Kolegové, věřím, že ti, kteří chtějí, mě budou vnímat a že budou dobře slyšet, protože s tímto tématem jsem tady v tomto roce již podruhé. A protože Sněmovna v lednu tohoto roku neoslyšela mou prosbu a vědomi si toho, že čas běží a voda stoupá, tak možná i v koaličních řadách se najde nějaký ten hlas, který pochopí, že můj požadavek na zařazení bodu Informace o stavu jednání o Transatlantickém partnerství o obchodu a investicích je na místě.

Před osmi měsíci jsem tu stál a pan ministr obchodu mě uklidnil, že mi rozumí, že chápe, že tím, že lidé o této věci málo vědí, tak narůstají obavy a to určitě neusnadní projednání této věci. A sliboval dialog, sliboval různé veřejné konzultace, semináře, jen to nechtěl projednávat tady ve Sněmovně.

Já věřím, že z vás prýští zájem o toto téma a že proto jste trošku neklidní, ale já budu stručný, nebojte se. Zkrátka před osmi měsíci pan ministr slíbil, že bude přísun informací, ale veřejnost nadále hladoví po informacích a já si myslím, že i tento důstojný orgán by si zasloužil dostat v úhledném balíčku s jasným mandátem, s jasnou pozicí, kde jsme, kde se nalézáme a kam se především chceme dostat. Toto téma běží od června 2013, čili načali jsme třetí rok, už mělo být vlastně dávno hotové. Prošlo deset negociačních kol a stále jaksi v nedohlednu. Praví se v určitých informovaných kruzích, že by se to mělo uzavřít, ještě než pan prezident Obama skončí svůj prezidentský mandát, tedy do konce příštího roku, ale říká se - kdo ví jestli. Ona totiž ta neshoda nejenom v různých sociálních skupinách, občanských uskupeních či některých politických blocích nad tímto tématem panuje, ona ta neshoda je i mezi některými zeměmi Evropské unie. A co je možná pro vás zajímavé, pokud to příliš nesledujete, že rozpaky sílí i v samotných Spojených státech amerických. Upřímně řečeno to, že Američané pochopili, že tady asi bude problém a přehodili výhybku ke zrychlenému projednávání Transpacifického partnerství, asi něco signalizuje. To, že v Kongresu především demokraté varují před neřízenou liberalizací obchodu, je také pravda. Takže snad bychom si zasloužili o této věci něco víc vědět, protože marná sláva, ale vyjednávání o tak gigantickém projektu, která probíhají za zavřenými dveřmi, nedělají dobrotu. Ne náhodou v Evropské unii byla dána dohromady podle evropského práva, podle evropského předpisu dohromady petice proti tomuto způsobu projednávání tak závažného problému a překročila již před časem dva milióny podpisů. To není úplná maličkost.

Takže bych poprosil, abychom tento bod zařadili, nejlépe - je to informace - tak jako první bod do bloku zpráv a aby mu vláda věnovala skutečně pozornost. Kolegové, já si myslím, že si to zaslouží. Má to být jeden z největších projektů, který v této oblasti vůbec kdy byl vytvořen. Má navýšit ekonomický růst na obou březích Atlantiku, ale ty obavy, že se nejedná jen o jakési uvolňování obchodu, ale že ta deregulace je asymetrická a tudíž pro Evropu nevýhodná nebo pro některé segmenty ekonomiky nevýhodná, že se tím dostaneme do závislosti na Spojených státech a že bychom měli daleko lépe posuzovat, k čemu to směřuje, jsou určitě na místě. Takže děkuji za pozornost a věřím, že nějaký ten hlas od ledna k tomuto návrhu přibude.