Pojďme si ale připomenout tuto historii hezky od začátku. Paradoxně právě na tomto místě zhruba v první polovině 13. století, stávala brána, které se pro její žalostný stav říkalo Odraná. Protože nedaleko od ní vznikla nová královská rezidence, rozhodli se Staroměstští postavit dostatečně reprezentativní a zároveň bezpečný vchod do města. Z tohoto pohledu byla Prašná brána velmi důležitou součástí královské korunovační cesty. Podoba Prašné brány, jak ji známe dnes my všichni, vznikla však až při rekonstrukci v 80. letech 19. století a vděčíme za ní hlavně architektu Josefu Mockrovi.
To, že Prašná brána sloužila v 17. století jako sklad střelného prachu, a proto se jí také říká Prašná, asi nebude pro většinu z vás žádnou novinkou. Kromě historického významu skrývá Prašná brána ještě mnohá jiná tajemství. Víte například, že na stěně věže, která sousedí s Obecním domem, jsou zachyceny lehce erotické výjevy? Nebo že v téže stěně je mezi poschodími zvláštní výklenek, arkýř, který sloužil jako středověký záchod? Až tam příště půjdete, pořádně se podívejte, jestli něco z toho opravdu uvidíte.
Málokdo také ví, že Prašná brána byla původně založena na dně obranného příkopu, v hloubce devíti metrů pod dnešním povrchem a k průjezdu branou vedl most. To si dnes, v době, kdy v nejbližším okolí Prašné brány stojí jedno z největších nákupních center v Praze, už jen těžko dokážeme představit.
Až příště budete stát oproti Prašné bráně, zkuste se také podívat pořádně zblízka na její výzdobu. Je totiž zřejmé, že se architekt inspiroval krásou monumentální Staroměstské mostecké věže. Směrem do Celetné ulice je nad průjezdem umístěna socha krále Jiřího z Poděbrad ve společnosti svého nástupce Vladislava II. Jagelonského. Na opačné straně věže, směrem na náměstí Republiky, zdobí prostor sochy velkých českých panovníků Karla IV. a Přemysla Otakara II.
Snad se při šplhání po 186 schodech až na vrchol Prašné brány moc nezadýcháte. Přeji další příjemný historický zážitek.
