Chápu to tak, že nikdo tady nechce dvojí kvalitu potravin. Za mě jsou dva možné cíle. Buď je cíl vybírat pokuty, nebo je cíl tomu zamezit. Já si myslím, že by mělo být cílem tomu zamezit, nikoliv primárně vybírat pokuty. Jinými slovy bych se chtěl zeptat /protože pak se podle toho rozhodnu, jestli se k nějakému tomu pozměňovacímu návrhu připojím či ne, nebo i při hlasování/, z jakého důvodu jsou tam v této chvíli jako zodpovědné i prodejci, kteří to nemohou ovlivnit a nemohou to zkontrolovat. Já teď mluvím o drobných a středních prodejcích, nemluvím o velkých řetězcích, které mají nějakou tržní sílu zpětně ovlivnit i výrobce. To znamená, jestli se tady všichni shodneme, že nám jde o to, abychom se nějakým způsobem popasovali s dvojí kvalitou potravin, tak to je jedna věc.

A teď - jak toho dosáhnout, aby to nebylo na úkor prodejců, kteří nemají absolutně šanci to ovlivnit.

Jak říkám, teď neřeším velké řetězce, které často samy kooperují s výrobci nebo se dokonce vyrábějí některé výrobky dokonce s jejich jménem, mají tak silnou pozici na trhu, že to mohou zpětně ovlivnit. Ale u těch drobných a středních mi to spíše přijde jako cesta, jak snadno dojít k někomu vybrat pokutu, a tím jakoby splnit nějakou povinnost, ale té dvojí kvalitě potravin to pak ve výsledku nepomůže.

Tak jestli bych mohl poprosit, jestli by právě teď při druhém čtení pan ministr nebo ti, co potom navrhují ty pozměňovací návrhy, jestli by mohli nějakým způsobem odpovědět.

Děkuji.