Údajně tím, že odmítly povinné přerozdělování ilegálních imigrantů. Přitom Česká republika se hájila potřebou zajištění vnitřní bezpečnosti. Navíc relokace migrantů od roku 2015 neprobíhaly s velkým úspěchem ani v jiných zemích, které nás tehdy přehlasovaly. Vypadá to, že pro orgány EU byl důležitější slib než jeho reálné naplnění. Migranti k nám ani nechtěli. Možná vzpomínáte, že někteří dokonce nazývali byty, které jsme jim tehdy nabídli, doslova "vymalovanými kravíny". Snažili se dostat do Německa nebo Švédska, kde jsou lákavější sociální dávky a navíc zde měli většinově rodinné příslušníky, které tam již pozvala kancléřka Merkelová.

Jak by se dal parafrázovat výrok prezidenta Macrona, který k tomu konstatoval, že „ČR propásla skvělou příležitost mlčet”, tak nyní Soudní dvůr EU propásl skvělou příležitost dát za pravdu třem visegrádským zemím a sice, že máme právo na ochranu vlastní bezpečnosti. Ukazuje to stále víc, že Soudní dvůr EU má jedinou funkci a to za každé situace potvrdit, že orgány EU mají ve svých rozhodnutích vždy pravdu. Je otázka, jestli označení „soudní” má v takovém případě ještě smysl. Protože hlavní funkcí soudů odjakživa bylo nalézat právo. Ať už je na straně kohokoli.

V poslaneckém klubu SPD jsme pečlivě dohlíželi na vládu, aby se nesnažila naplnit tyto původní migrační kvóty (původně 2691migrantů), ani ty snížené, kdy Českou republiku v EU prostě přehlasovali (i když to byly závazky z roku 2015, Evropská komise to pořád urgovala). A aby se neplnily ani žádné„dobrovolné" migrační závazky (premiér Sobotka kdysi sliboval do ČR přijmout 1100 osob dobrovolně), nic pod názvem sdílená solidarita a podobně. Solidarita v podání ČSSD, tak to lze chápat jako synonymum pro slovo poslušnost.