26.10.2010 18:56:17
Šetření je pro snížení deficitu nezbytné
Řeč na 7. schůzi Poslanecké sněmovny PČR k zákonům o úsporných opatřeních v působnosti MPSV.
V souvislosti s přípravou návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2011 a stavem financí státního rozpočtu je nezbytné přijmout řadu nezbytných opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu. Návrh zákona obsahuje tato opatření: V oblasti nemocenského pojištění se navrhuje ponechat sazbu pro výpočet nemocenského na 60 %, a to trvale. Tato sazba měla původně platit jen pro rok 2010 - také v rámci předchozích úsporných opatření - a poté se měla vrátit na předchozí výši odstupňovanou podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zachování jednotné sazby 60 % představuje úsporu 2,3 mld. korun.
Další úsporné opatření, které je navrhováno pouze na tři roky, se rovněž týká nemocenského a navazuje na navrhovanou novelu zákoníku práce. Zaměstnavatel podle návrhu bude poskytovat náhradu mzdy nebo platu nebo odměny v období prvních 21 dnů namísto dosavadních 14, tedy jedná se o kalendářní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské se proto bude poskytovat až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Současně se obdobná úprava promítá i do nových zákonů, upravujících odměňování dalších skupin pojištěnců. Posunutím počátku výplaty nemocenského o týden dochází k úspoře v částce 1,7 mld. korun.
Do úsporných opatření je zařazena i nová úprava nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Současná úprava neodůvodněně značně zvýhodňuje ve výši dávky tyto osoby oproti zaměstnancům. Podle současné právní úpravy si totiž osoba samostatně výdělečně činná může každý měsíc neomezeně určovat výši vyměřovacího základu pro placení pojistného na nemocenské pojištění bez ohledu na dosahované příjmy. Tím může účelově upravit výši svého měsíčního základu před očekávanou sociální událostí tak, aby dávka byla vypočtena v maximální výši. Princip navrhované úpravy spočívá v tom, že určený příjem, vyměřovací základ pro nemocenské, musí odpovídat příjmu pro důchodové pojištění. Nebude stačit zaplatit pojistné ve výši jen 1,4 %, ale bude muset být odvedeno i pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Není totiž důvod pro to, aby osoba samostatně výdělečně činná vykazovala jiné příjmy pro nemocenské pojištění a jiné příjmy pro důchodové pojištění.
V oblasti pojistného na sociální zabezpečení se navrhuje, aby sazba pro odvod pojistného nadále činila pro zaměstnavatele 25 %. Nedojde tedy k jejímu snížení na 24,1 %. Nesnížením této sazby bude úspora činit 9,2 mld. korun. Pouze pro rok 2011 se navrhuje zachovat maximální vyměřovací základ pro placení pojistného, jak sociálního, tak zdravotního, na úrovni roku 2010, to znamená ve výši 72násobku průměrné mzdy. Příjmy státního rozpočtu se tímto opatřením zvýší o 3,1 mld. korun.
V zákoníku práce se kromě prodloužení období, po které bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy nebo platu a odměny při trvání dočasné pracovní neschopnosti, dále za účelem zvýšení efektivnosti kontroly, zejména nelegálního zaměstnávání, zpřísňuje režim uzavírání dohod o provedení práce zavedením písemné formy těchto dohod. V souvislosti se snižováním výdajů z veřejných rozpočtů na platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě se navrhuje umožnit stanovení zvláštních platových stupnic, zjednodušit podmínky pro určení platového tarifu a zmocnit vládu, aby nařízením stanovila okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat.
V oblasti dávek státní sociální podpory se navrhuje úprava zákona o státní sociální podpoře, která předpokládá úplné zrušení sociálního příplatku, přičemž rodinám se zdravotně postiženými dětmi bude ztráta této dávky kompenzována zrušením krácení rodičovského příspěvku při souběhu s příspěvkem na péči. U rodičovského příspěvku se navrhuje sjednocení celkové částky rodičovského příspěvku náležejícího rodiči ve dvouleté variantě čerpání dávky a ve čtyřleté variantě, a to změnou délky čerpání rodičovského příspěvku v základní výměře a ve snížené výměře. Přitom výše jednotlivých výměr se nemění. Změny v nárocích na porodné sledují větší adresnost dávky a zejména její zacílení na prvorodičky v rodinách s nízkým příjmem. Tyto předpokládané úpravy by měly přinést celkové snížení mandatorních výdajů ve výši 3,9 mld. korun.
V oblasti zaměstnanosti je hlavním smyslem novely zákona o zaměstnanosti zpřísnění právní úpravy povolování a odnímání povolení ke zprostředkování zaměstnání, úprava podmínky pro čerpání podpory v nezaměstnanosti s cílem snížení výdajů státního rozpočtu a zavedení nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - překlenovacího příspěvku.
Konkrétně v oblasti agenturního zaměstnávání se zavádí povinnost agentur práce sjednat si pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, a to z důvodu zvýšení právní jistoty zaměstnanců agentur práce. Dále se upřesňuje úloha Ministerstva vnitra při podávání závazného stanoviska a rozšiřují se důvody pro odejmutí již vydaného povolení ke zprostředkování zaměstnání, například pokud agentura práce umožní výkon nelegální práce.
Úsporná opatření se v oblasti podpory v nezaměstnanosti projeví zejména tím, že uchazečům o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončí sami pracovněprávní vztah nebo ho ukončí na základě dohody, bude náležet podpora v nezaměstnanosti ve snížené částce 45 % průměrného čistého výdělku z posledního zaměstnání. Dalšími úspornými opatřeními jsou neposkytování podpory v nezaměstnanosti po dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné, a též po dobu, kdy uchazeč vykonává zaměstnání.
Motivem pro tato výše jmenovaná opatření není pouze úspora ve státních výdajích, ale také motivace k hledání práce a motivace k zachování zaměstnání v případech, kdy zaměstnanec plánuje dobrovolně odejít ze zaměstnání, tak, aby si novou práci hledal ještě před skončením dosavadního zaměstnání a nikoliv až po placené době podpory v nezaměstnanosti.
V oblasti sociálních služeb se navrhuje dosavadní výši příspěvku na péči ve stupni jedna, to znamená ve stupni lehká závislost, snížit ze 2 tisíc korun měsíčně u osob starších 18 let na částku 800 korun měsíčně. Tato výše odpovídá náročnosti a intenzitě péče a současně vyrovnává hodnotu dávky v porovnání s vyššími stupni příspěvku na péči, to znamená druhým, třetím a čtvrtým stupněm.
S ohledem na navrženou redukci výše příspěvku na péči se současně navrhuje zrušit způsob výplaty poloviny příspěvku na péči ve stupni I. u osob starších 18 let nepeněžní formou, který měl být zaveden od 1. ledna 2011. Navrhované opatření bude znamenat úsporu ve výši 1,53 miliardy korun. Tolik velmi stručně o návrhu tohoto bodu.
Jako poslanec předkládám návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 15 dnů. Děkuji za pozornost.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
