Děkuji, paní předsedající. Žiji v naprostém úžasu, pravděpodobně jsem žil v jiné zemi než paní poslankyně. Je to možná vysvětlitelné tím, že je příliš mladá na to, aby si to mohla pamatovat. Můj dědeček, když ho předčasně komunisté penzionovali z této Poslanecké sněmovny, tak dostal 380 korun důchodu. Za to se nedalo vůbec nic. Nikoho nevystěhovali - nám sebrali dům, ve kterém jsme bydleli, kde jsme měli ordinaci a byli jsme vystěhováni. Všechny věty, proklamace o tom, jaká jsou lidská práva, jak může říkat někdo, kdo je ve všech složkách absolutně porušoval! Já vám řeknu jenom jeden příklad, který je málo známý, o tom, jak se separovala elitní třída. V minulé době, když byly zahájeny dialýzy, tak to byla velmi drahá léčba, a platilo pravidlo, že komu je více než 50 let, že nemá na dialýzu nárok - musel zemřít. Pro významné členy komunistické strany toto pravidlo neplatilo! Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)