Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení zástupci vlády,

dovolte, abych se opět zapojil do diskuze ohledně nynějšího znění pandemického zákona. Navážu na své předchozí vystoupení, kde jsem zdůrazňoval nutnost uzavření společenské smlouvy mezi vládnoucí vrstvou a občany v době jakékoli krize. Bez důvěry občanů ve své lídry nelze zvládnout efektivně jakoukoli výše zmíněnou krizi, obzvláště pokud občané jsou denně konfrontování s nekompetentností těchto řídících společenských špiček a krize trvá dlouhou dobu.

Nejhorší formou, jak totálně ztratit důvěru podstatné části občanů, byla segregační opatření, která měla přinutit podstatnou část populace k očkování vakcínami, jejichž prověření a testování se jevilo i občanům s běžným vzděláním nedostatečné, a vakcíny tedy nebyly podstatnou částí naší populace přijímány jako všespásné řešení a převažovaly obavy z vedlejších dlouhodobých účinků těchto hypermoderních a nedostatečně prověřených vakcín, a proto byl vyvinut na občany hrubý nátlak na základě segregace v přístupu k běžnému společenskému životu. Nakonec se ukázalo, že tato segregační opatření byla postavena na velmi vratkém základě a zbytkem tohoto základu je menší úmrtnost očkovaných oproti neočkované populaci.

Bohužel důvěra podstatné části populace byla tímto natolik podkopána, že jsou v nich patrné obavy z dalšího zneužívání pandemické situace k omezování a segregaci nepohodlné části populace prostřednictvím, jak říkám, rychlokvaškového pandemického zákona, který vykleští jejich ústavou zaručená práva.