Česká pirátská strana

Internet je naše moře!
  • Piráti
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,16. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

22. 6. 2018 13:11:00

Otázky pro jednání o kůrovci v Poslanecké sněmovně

Otázky pro jednání o kůrovci v Poslanecké sněmovně

Piráti dnes zveřejnili otázky, které položí na jednání Poslanecké sněmovny PČR při projednávání stavu státních lesů a kůrovcové kalamity.

 Piráti budou usilovat, aby jednání o kůrovci bylo zařazeno jako řádný bod 15. schůze Poslanecké sněmovny, a to na středu 27. června od 14:30 hodin. S tímto cílem půjdou zástupci Pirátů na úterní jednání o programu s vedením Sněmovny.

„Od začátku jsme chtěli, aby kůrovec nebyl jen předmětem politikaření, ale aby Sněmovna hledala řešení a vytvářela tlak na vládu. Stav státních lesů nebereme na lehkou váhu, obzvláště za situace klimatické změny. Její důsledky, zejména sucho, začínáme pociťovat čím dál víc. Proto jsme odborné otázky probrali nejdříve na jednání výborů a podvýborů. Nyní chceme zařadit kůrovce na plénum Sněmovny, kde debata bude spíše politická,” upřesňuje postup Pirátů místopředseda Zemědělského výboru Radek Holomčík a dodává: „Aby byla debata pokud možno věcná, zveřejňujeme už dnes – v předstihu – otázky, které na jednání budeme chtít položit. Ať už v rámci řádné, či mimořádné schůze. Dát prostor na přípravu považujeme za slušnost.“

Snaha Pirátů o zařazení jednání o kůrovcové kalamitě na pořad řádné schůze a dřívější zájem o svolání mimořádné schůze je reakcí na změnu rétoriky Ministerstva zemědělství ČR. To zprvu tvrdilo, že hlavním viníkem kůrovcové kalamity je sucho a klimatická změna. Současný ministr Jiří Milek ale dne 11. května odvolal generálního ředitele Daniela Szóráda kvůli údajným chybám při řešení právě této kalamitní situace.

Seznam otázek:

1.Kůrovcová kalamita na severní a střední Moravě začala, soudě dle udělovaných pokut, již v roce 2013. Proč MZe, MŽP, ČIŽP a konečně ani management Lesů ČR a jejich dozorčí rada nedokázali od roku 2014 účinně čelit jejímu rozrůstátní, když disponovali celou řadou manažerských a právních nástrojů?

2. Proč se řešení kalamity zcela vyhnula Koncepce strategického rozvoje Lesů ČR pro léta 2015 – 2019, když v době jejího sepsání a projednání vládou, již byla kůrovcová kalamita problémem?

3. Jaké jsou připravované kroky Ministerstva zemědělství ve vztahu k řešení kůrovcové kalamity v ČR nyní?

4. Jaké kroky plánuje Ministerstvo životního prostředí v reakci na zjištění ČIŽP z kontroly, která proběhla na kalamitním území severní Moravy a Slezska na podzim loňského roku, a která byla náměstkem ministra komentována jako "velmi závažná"?

5. Na základě usnesení č. 703 ze dne 25. září uložila minulá vláda předchozímu ministru zemědělství realizovat ve vztahu ke státnímu podniku Lesy České republiky opatření k objektivizaci ekonomických parametrů aktuálně platných smluv o provádění komplexních lesnických činností a o prodeji dříví apod.

Lesy ČR na základě tohoto usnesení nabídly smluvním firmám předčasné ukončení dlouhodobých smluv, a to vzájemnou dohodou bez sankcí z důvodu kalamitní situace a problémům na trhu se dřívím. Toho smluvní partneři LČR využili na 76 % spravovaného území. Na zbytku území skončily smlouvy k 31.12.2017 přirozenou cestou. Vznikla tak situace, že LČR přesoutěžily de facto smlouvy na celém spravovaném území. Nové soutěže ve výsledku přinesly prudký propad zpeněžení dřeva a 30 % nárůst cen služeb nakupovaných Lesy ČR do roku 2018.

Letos vedení Lesy ČR oznámilo, že vyčíslená ztráta z ukončených smluv je 2,24 mld. Kč. Proto se ptám:

  • Na základě jakého důvodu bylo nabídnuto smluvním partnerům vypovězení smluv i na těch územních jednotkách, kde v jejich druhové skladbě dominují listnaté dřeviny, pokud bylo argumentováno změnami cen smrkového dříví na trhu?
  • Zpracovaly Lesy ČR nějakou analytickou studii, na základě které se rozhodly ukončit smluvní vztahy se smluvními partnery, a to vzájemnou dohodou bez sankcí?
  • Dle mediálních výstupů hovořil management Lesů ČR o předčasném ukončení smluv v médiích ještě před tím, než došlo k projednání usnesení č. 703 vládou. Z jakého důvodu?

6. Proč Lesy ČR od roku 2013 - 2017 oznamovaly rekordní zisky plynoucí z prodeje dřeva, když byly hospodářské výsledky vylepšovány rozpouštěním rezerv, většinově vytvořených ze zisku hospodaření z předchozích let?

  • Jaký je tedy čistý zisk z hospodaření od doby, kdy Parlament ČR schválil novelu zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, která vstoupila v účinnost 1. července 2013? Jaká část z něj byla umístěna do rezerv pro řešení následků kalamit?
  • Jaká výše finančních prostředků byla na fondech Lesů ČR v době schválení novelizace zákona č. 77/1997 Sb.? Jakou část z těchto rezerv tvořily ke konci roku 2013 rezervy na pěstební činnost, z nichž bylo možné zcela bez problémů financovat řešení kůrovcové kalamity na Moravě?
  • Jaký objem rezerv rozpustilo vedení Lesů ČR od roku 2014 do roku 2018 do zisků státního podniku?
  • Jaký objem finančních prostředků ještě zbývá rozpustit z rezerv Lesů ČR na pěstební činnost, když si v Koncepci pro léta 2015 – 2019 vedení Lesů ČR a MZe naplánovali do roku 2018 rezervy na pěstební činnost zcela rozpustit do zisků podniku?
  • Proč vlastně došlo k rozhodnutí naplánovat postupné rozpuštění rezervy na pěstební činnost, které vláda vzala na vědomí za stavu kůrovcové kalamity?

7. Obchodní model Lesů ČR vychází z koncepce tzv. Dřevěné knihy vydané MZe. Ta se opírá o porovnání finanční výhodnosti modelů prodeje státního dřeva „při pni“, kdy jej přeprodávají těžební firmy, a „ odvozní místo“, kdy jej dřevozpracovatelům dodávají samy Lesy ČR. Model „při pni“ označila analýza za ekonomicky výhodnější pro stát. Analýza ovšem, dle veřejně dostupných informací, vyhodnocovala oba modely pouze z pohledu ekonomické výhodnosti, tj. nezabývala se hodnocením modelu prodeje „při pni“ z hlediska sociálních a ekologických dopadů na les a venkov.

Proto se ptám:

  • Kdy, jak a jakým způsobem hodlají MZe upravit koncept Dřevěné knihy, který v průběhu kalamit dostává firmy do existenčních problémů, způsobil odchod tisíců lesních dělníků z oboru, což způsobilo vylidňování venkova a nepružně reaguje na vznikající kalamity, a to ať kůrovcové nebo větrné?
  • Proč došlo k posouzení pouze ekonomických aspektů a nebyly řešeny ekologické a sociální dopady?
  • Proč ani v letech 2014 – 2017 nedošlo k posouzení ekologických a sociálních dopadů tzv. Dřevěné knihy?
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout