35 (!) let po pádu železné opony se USA definitivně rozhodly, že už jejich prioritním národním zájmem není Evropa (natož její východní postsovětská část), ale západní polokoule a Pacifik.

Válku na Ukrajině proto USA ukončí, po svém, s námi nebo bez nás. Hysterické lamentování na sítích, silácké moralizování a zhrzené syčení o “zradě” či novém Mnichovu na tom nezmění vůbec nic. Ti, kdo toto provozují, jen dokazují, že mentálně zamrzli v onom 35 let starém světě.

Evropští voliči pak ve svých zemích (včetně ČR) během 1-2 příštích volebních období svými hlasy rozhodnou, zda Rusko opravdu považují za zásadní existenční hrozbu, s níž jsou ochotni se konfrontovat i za cenu rizika konfliktu, válečné ekonomiky a snížení životní úrovně. Nebo zda nikoliv, a tudíž jsou ochotni jít na nějakou formu appeasementu.

A ne, nežijme v představě, že celá Evropa vidí tu situaci očima Polska, Pobaltí nebo Skandinávie. Víme přece už teď, že tomu tak není.