetek legálně, díky svým schopnostem, pracovitosti, podnikatelskému instinktu a ochotě nést vyšší riziko než zbývající část společnosti. Jejich úspěchu bychom si měli vážit, brát ho jako příklad a motivaci pro ostatní, nikoliv ho kriminalizovat.

Nenechme si zároveň vnutit nebezpečnou rétoriku koaličních stran, že kdo je proti vládní představě šmírování majetnějších spoluobčanů, je zároveň chráněncem zločinců a daňových delikventů. Je nepochybné, že daně se mají platit řádně a kdo tak nečiní, poškozuje slušnější daňové poplatníky a pokřivuje konkurenční prostředí. Nicméně už dnes je krácení daně trestným činem a existuje dostatek nástrojů, jak stát může zasáhnout. Existence několika případů, kdy stát nebyl schopen efektivně zasáhnout, nemůže být důvodem šikany drtivé většiny slušných daňových poplatníků.

Potencionální fiskální přínos takového opatření je vzhledem k rozsahu pravidelných rozpočtových schodků nicotný. Je také naivní si myslet, že by se jakéhokoliv nekale jednajícího milionáře či miliardáře s armádou právníků a daňových poradců takové opatření dotklo. Jedná se čistě o populistický, předvolební návrh vládní koalice mířící na ty nejnižší lidské pudy a šířící závist. Vláda by se měla spíše snažit o to, aby vytvářela podmínky pro rostoucí bohatství všech.