Jak jste se dozvěděla o akceleračních oblastech?

Díky podporovateli Greenpeace, loni v září. Vykládal mi, že se mu líbí industriální krajina s větrnými elektrárnami, prý je to budoucnost, jak by rád v takové krajině žil. Neposlala jsem ho na psychiatrii, ale začala jsem se zajímat, co se děje. Zjistili jsme, že takovou krajinu plánují napříč celou Českou republikou na Ministerstvu životního prostředí ČR už tři roky. A viděli jsme tak plánovanou zónu z října 2025, kde naše obce byly zakresleny. Zónu sice radikálně zmenšili, ale i tak při vydání návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu ze 14. dubna 2026 naše obce zůstaly. Podle jakého kritéria byla tato obrovská území v uplynulých letech vybírána, je nepochopitelné. I teď, po radikálním zmenšení, se pro představu jedná o rozlohu Prahy. Míníme nenávratně zdevastovat v naší malé zemi tak obrovské území?

Lidé ale už jednou větrné parky v obcích odmítli, to vám je chce vláda vnucovat znovu? Tohle přece není fair play.

Ano, odmítli je konkrétně v Prušánkách, na podzim roku 2025. Stali jsme se terčem developerů a „podnikatelů“. Byl to další z důvodů, proč jsme se začali zajímat o legislativu v této oblasti. V září ale stačila jasně vyjádřená nevůle občanů a následné vydání usnesení zastupitelstva.

O fair play lze mluvit, když víte, že hrajete. My jsme byli tři roky v poklidu doma na zahrádkách a ve vinohradech a nechali si obsadit vlastní hřiště cizími hráči – pokud se budeme bavit ve sportovní terminologii. A i nyní se cítíme ve velkém oslabení, protože náš pan hejtman Grolich nám nepomohl. Tam to lze hodnotit jako jedno velké ticho.

Mgr. Jan Grolich

• KDU-ČSL
• hejtman

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Kolik lidí žije v bezprostřední blízkosti plánovaných větrníků?

Jedná se o 6 800 obyvatel pěti obcí (Josefov, Prušánky, Nový Poddvorov, Starý Poddvorov, Dolní Bojanovice), ve vnějším prstenci okolních obcí další desetitisíce (Mikulčice, Moravská Nová Ves, Lužice, Čejkovice, Mutěnice, Hodonín, Moravský Žižkov...). Nebyla dodržena ani hranice 500 metrů od obydlené oblasti. Vůbec totiž nebyla brána v úvahu historická lokalita vinných sklepů v Nechorách, některé slouží nejenom ke zpracování hroznů, ubytování, ale i k trvalému bydlení. Jedná se o jednu z nejhustěji obydlenou venkovskou krajinu u nás, protkanou sítí cyklostezek. A vinné sklepy v Josefově – některé pouze 30 metrů od plánované zóny. Co by udělal pohyb tak těžké techniky a vibrace při stavbě (piloty v naší oblasti by musely být až ve hloubce 60 m) s podzemními prostorami? Mnozí si sklepy předávají po generace v rodinách, po „stařečkoch“.

Jsou zóny navrhovány v blízkosti vinic a dalšího aktivního zemědělství?

Nejenom do blízkosti, ale přímo do vinic. Vinice tvoří 1/3 zóny. Pro spoustu rodin jde tady přímo o živobytí. Co to udělá s mikroklimatem ve vinicích? Pokud to tedy vinice přežijí a nebudou „zavazet“. A zbytek zóny leží na nejbonitnějších půdách ČR.

A co chránění živočichové?

Náš další „bonus“. Loviště orla královského. Musím přiznat, že ho moc nerozeznám od orla mořského, ten u nás ve vinicích loví taky. Dále luňáci, létají k nám ze Skařin v Mikulčicích. Uvádím pouze druhy s nejvyšším stupněm zákonné ochrany, za jejichž usmrcení je základní sazba až tři roky vězení. Takový dudek chocholatý, koroptve, vlhy pestré, krkavci, pasoucí se hejna husí…ti nezajímají už vůbec nikoho. Opravdu tyto zóny odborníci MŽP připravovali několik let?

 Ve vaší oblasti jsou také lázně. Co udělají průmyslové větrné parky s pacienty a turistickým ruchem?

Lázně v Hodoníně mají jednu z nejkvalitnějších jodovo - bromových vod v Evropě. Ale už se moc neví, že tato voda je vedena z Josefova, kde jsou tři hydrogeologické vrty. Jedná se o zásobárnu třetihorní mořské vody, starou 15 – 20 milionů let. Téměř polovina plánované zóny leží v II. ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů podle lázeňského zákona. V celé republice je pouze 68 takto chráněných zdrojů. Co to udělá s pacienty a turistickým ruchem? Tady je hlavně otázka, zda vibrace a rázové vlny při vrtání pilotů nepoškodí tento zdroj. Ve světe jsou takové případy známy. Skutečně jsme schopni ohrozit takto cennou vodu? Pokud se v celé ČR mezi 6 258 obcemi nenašla vhodnější lokalita než přímo nad unikátním ložiskem, je vůbec naše Česká republika pro takové stavby vhodná?

Ve vaší oblasti jsou bohaté zásoby podzemních vod, vláda neudělala žádný hydrogeologický průzkum. Kam se přestěhujete, když bude pitná voda zásahem do podloží ubývat?

Nemíníme se stěhovat, naše rodina zde bydlí po staletí. Děláme vše pro zachování tohoto nevyčíslitelného bohatství. Nemůžeme přece kvůli krátkodobé, údajně dvacetileté dočasné stavbě nenávratně zničit podzemní toky ani zásobárnu třetihorní vody.

A památky, Lednice a nejstarší slovanské sídliště Mikulčice?

S Mikulčicemi sousedíme, jezdíme tam „přes pole“. Tímto bych moc ráda Mikulčákům poděkovala, protože nám pomohli s podklady pro připomínkové řízení i se samotnými připomínkami. Vzali to za své, ví, že takto obludné stavby se jich dotknou také. U nás se opravdu nikam za kopec neschovají.

A Lednice? Vzhledem k tomu, že Lednicko-valtický areál je na seznamu UNESCO zapsán v kategorii kulturní krajina (Lednice–Valtice Cultural Landscape), zůstal by tento status? Ve světě byl odebrán za daleko menší zásahy. Přímý finanční potenciál LVA je počítán v miliardách ročně. Stačí se podívat na mapu, do jaké blízkosti „naši“ zónu naplánovali.

U vás v kraji ale už bylo tornádo, co by se stalo v takové situaci?

Vzhledem k tomu, že nejmodernější VTE jsou konstruovány pouze pro rychlost větru 252 km/h a přímo v nejbližším sousedství tornádo dosahovalo rychlosti 320 km/h (v roce 2021 3. nejsilnější tornádo na celém světě), ptáme se stejně. V takto hustě osídlené krajině? Kdo byl u nás na Podluží pomáhat po tornádu, dovede si to bohužel představit. Pořád posloucháme: ,,S tornády počítejte, probíhá klimatická změna.“ Je proto nepochopitelné, že na Jižní Moravu v tomto pásu umístili ještě další akcelerační oblasti (na Znojemsku v okolí Miroslavi a v Podchřibí).

V 50. letech prošel váš úrodný kraj násilnou kolektivizací zemědělství. Jak vnímají lidé zabavování orné půdy v době „zelené demokracie“?

Připomínky podávalo mnoho vlastníků pozemků v akcelerační oblasti. Evidentně tedy půdu prodávat nemíní. Případné vyvlastnění je pouze částí problému, ještě horší je devastace stovek hektarů nejcennější půdy na Moravě těžkou technikou.

Vědí lidé u vás o tom, že se mají akcelerační zóny vytyčovat na nepotřebných plochách po zavřených dolech a elektrárnách, které stát bez povšimnutí ponechává ČEZu a Tykačovi?

Mgr. Vít Céza

• SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ano, víme, že to stát nesplnil, ale nemám přehled o majetkové struktuře ani o blízkosti dolů od zastavěné oblasti. Je otázkou, jestli je naše republika se svojí fragmentovaností krajiny vůbec vhodná pro tuto technologii. Pořád je prostor pro to, aby stát své chyby napravil.