V pátek jsem odvolil, v sobotu s kolegy slavil, v neděli s rodinou odpočíval a pak uklízel na chalupě (řemeslníci jdou dělat podlahy). Sociální sítě jsem dal na vedlejší kolej. S odstupem nabízím reflexi, proč to vyšlo, ač v to málokdo věřil.

1. Petr Fiala. Hlavní, zásadní faktor. Svým zásadovým, ale neabrazivním stylem udržel koalici nejen pohromadě, ale nastolil v ní ducha přátelské spolupráce. Svou slušností a gentlemanským vystupováním nás ve změti výkřiků odlišil od ostatních. Přesvědčil, že má na to být dobrý premiér.

2. Zbyněk Stanjura jako šéf volebního štábu. Na jaře i na podzim mnozí z nás pochybovali. Kampaň vypadala nudně. Chyběly v ní emoce. Zbyněk ale od začátku tvrdil, že běh se rozhoduje v cílové rovince. Závěr kampaně v září byl excelentní. Nevzpomínám si na srovnatelný finiš. Neměl chybu.