Někteří z nás řeší jak pomoci těm, kteří zrovna nemají takové štěstí být v kruhu rodiny. Ať už se jedná o osamělé seniory, děti v dětských domovech či o lidi v azylových domovech. Každý z nás může volit formu, jak jim život alespoň trochu zpříjemnit. Nejde o horentní finanční sumy, ale o drobnosti, jež udělají radost a pomohou. Člověk by měl myslet na druhé, vždyť nikdo z nás neví, kdy bude sám pomoc potřebovat. Jsou různé formy pomoci, já preferuji tu, která je rychlá a týká se skutečně potřebných v našem okolí. Stačí se podívat kolem sebe, vyhledat dětský domov či jiné zařízení pomáhající lidem. Děti v dětských domovech mají materiálně zajištěno vše, co potřebují.  Největší přání jim však nelze splnit. A to být s vlastní rodinou. Proto se již roky snažím udělat radost těm, kteří jí mnoho nepoznali. Zamysleme se každý, zda i ve vaší obci či městě není někdo, kdo si vaši pozornost zaslouží. Vždyť i radost jiných lidí je radostí naší. A tak při vánočních nákupech dejte do košíku i nějakou drobnost pro zcela neznámé. Život se skládá z maličkostí, které občas ani nevnímáme. Shon nám mnohdy nedovoluje vnímat realitu všedních dnů, a proto je nutné se zastavit a zapřemýšlet o tom, co dobrého můžeme udělat pro své okolí a ne jen ve dny vánoční.  Možná si řeknete, děláme dost, ale vždy je možné přidat něco navíc. A o tom je náš život. Nezavírejme se do ulity nepřístupnosti a snažme se dívat pozorně na to, co se kolem nás děje a zda je možné najít formu skutečné pomoci, která mnohdy nestojí víc, než náš čas a chuť se problémy jiných zaobírat.