Ing. Karel Šidlo

  • KSČM
  • Plzeňský kraj
  • Vyšetřovací komise pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při přípravě a realizaci stavby dálnice D47
20/15 Položit dotaz
415 Sympatizovat
0 Do přátel
80% Doplnit profil
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,31. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

08.09.2009 14:51:50

Je vznik ČD Cargo krokem správným směrem?

Je vznik ČD Cargo krokem správným směrem?

Pokud si máme přiblížit všechny souvislosti, které nám mohou pomoci odpovědět na položenou otázku, musíme chtě nechtě nahlédnout do historie ČD, a dokonce i ČSD.

<span class="Apple-style-span" style="font-family: Tahoma; "><span class="Apple-style-span" style="white-space: pre-wrap;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: Arial; font-size: 13px; white-space: normal; ">Začněme od Adama. ČSD byly státním podnikem s plošnou působností na území Československa. Po oddělení Slovenska vznikly ČD, státní organizace na území České republiky. Vždy a v jakékoliv podobě České dráhy představovaly největší podnik působící plošně na celém území našeho státu. Největší, jak po stránce zaměstnanecké, tak po stránce dopravní infrastruktury, a tudíž i majetkově zajímavý. Proto se nelze divit snaze politiků po roce 1989 provést za každou cenu transformaci (rozdrobení) takto veliké firmy.<br />Politickým zadáním souvisejícím s »něžným« ekonomickým a politickým převratem bylo, na základě rostoucí kritiky všeho minulého, aby z podvědomí občanů zmizely státem řízené organizace, které stále připomínají tolik »zavrženíhodné období socialismu« před rokem 1989. V duchu hesla nové doby »pouze soukromý správce majetku a výrobních kapacit se chová zodpovědně a maximálně efektivně«. Bohužel, jak k čemu a jak ke komu.<br /><br /><strong>V zájmu "betonové lobby"</strong><br /><br />Je vcelku logické, že když je potřebné vyhovět zájmům nadnárodních společností vyrábějících nákladní automobily a podílejících se na výstavbě silniční infrastruktury v evropských státech, musí být železnice prohlášena za ekonomicky a organizačně nefunkční druh dopravy, na který daňoví poplatníci pouze doplácejí a doplácet budou.<br />Málokdo z občanů, a dnes se domnívám, že i odborníků, si uvědomuje obrovskou změnu, jakou nehájená a nepodporovaná po roce 1989 železnice, bez jasné dopravní politiky jednotlivých vlád, musela prodělat. Vždyť během několika let se zcela změnila poptávka po dopravní práci. Z původních velkých objemů přeprav substrátů a polotovarů na místo zpracování a odtud hotových výrobků jsou po železnici požadovány nevýhodné přepravy malých objemů na krátké vzdálenosti, ve velmi krátkých termínech, z domu do domu, kdy z původních komodit zůstaly pouze uhlí, dřevo a cement. Další požadavky jsou vázány na speciální vozidlový park (pro přepravu kamionů, účelových nástaveb nebo rozšiřujícího se sortimentu kontejnerů), který železnice na našem území nikdy neměla. To představuje velké finanční intervence nebo garance státu, na které chudnoucí státní rozpočet prostě nemá. Tak došlo ke splnění novodobého cíle - převedení dopravního trhu na silnice se všemi jeho negativy, projevujícími se nedostatečnou kapacitou komunikací, intenzivním přetěžováním a nadstandardně rychlým poškozováním stávající silniční infrastruktury a zhoršováním životního prostředí nejen ve velkých aglomeracích, ale i ve venkovském prostředí.<br />Skončilo období, kdy práce přicházela za občany do jednotlivých oblastí výrobního a zpracovatelského průmyslu. Nastala nová situace, kdy občané mají dle principů trhu jít za prací tam, kde se momentálně podaří vybudovat určitou průmyslovou kapacitu a tím nabídku zaměstnání. Pokud nejsou zodpovědně a dlouhodobě vytvářeny podmínky pro změnu potřeb dopravních výkonů, nemůže nikdy doprava, a zejména železniční, plnit rozhodující funkci páteře národního hospodářství.<br /><br /><strong>Rozdělování a oddělování</strong><br /><br />Záměrně píši o železnici jako druhu dopravy, a ne pouze o jednom z dopravců. Jsem přesvědčen, že i přes provedenou liberalizaci dopravního trhu v ČR danou zákonem o drahách č. 266/1994 Sb. se výše uvedené problémy dotýkají každého z registrovaných železničních dopravců na našem území. Tito dopravci se liší pouze tím, jak komplexní a širokou nabídku dopravních služeb poskytují, a také, jak ve vztahu k velikosti firmy či její specializaci dokáží reagovat na požadavky trhu.<br />Pro úplnost informací si dovolím připomenout, že schválením a uvedením transformačního zákona č. 77/1997 Sb. do praxe byl nastartován proces změn postupně přetvářející organizační strukturu i hospodaření Českých drah. Protože se jednalo stále o právní formu státního podniku, která neumožňovala ekonomickou parcelaci firmy, včetně jejího majetku, byl přijat zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy (provozovatel dráhy a drážní dopravy) a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (hospodařící s železniční infrastrukturou). Akciová společnost České dráhy je stále stoprocentně vlastněná státem. Tato právní forma umožňuje provádět postupné kroky směřující k rozdělování a oddělování jednotlivých činností, které původně zajišťovaly České dráhy jako celek.<br />V první fázi těchto kroků započatých po 1. lednu 2003 bylo připravováno a do dnešního dne zrealizováno oddělení servisních a doplňkových činností. Tato fáze přeměny ČD a.s. neměla zásadní vliv na činnost dopravce v nákladní a osobní dopravě. Současně nebyl naplněn také záměr oddělení provozovatele dopravní cesty od dopravce. Během tohoto procesu vzniklo 14 dceřiných akciových společností, které jsou v současné době vedením ČD představovány jako úspěšné samostatné podnikatelské subjekty, nadále plnící svoji činností potřeby mateřské akciové společnosti ČD s kladnými hospodářskými výsledky, zejména za rok 2006. Pro mne ale zůstává skryta jedna důležitá informace, na kterou stále nedostávám odpověď. Kolik objektivně nákladově představovaly tyto činnosti pro ČD a.s. v době, kdy nebyly odčleněny do dceřiných společností, a jaké náklady jsou hrazeny nyní mateřskou ČD a.s. při srovnatelném rozsahu a kvalitě služeb?<br />Pro úplnost si dovolím uvést, které dceřiné společnosti vznikly a s jakým kapitálovým podílem ČD a.s. ČDTelematika a.s. (59 %), Traťová strojní společnost a.s. (51 %), Výzkumný ústav železniční a.s. (100 %), Dopravní vzdělávací institut a.s. (100 %), Raillex a.s. (51 %), RailReal a.s. (66 %), ČD Reality a.s. (51 %), Smíchov Station Development a.s. (51 %), ČD- DUSS Terminál a.s. (51 %), DPOV a.s. (100 %), Railreklam s.r.o. (100 %), ČD travel s.r.o. (52 %), ČD Generalvertretung GmbH (100 %) a Koleje Czeskie Sp. Z o.o. (100 %).<br /><br /><strong>Změny se připravují bez lidí</strong><br /><br />Druhá fáze transformace ČD a.s. byla jejich vedením již od července 2006 zcela systematicky veřejnosti i politikům prezentována v podobě vzniku dceřiné společnosti ČD Cargo a.s., která bude obchodní společností s činností nákladního dopravce na liberalizovaném tuzemském i evropském dopravním trhu. Protože se s touto prezentací objevovalo stále více otázek (např. co se zbytkem činností, které provádí ČD po oddělení nákladní dopravy, jak bude zajištěna náhrada křížového financování po oddělení nákladní dopravy, jaké budou trvalé potřeby pro úhradu ztráty z provozování osobní a dálkové dopravy, jakým způsobem a za jakých podmínek bude řešen přístup jednotlivých dopravců k dopravní cestě atd.), byl termín realizace vzniku ČD Cargo posouván postupně přes termíny 1. 1. 2006, 1. 4. 2007, 1. 7. 2007, 1. 8. 2007. Ke každému termínu byly ze strany vedení ČD a.s. vytvářeny další podmínky pro oddělení nákladní dopravy (oddělení vozmistrovské služby, rozdělení techniků pro zpracování pomůcek jízdního řádu, rozdělení hnacích vozidel, rozdělení personálních potřeb techniků, dispečerů, strojvedoucích). Tato situace vytvářela stále větší nejistotu, co se týče zaměstnanosti, stabilizace i naplňování podmínek kolektivní smlouvy pro řadové zaměstnance i pro střední management s platným pracovně právním vztahem k ČD a.s. Vedení ČD se svými zaměstnanci dostatečně neprojednávalo závažné změny, které v rámci oddělení jádrových činností připravuje. Z těchto důvodů došlo ke zvyšování nejistoty a nervozity mezi zaměstnanci nosných profesí (např. strojvedoucími) a v neposlední řadě i nedůvěře všech zaměstnanců v úspěšnost budoucích změn na železnici.<br /><br /><strong>Vláda má "jasno"</strong><br /><br />Naplnění zákona č. 77/2002 v případě tak zásadních změn, jako je vyčlenění jádrových činností, a současně i řešení provozovatele železniční dráhy vyžaduje kromě souhlasu řídícího výboru a orgánů ČD a.s. i schválení vládou ČR.<br />Zasedání vlády ČR dne 25. 7. 2007 schválilo návrh ministra dopravy na dokončení transformace ČD a.s. Usnesení obsahuje vyčlenění jádrových oblastí podnikání ČD a.s. do dceřiných společností, převedení funkce provozovatele železniční dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu z ČD a.s. na SŽDC s.o., převedení výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy (vytvoření mrtvé dopravní cesty) a zahrnutí provozování vlaků Eurocity, Intercity mezi dopravu ve veřejném zájmu provozovanou na základě smlouvy o závazku veřejné služby.<br />Z uvedených faktů je zřejmé, že o oddělení nákladní dopravy ČD a.s. do dceřiné společnosti je rozhodnuto. Dle vyjádření premiéra ČR na tiskové konferenci je připravováno na 2. čtvrtletí roku 2008. Protože důvodová zpráva ministra dopravy kromě oddělení nákladní dopravy hovoří také o vytvoření podmínek pro vstup strategického partnera na liberalizovaném evropském trhu, je velmi pravděpodobné, že budoucí státem stoprocentně vlastněná dceřiná společnost ČD Cargo a.s. řízená mateřským strategickým holdingem ČD a.s. prostřednictvím finančního plánu dává dostatečný prostor k pokračování dalšího odlivu hlavních činností českých drah mimo přímý vliv českého státu.<br />Z tohoto důvodu mohu na otázku položenou v titulku odpovědět, že pro opozičního politika z řad KSČM tento krok není správným směrem a pouze vytváří oficiální a legitimní prostor pro změnu ekonomicky efektivní dceřiné společnosti na obchodní firmu mimo jakýkoliv vliv státní dopravní politiky.</span></span></span>
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama