Rada města Brna v úterý 4. května 2010 schválila nesouhlasné stanovisko s postupem Ministerstva financí ČR, které vydává rozhodnutí o povolení umístění videoloterijních terminálů (VLT) na území statutárního města Brna s odvoláním na § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, podle kterého „Ministerstvo může povolovat i loterie a jiné podobné hry, které nejsou v zákoně v části první až čtvrté upraveny, s tím, že v povolení budou všechny podmínky provozování podrobně stanoveny. Použije přitom přiměřeně ustanovení části první až čtvrté zákona.“
Rada města Brna proto souhlasila s podáním kompetenční žaloby na určení statutárního města Brna, respektive úřadů městských částí k rozhodování o povolování videoloterijních terminálů s tím, že statutární město Brno bude v tomto sporu zastupovat JUDr. Radek Ondruš, advokát, na základě plné moci
Magistrát města Brna zajistil k uvedené problematice zpracování právního rozboru, na jehož základě navrhuje JUDr. Ondruš, který má s městem uzavřenou smlouvu o poskytování právních služeb, podat kompetenční žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu proti některému konkrétnímu rozhodnutí Ministerstva financí ČR o povolení provozování VLT na území města Brna. Podle znaleckého posudku lze VLT považovat za výherní hrací přístroj (VHP) ve smyslu ustanovení § 17 zák. č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Jejich povolování by tedy mělo být, na základě ustanovení § 18 zák. č. 202/1990 Sb., v kompetenci obecních úřadů.
Kompetence k povolování VHP je přenesenou kompetencí obecního úřadu. To znamená, že na území statutárního města Brna náleží tato kompetence úřadům městských částí.
Soudní spor by se sice týkal pouze napadeného rozhodnutí, avšak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mají širší přesah a jsou považována za pramen práva. Ministerstvo financí ČR by tedy mělo takové rozhodnutí do budoucna respektovat.
