V první řadě očekávám společný postup, a to na všech myslitelných frontách: rozhodně užší spolupráci tajných služeb jednotlivých zemí, v rámci které by byly sdíleny informace a díky níž bychom dokázali mnohem efektivněji vyhodnocovat a upozorňovat na možná rizika. Přikláním se v tomto směru také k myšlence vzniku Evropské tajné služby. Terorismus neuvažuje v intencích hranic, nemůžeme ani my. Vedle zvýšené ostrahy vnějších hranic, se tak musíme zaměřit i na vnitřní kontrolu. Pokud dnes předseda Evropské komise Juncker řekl, že schengenský prostor je v kómatu, pak nečekejme na klinickou smrt. Odpočítávání začalo...
Za naprosto logické a legitimní považuji sdílení údajů o cestujících v letecké dopravě. Monitorovat pohyb osob po kontinentu je pro nás klíčové - musíme vědět odkud do schengenského prostoru lidé přicházejí, kam cestují, proč se k nám vrací apod. A pokud se bavíme o seznamech, pak jsem zastáncem i vzniku dalšího z nich - seznamu evropských džihádistů. Mobilizaci proti radikalizaci ale musí EU začít i ve vlastních vodách - jak známo, autoři odporných atentátů z Paříže byli (alespoň z převážné většiny) rodilí Francouzi. Vedle okamžitých restrikcí považuji za podstatné, abychom s prevencí proti podobným krokům začali například už ve školních osnovách.
Od strašlivých incidentů v hlavním městě Francie uplynuly skoro dva týdny, z místa jsme se zatím nepohnuli. A namísto předvánoční atmosféry panuje v Evropě napětí posilované zprávami o raziích, zatýkání a plánovaných (zmařených) útocích. Ani dnešní diskuze v EP mě nenaplňuje přílišným optimismem - zejména proto, že jsme ji letos již jednou vedli - a to po první (lednové) sérii útoků v Paříži. Plánovaná spolupráce mezi bezpečnostními složkami, společné vyšetřovací týmy zaměřené na terorismus, organizovaný zločin a kybernetickou kriminalitu - to vše vypadá na papíře velmi dobře. Problémem je, že to na papíře pouze zůstává. I půl roku po vystřílení redakce Charlie Hebdo se dozvídáme o pohybu radikálních jedinců mezi EU a bojišti Islámského státu či černém trhu s automatickými zbraněmi (v Bruselu lze sehnat kalašnikov za tisíc euro!). Takto dle mého nevypadá razantní odpověď na ohrožení terorismem.
Psáno pro blog.idnes.cz
