V Rudolfově galerii Pražského hradu jsem se tradičně setkal s velvyslankyněmi a velvyslanci České republiky.
Můj projev jste měli možnost zde na mém Facebooku vidět v přímém přenosu. Rád vám ale nabízím i jeho přepis:
Dámy a pánové, Excelence, paní velvyslankyně, páni velvyslanci,
jsem opravdu rád, že se s vámi opět setkávám. Poselství, které pro vás mám, je dílem standardní a dílem nové. To, co je standardní, je, jak víte, důraz na ekonomickou diplomacii. Jsme malá, otevřená ekonomika, exportně orientovaná. Naším cílem je jednak prosazovat se na zahraničních trzích, jednak získávat efektivní zahraniční investice. To je těžká práce, které se někdy říká vrtání tvrdých desek, pokud jste se s tímto termínem už někdy setkali. Ta deska se prostě nerozlomí na první pokus a, jak říkal Masaryk, je to černá, drobná, trpělivá práce. Vedle toho jsou různé patetické deklarace naší zahraniční politiky, které ovšem žádný ekonomický ani jiný efekt nepřinášejí, ale zato jsou nenáročné, nemusí se nad nimi pracovat.
Dovolte mi, abych vám zpřístupnil svůj názor na současnou ekonomickou situaci, a vyjádřím to dvěma slovy. Mejdan skončil. Protože německá ekonomika je ne-li v recesi, tedy ve stagnaci, a vy dobře víte, že jsme výrazně závislí na německé ekonomice, je dobré se zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Jistě najdete celou řadu příčin, ale já bych začal příčinou, která se obvykle neuvádí. Energiewende. Snaha Němců vyrovnat se s fosilní ekonomikou už teď vedla k tomu, že je nedostatek elektřiny, rostou ceny elektrické energie a pokud bude pokračovat program na uzavírání německých elektráren, tak my, pokud se k tomuto bláznovství nepřidáme, máme skvělou příležitost k exportu naší elektrické energie do Německa.
Nicméně to není jediný faktor. Další faktor je obchodní válka jednak mezi Spojenými státy a Čínou a jednak mezi Spojenými státy a Evropskou unií, a to nemluvím o Spojených státech a Íránu, to je taková okrajová fronta. Ti z vás, kdo se učili ekonomickou teorii, vědí, že hned na začátku máte napsáno, že když někdo vede celní válku, tak je to škoda pro obě strany, lose-lose strategy. Bohužel někteří politici si ani ten první ročník Vysoké školy ekonomické nepřečetli.
Dobrá, budeme bojovat dál, já se budu snažit, aby poté, co německá ekonomika oslabila, naši podnikatelé hledali nové příležitosti, a to nejen v Rusku nebo v Číně, kde jsem označován za rusko-čínského agenta, v takovém případě ovšem všichni světoví politici by byli také rusko-čínští agenti, ale dohodli jsme se teď s americkým velvyslancem, že v polovině listopadu uděláme jako pandán česko-čínskému investičnímu fóru i česko-americké investiční fórum, to znamená, že budeme hledat příležitosti pro naše podnikatele i v těchto zemích. Samozřejmě pro nás je zajímavá i Indie, Čína teď má šest procent růstu, zatímco indický prezident mi říkal, že už mají osm procent, ale tam jsou silné byrokratické překážky a já věřím, že kolega Hovorka je překoná, že. Jinak budete odvolán, pane velvyslanče.
V každém případě pracujme na diverzifikaci našich exportních aktivit. V Latinské Americe je docela zajímavé, že taková Kostarika má větší objem zahraničního obchodu s Českou republikou než Argentina. Kdo by to řekl. Jsou lidé, kteří si myslí, že bychom měli obchodovat i s Afrikou. Přiznávám se, že zde jsem poněkud skeptický, ale rád si to nechám vymluvit. Ono nejde o to uzavřít nějaký obchod, ale pak ho zaplatit, a ta solvence je někdy dubiózní.
Dámy a pánové, toto je jedna stránka věci, a teď mi závěrem dovolte, abych vám řekl ještě tu druhou, lidskoprávní stránku věci. Víte, já opravdu nemám rád to žvanění, kdy kárám nějaké země, že porušují lidská práva. Oni se buď pobaveně usmějí, anebo se zamračí, a to nám způsobí zbytečné škody, třeba na cestovním ruchu. Na druhé straně jsem přítelem konkrétních akcí.
Nedávno jsem byl požádán, abych pomohl osvobození ukrajinského spisovatele Kozlovského, který byl v donbaském vězení a byl, jak jsem si vyžádal jeho životopis, autorem asi padesáti publikací, což je až neuvěřitelné. Nejdříve jsem napsal dopis předsedovi donbaské separatistické vlády, a ten měl tu drzost, že mi neodpověděl. Shodou okolností jsem byl v Rusku, a tak jsem požádal Vladimira Putina, aby mi pomohl. Musím vysoce ocenit, že mi pomohl a že Kozlovský byl osvobozen. Přijel sem, na Pražský hrad, a říkal mi, oni mě tam mučili, oni mi přetahovali přes hlavu pytel, aby se nevědělo, kdo mě bije. Vzhledem k jeho věku a konzistenci hrozilo nebezpečí, že ho tam umlátí.
Jak říká Talmud, kdokoli zachránil jeden lidský život, zachránil celé lidstvo. Proč to říkám? Žvanění o lidských právech je neproduktivní. To, co potřebujeme, je konkrétní lidskoprávní pomoc a v případě pana Kozlovského jsem vám ji demonstroval.
Děkuji vám za vaši pozornost a velice, velice se těším na vaše dotazy.
