Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – půdní bloky jsou v ČR největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily.
V roce 2018 bylo evidováno 261 erozních událostí. Nejsou zaznamenávány všechny erozní události, které se vyskytnou, ale pouze události, které jsou nahlášeny pověřeným pracovníkům monitoringu. V roce 2018 bylo nejvíce erozních událostí evidováno v kraji Vysočina (celkem 44,8 % událostí), dále v Jihočeském kraji (15,3 %) a v Moravskoslezském kraji (9,6 %). Alarmující je také zjištění, že ve více jak 74 % případech nebyla na zasažených blocích aplikována žádná půdoochranná nebo protierozní agrotechnická opatření.
V roce následujícím bylo zaevidováno 425 erozních událostí. Podrobnější informace, jak se situace za rok změnila, se ale nedozvíte. Závěrečná zpráva o monitoringu eroze zemědělské půdy za rok 2019 dosud nebyla zveřejněna. Dvě ministerstva deset let připravují takzvanou protierozní vyhlášku, která by motivovala zemědělce bojovat proti nevratné ztrátě ornice. Vyhláška možná vejde v platnost v lednu 2021, ale v mnohem měkčí podobě, než se původně plánovalo. Podle posledního znění by protierozní vyhláška zemědělcům tolerovala každoroční odnos až 17 tun ornice z každého hektaru pole. To znamená, že bude úplně k smíchu a nedojde k žádné změně současného neutěšného stavu. Aby opravdu byla naše půda chráněna, měl by být tolerován maximálně poloviční až třetinový odnos ornice.
