Moderátorka

--------------------

Dnes povečeří anglická kancléřka Angela Merkelová s řeckým premiérem Jorgosem Papandreem. Otázkou je, zdali jim bude chutnat. U večeře totiž mají probrat řešení řeckých dluhů. Jejich schůzka přichází po víkendovém zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Přední světoví finanční činitelé sice slíbili rázné a koordinované kroky při řešení evropské dluhové krize, žádná konkrétní opatření však nepředstavily. Podle BBC však bude součástí plánu odpis 50 % řeckých dluhů,posílení evropského fondu finanční stability až na dva biliony eur a podpora evropských bank. Poslechněme si názor děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka, a to kam zachraňování Řecka může zavést evropské ekonomiky.

Miroslav ŠEVČÍK, děkan Národohospodářské fakulty VŠE
--------------------
Oni to platí zase ze svých dluhů, tak například Francie zvýšila své zadlužení za poslední dva roky co známe údaje o 14 % ve vztahu k HDP a to zadlužení se začíná blížit 100%. V současné době za rok 2010 to bylo 82 %. U Německa je to ještě markantnější ten nárůst dluhu je o 17 % a přesahuje 83 %, takže tady ve vztahu k HDP a tady musíme hledat zdroj těch myšlenek, kdy je lepší možná tu eurozónu ponechat rozpadu, protože nelze donekonečna dluhově zachraňovat dlužné státy.

Moderátorka

--------------------

Na druhou stranu to čerpání ze záchranných balíčků má i svoje pozitivní impulsy. můžeme je vidět například na Irsku. Tam v druhém čtvrtletí stoupl výkon hrubého domácího produktu o 1,6 % původní předpoklad bylo pouze čtvrtprocentní nárůst. Myslíte si, že tohle to je důsledek jednak čerpání ze záchranných balíčků a jednak dodržování souvisejících závazků?

Miroslav ŠEVČÍK, děkan Národohospodářské fakulty VŠE

--------------------
Já si myslím, že to je jen dočasné, protože samozřejmě to zadlužení Irska v roce 2008 činilo asi 44 %, v roce 2010 to bylo 96 %. To znamená, že ten dluh se zdvojnásobil a nějaké procento HDP v tom vůbec nehraje velký význam, když se podíváme zase na druhou stranu na Řecko, tak řecká ekonomika hluboce klesla a ten pokles je daleko větší, než se původně předpokládalo a ty data se pořád ještě upravují, protože Řekové víme, že ten statistický úřad je velmi tvořivý a umí ta data pěkně zkreslovat. Takže tohle vůbec v žádném případě nehraje roli v tom, že většina zemí eurozóny se dostala do těžké dluhové pasti, že není systémové řešení připraveno a že vytloukat dluh dluhem, to je opravdu zoufalost spíš a nakupování státních dluhopisů z prostředků centrální banky, která ty peníze v podstatě v přeneseném slova smyslu tiskne, tak se v dlouhém období projeví v nárůstu inflace a odnesou to samozřejmě zase občané, kteří to zaplatí v té výši cenové hladině.

Moderátorka

--------------------

Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík, celý rozhovor s ním uslyšíte v dnešním pořadu Studio Česko krátce po půl čtvrté. Teď je ovšem 13 minut po deváté hodině a tématu se věnuji s předsedou klubu ODS v Evropském parlamentu Janem Zahradilem, dobrý den.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu
--------------------
Dobrý den.

Moderátorka

--------------------
A také s místopředsedou Evropského parlamentu sociálním demokratem Liborem Roučkem. Dobrý den i vám.

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/

--------------------

Hezký den.

Moderátorka

--------------------
Pane Zahradile, jak se díváte na názor, že lepit dluh dalšími dluhy nemá z dlouhodobějšího hlediska perspektivu a že by bylo lepší ponechat eurozónu rozpadu?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu
--------------------
Určitě není v zájmu České republiky, aby se eurozóna jako taková rozpadla nebo aby euro zkrachovalo. My jsme země, která je závislá zejména na vývozu do eurozóny. Jestli je to dobře nebo špatně, o tom se můžeme bavit a já si myslím, že to dobře není, že bychom měli diversifikovat naše exporty, ale v tuto chvíli je to tak, že 85 % naší produkce směruje na trh eurozóny a proto my rozhodně nemůžeme podporovat žádné kroky, které by euro oslabovaly nebo by dokonce vedly k jeho rozpadu. To, že podle mého názoru by bylo dobré, kdyby některé země opustily eurozónu, protože ta eurozóna opravdu se jak se to zdá, není pro všechny, v tuto chvíli se ukazuje, že ty politické motivy, které převládly při jejím vytváření, prostě nebyly správné. Já myslím, že bychom se toho neměli bát.

Moderátorka

--------------------
Pane Hradile, mluvíte teď například o Řecku? Promiňte, neměli bychom se bát například odchodu Řecka? Je to ta země, o které mluvíte?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu

--------------------

Já myslím, když se mě budete ptát na můj osobní názor, já myslím, že dříve nebo později k tomu stejně dojde a možná i u některých dalších zemí. Prostě ty trhy jsou nemilosrdné, politici se mohou třeba stavět na hlavu a přijímat různé záchranné balíčky a vyhlašovat různé deklarace o těch nebo oněch opatřeních, ale ty trhy si to prostě zhodnotí a řeknou si samy, jestli to bylo dostatečné nebo nebylo a jak je vidět, v tuto chvíli, tak ty reakce trhů jsou takové, že euro je stále ještě v krizi a že ještě ta cesta ven není vidět. Takže já si myslím, že je tu zapotřebí razantní opatření.

Moderátorka

--------------------

Děkuji vám, pane Roučku, když jsme zhruba před 14 dny spolu na této stanici mluvili, řekl jste, že právě o případném odchodu Řecka z eurozóny nemůže být ani řeč, že o tom mluví jen největší euroskeptici. Změnilo se něco v Evropském parlamentu, myslím co do tohoto klimatu?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/

--------------------

Nezměnilo se v Evropském parlamentu vůbec nic a nezměnilo se ani na německé politické scéně, protože shodou okolností dnes se například sejde německá kancléřka Merkelová s řeckým premiérem Papandreem o situaci budou jednat, ale o odchodu Řecka z eurozóny nikdo neuvažuje, protože právě v tom Německu, které je nejvyšším plátcem do toho společného rozpočtu, koneckonců i pokud jde o záchranu Řecka, v odborném tisku ekonomové neustále chrlí jednu analýzu za druhou a vychází jim, že odchod Řecka by nebyl řešením ani pro zbývající země eurozóny.

Moderátorka

--------------------

Když jsme u toho Německa, souhlasíte, pane Roučku s prohlášením německé kancléřky Angely Merkelové, že by Evropská unie měla mít možnost ovlivňovat rozpočty svých členů?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/

--------------------

Já myslím, že do větší míry, pokud samozřejmě ti členové čerpají evropské peníze, jako je například ten případ Řecka, Evropská unie, evropské instituce, by měly tuto možnost mít.

Moderátorka

--------------------

Jak by to mělo konkrétně vypadat?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/

--------------------

Ale měly by to být celoevropské instituce, to znamená Evropská komise.
moderátorka

--------------------

Pane Zahradile, souhlasíte také s tím, že by jaksi měla by tu být možnost ovlivňovat rozpočty těch zemí, které tedy inkasují peníze z Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu

--------------------

Tak to se týká hlavně zemí eurozóny. My v eurozóně nejsme a já myslím, že bychom si za stávajících podmínek měli dobře rozmyslet, jestli do ní vůbec chceme vstupovat. Jestli se země eurozóny dohodnou na nějaké fiskální unii,tak je to v tuhle chvíli jejich věc, kterou asi těžko můžeme ovlivnit. Já si nemyslím, že je to řešení. Já si myslím, že řešení je ozdravit euro tím, že v něm v té eurozóně skutečně budou jen ty země, které mají zdravé veřejné finance, které jsou ochotné dodržovat finanční disciplínu a které nezvyšují svůj veřejný dluh nad neúnosnou míru a bohužel v řadě případů zemí EU tomu tak není.

Redaktorka

--------------------

Když se budeme věnovat teď několika scénářům, několika spekulacím ohledně toho, jaké jsou možnosti řešit tu dluhovou krizi Evropy, tak jak například hodnotíte plán, teď se ptám pana Roučka, na odpis 50% řeckých dluhů a posílení Evropského fondu finanční stability až na 2 biliony eur, což by podle BBC měl být plán světových finančních činitelů, jak vyvést Evropu z dluhové krize, nicméně mluví se o tom, jako o takovém tom tvrdém scénáři.

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/

--------------------

Posílení evropského fondu, jak vy říkáte, až na 2 biliony eur. Myslím, že situaci by to na mnoho let dopředu vyřešilo.

Moderátorka

--------------------

A co ten odpis 50 % řeckých dluhů?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/

--------------------

Během té doby by se samozřejmě snižovaly deficity jednotlivých zemí. Ale dva biliony eur je nereálné. Je to politicky nereálné, čili my můžeme mluvit někde mezi řekněme 500 miliony a miliardami a 1 bilionem. A pokud jde o ten odpis, mluví se, začíná se čím dál víc mluvit o 50 %. Ano, já myslím, že to jedna z alternativ je, která se stále více nyní propracovává. Uvidíme prostě s jakým výsledkem.

Moderátorka

--------------------
Pohled pana Zahradila.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu

--------------------

Tase mohu zopakovat, co jsem říkal předtím.

Moderátorka

--------------------

Vy jste stále pro ten odchod některých zemí?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu
--------------------

Reakce trhů bude rozhodující. Politici mohou přijímat nejrůznější balíčky, mohou posilovat záchranné fondy a podobně. Rozhodující je, jak na to zareagují trhy. Já si nejsem jist, že toto řešení bude pro trhy přesvědčivé, zejména a to pan Rouček řekl správně, že se tady uvažuje o naprosto nereálné částce nějakých 2 bilionů eur. Všichni víme, že ty peníze v tuto chvíli EU ani mezinárodní instituce nejsou schopny dát dohromady. Takže jsou to spíš opět politické deklarace a podle mého to trhy nepřesvědčí, že se tady podnikají vážná opatření k upevnění stability eurozóny.

Moderátorka

--------------------

Tolik předseda klubu ODS v Evropském parlamentu Jan Zahradil, děkuji vám. Na slyšenou a za příspěvek do diskuse také děkuji místopředsedovi Evropského parlamentu, sociálnímu demokratovi, Liboru Roučkovi, na shledanou.