Ve své podstatě když vznikal zákon o obalech nebo respektive, než vznikl EKO-KOM – vracíme se zpátky do roku 1997 – tenkrát – tím to začalo – se dávaly nějaké společnosti dohromady, vznikala nějaká sdružení, bylo 10 akcionářů, kteří měli podíl statisícový, takže dohromady měli kapitál jeden milion, postupně se přidávaly další firmy. Už tenkrát to nastavení bylo špatně. Už tenkrát nastavení ve smyslu toho, že to je akciová společnost, bylo špatně.

Když to procházelo Legislativní radou vlády... To byl požadavek pana profesora Dědiče, byť mu bylo řečeno, že akciová společnost není klasickou akciovou společností a nechová se tak, protože oni musí být ze zákona neziskoví. Oni opravdu dělají pouze servis pro výrobce uvádějící na trh a ty peníze, které od nich dostávají, jsou potom rozdělovány mezi obce, mezi edukace, mezi třídící linky, mezi recyklátory.

Takže, ve své podstatě oni jsou ze zákona neziskoví. Viděli jste někdy akciovou společnost, která by byla založena za účelem nevytváření zisku? Žádná taková neexistuje. To je právě důvod, že tady žádná taková forma komerčního neziskového subjektu neexistovala a současně ještě neexistuje.

To znamená, že bychom se měli možná poučit a taková forma by měla vzniknout. Ale bohužel jsme v situaci, kdy máme akciovou společnost, ořezáváme ji ze všech stran a děláme, tváříme se, že je akciovou společností, ale ona to není akciová společnost ve smyslu vyplácení dividend, zisků a tak dále. Ne, ona není. Je tam 10 akcionářů.

Já akcionářskou strukturu otevírám. Říkám, že jich nebude 10. Bude akcionářů – já říkám 34. Můžeme se bavit o tom, jestli to bude 150, jestli to bude podle toho, co říká rozsudek Soudního dvora, víc jak 51 výrobců, kteří uvádějí na trh. Ale to už jsme v 11 tisících. (Předsedající: Čas.) Jak jsem říkala, já si jdu říct asi o to povolení.

Děkuji.