„Je to přesně rok od poslední z mnoha energetických rad, které jsme odřídili během českého předsednictví. Museli jsme tehdy rychle přijímat opatření, která by se normálně schvalovala několik měsíců, a nyní s odstupem času můžeme říct, že jsme my všichni ministři zodpovědní za energetiku spolu s Evropskou komisí odvedli dobrou práci. Schválená opatření pomohla ochránit naše občany před ruským zneužíváním energetiky jako zbraně a vzít Putinovi možnost nás vydírat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Dnes jsme se k některým z tehdejších opatření vrátili a prodloužili platnost tří krizových nařízení, které jsme v minulosti schválili. Prvním z nich je tržní korekční mechanismus, který bude i nadále chránit evropské občany a ekonomiky před příliš vysokými cenami plynu. Druhé opatření urychluje povolování větrných a solárních zdrojů energie, tepelných čerpadel a modernizaci stávajících elektráren. Poslední z nich pak nastavuje solidaritu mezi členskými státy v případě nouze a nedostatku dodávek plynu. Prodloužení těchto opatření pomůže rozvoji obnovitelných zdrojů energie, posílí naši připravenost na zimu a zajistí energie za dostupné ceny,“ dodává Síkela.
Na zasedání ministrů pro energetiku španělské předsednictví prezentovalo také zprávy o pokroku k aktuálním legislativním návrhům. Konkrétně se jednalo o nařízení s cílem zlepšit uspořádání evropského trhu s elektřinou, nařízení a směrnici o vnitřním trhu s obnovitelnými plyny zemním plynem a vodíkem, revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov a nařízení o snižování emisí metanu v energetice.
V říjnu Evropská komise vydala Evropský akční plán pro větrnou energii, který obsahuje různá opatření na podporu rozvoje větrné energetiky v EU. Na tento plán navázalo španělské předsednictvím návrhem Evropské charty pro větrnou energii, která vyzývá členské státy k indikaci jejich ambicí, pokud jde o rozvoj kapacit větrné energie v období 2024-2026. Česká republika dnes Evropskou chartu pro větrnou energii podpořila spolu s dalšími 25 státy EU.
Na okraj jednání energetické rady proběhlo také setkání států podporujících rozvoj jaderné energetiky. Státy na jednání přijaly deklaraci, která zdůrazňuje přínos jádra pro rozvoj evropské energetiky, zajištění energetické bezpečnosti a pro úspěšný proces dekarbonizace. Rovnocenné podmínky pro rozvoj jaderné energetiky a ostatních nízkouhlíkových zdrojů podle této deklarace přispějí také k zajištění cenově dostupné a udržitelné energie pro evropské spotřebitele.
Evropská komise dále na jednání informovala členské státy o nejnovějším vývoji v oblasti vnějších energetických vztahů a o připravenosti na zimu 2023/2024. V neposlední řadě EK představila své vyhodnocení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které členské státy (včetně ČR) zaslaly Komisi během letošního podzimu. Na závěr Belgie představila program svého nadcházejícího předsednictví.
