Od roku 2010 rostly  mzdy jen nepatrně – pod tlakem recese mělo přednost udržení zaměstnanosti.V roce 2013 ještě nominální mzdy v České republice stagnovaly, v roce 2014 ale již začaly opět růst. Od loňského listopadu došlo i ke zvýšení  platů ve veřejné sféře (o 3,5%). Definitivní čísla o mzdovém vývoji se dozvíme v březnu, již nyní lze odhadnout že růst mezd v běžných cenách za loňský rok překročí 2%.  V září dosáhla průměrná mzda v ČR  25 219 Kč (ČSÚ prosinec 2014).

         Predikce růstu mezd při návrhu státního rozpočtu uvádí na letošní rok číslo 3,9%.  Rozpočet také počítá s růstem platů ve veřejné sféře o 3,5%, u hasičů, policistů a zdravotníků dokonce o 5%, u zaměstnanců v kultuře o 4%. Také se letos zvýšila minimální mzda o 8,2%  (na 9 200,- Kč)  Platí také, že po zmrazení platů ve veřejné sféře  je v poslední době  výdělky v podnikatelské sféře  dohnaly (po celé období 1993-2009 byly průměrné platy ve veřejné sféře vyšší). Jak tedy nyní zareagují mzdy ve firmách ?

    ČMKOS doporučila pro kolektivní vyjednávání na letošní rok prosazovat růst mezd o 5%.  Kolektivní smlouvy se vztahují zhruba na polovinu zaměstnanců v ČR a jsou tedy významným nástrojem ovlivňující vývoj mezd.  Odbory vychází ze svých analýz, které konstatují, že naše ekonomika se začíná zotavovat a to včetně růstu produktivity práce. Tudíž je prostot pro větší zvyšování mezd aniž by byla omezena konkurenceschopnost firem.

      Na podzim 2014 s tímto navýšením růstu mezd souhlasila i ČNB. Velké pochopení ovšem této plán nenašel u zástupců zaměstnavatelů, kteří říkali že hospodářské oživení je příliš nejisté, aby dovolilo zvyšovat mzdy skokově. Nová zpráva ČNB už představy o mzdovém růstu brzdí. Pro soukromý sektor odhaduje růst mezd pouze 2,5%, tedy poloviční oproti predikci před čtvrt rokem. A připomíná, že tento vývoj bude selektivní. Růstový potenciál má mít např. lehký průmysl, zejm. chemie a také zdravotnictví, naopak ČNB očekává stagnaci mezd v zemědělství, stavebnictví, energetice a těžkém průmyslu.

      Rychlejší růst mezd plánovaný na letošní rok se tak odkládá na rok 2016. A to přesto že ekonomický výkon ČR roste. Také zaměstnanci by měli mít podíl na tomto vzestupu. Zkrátka by nepřišel ani státní rozpočet. Růst platů totiž znamená i růst odvodů a to v řádu desítek miliard.  Menší mzdy znamenají jak menší pojistné, tak inkaso daně z příjmu. Firmy v ČR však i nadále tlačí na snížení nákladů, včetně nákladů práce  Téma odměňování se tak přes jistý statistický růst mezd a platů v letošním roce stává významným ekonomickým i politickým problémem.