Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
Ekonomická fronta českých novinářů se příliš nemění. Přijetí státního rozpočtu vládou je pro tyto lidi vesměs zcela nepolíbené praxí a pohybující se stále v zajetí odumřelého neoliberalismu, příležitostí předvést své omšelé názory.
Názory finančních analytiků na to, kolik Česká národní banka (ČNB) vlastně v letošním létě za oslabování české koruny utratila, se shodují především v tom, že to bylo hodně peněz.
Kdybych byl na místě prezidenta Zemana, dlouhé měsíce by již V. Mynář nebyl hradním kancléřem.
Zhruba desetinu českého vývozu tvoří vývoz automobilů, z čehož značnou část pochopitelně tvoří vývoz automobilů značky Škoda, patřících do koncernu Volkswagen (VW).
Když jsem se v průběhu letních prázdnin pohyboval v západní Evropě, počínaje Řeckem, přes Rakousko, Itálii až po Francii a bavil se s lidmi o politice, zejména mí západoevropští spolubesedníci vždycky užasli nad jedním:
Je škoda, že vláda i český průmysl ignorují velkou příležitost pro Českou republiku, jakou je rozvoj alternativních technologií na výrobu elektrické energie a tepla v sousedním Německu.
V politice se nepohybují jenom sochy. A tak i premiér a prezident přišli na to, že se potřebují.
Referenční cena tunelu Blanka se ještě před nějakými 12-13 lety pohybovala kolem 19,5 miliard korun.
Státní rozpočet na rok 2016 se skládá z domácích, daňových a dalších příjmů v objemu 1085 miliard korun.
V českých médiích, s výjimkou serveru Vaše věc, se téměř vůbec neobjevila informace o tom, co tento týden exkluzivně zveřejnil jeden z nejváženějších britských deníků The Guardian.
Jiří Dienstbier ve svém včerejším vyjádření na tiskové konferenci poněkud překvapil.
Takto kdysi charakterizoval francouzskou pravici někdejší lídr francouzských socialistů, a to ještě před de Gaullovým příchodem k moci v roce 1959.
V nedělních otázkách Václava Moravce guvernér ČNB Singer mluvil o tom, že by ČNB ráda podržela současný kurz koruny k euru do poloviny roku 2016. Dlužno říci, že v tomto nesmyslu nedávno guvernéra ČNB podpořil také premiér Sobotka.
Český katolický klérus, proslulý svou chamtivostí, musel strnout v úžasu.
Přijímání uprchlíků představuje podle M. Zemana tři rizika. Vznik ghett, zavlečení chorob a pronikání Islámského státu.
Zdeněk Bakala zanechá v českých politických dějinách výraznou stopu. Stačilo jenom vědět, jak na to, aby se dostal k velkému bohatství a ještě zasáhl do politiky.
I ta nejvíce kamenná srdce Evropanů se musela alespoň na malou chvíli zastavit při hrůzném nálezu na rakouské dálnici 80 kilometrů od českých hranic.
Místopředseda české vlády A. Babiš si představuje, že před vlnami uprchlíků, které se hrnou na Evropu (skeptické odhady tvrdí že se v nejbližších letech může jednat až o deset milionů lidí) lze Evropu „uchránit“ neprodyšným uzavřením hranic.
Musím říci, že formulace zahraniční politiky, jak se o ní na setkání s velvyslanci České republiky ve světě pokusili předseda vlády Sobotka a ministr zahraniční Zaorálek, je bez jakékoli invence.
Je samozřejmě pěkné, pokud šéf uprchlické Agentury OSN A. Guterres vyzývá obyvatele Evropy k racionálnější debatě o migrantech.
