Tento návrh zákona zavádí zvláštní pravidla pro financování kapitoly Ministerstva obrany, a to s cílem v každém kalendářním roce zajistit, aby nebylo možné celkový rozpočet na obranu snížit pod dvě procenta hrubého domácího produktu. Je to legislativně velmi nestandardní. Podle mého názoru by bohatě stačilo, kdyby v tomto duchu rozpočet navrhovala vláda a pak se snažila o jeho prosazení v Poslanecké sněmovně, vysvětlovala, apelovala na poslance a tak podobně. Explicitní určení rozpočtu na obranu, předpokládám zejména s využitím kapitoly státního rozpočtu číslo 307, Ministerstvo obrany, je enormní a musí být dobře rozvrženo, aby se ty vyčleněné peníze také zvládly smysluplně proinvestovat. Armáda je musí prostě také být schopná pojmout.
Zároveň by mělo být řečeno, kde na to Česká republika vezme. I když je to dlouhodobý závazek našeho členství v NATO, prakticky nebyl naplňován celé roky a deficity státních rozpočtů a rostoucí státní dluh hovoří jasně proti. Naopak jsou silné důvody pomoci hlavně našim občanům, kterým se propadá životní úroveň, hrozí pády firem a tedy růst nezaměstnanosti a to již začalo. A v této situaci utrácet na obranu tolik, že to Armáda České republiky ani nestihne smysluplně a včas proinvestovat, to je podle mého názoru plýtvání peněz daňových poplatníků.
Postup by měl být přesně opačný; stanovit si priority, aktualizovat vojenské obranné dokumenty, zjistit, co se dá v daném roce nakoupit a za kolik a až podle toho postavit obranný rozpočet. Armáda by měla dostávat tolik, na kolik má připravené a dlouhodobě vysoutěžené strategické a významné akviziční projekty, provádět průběžné modernizace a nikoliv přednostně nakupovat výzbroj ze zahraničí, pokud je to možné pořídit u nás. Za hnutí SPD chci říct jednoznačně, že jsme nikdy nebyli proti, aby se armádě - nebo nehlasovali jsme pro krácení rozpočtu Armády České republiky. Ale vždycky jsme měli výhrady k tomu, kam ty finance směřují a chtěli jsme, aby byly utrácené i účelně a smysluplně.
Argumenty, že jsme v NATO černí pasažéři. Pouze uvádím, že dvě procenta HDP na obranu dává asi třináct z celkového počtu států. A to, co tady paní ministryně uváděla jako příklady pobaltských států a Polsko, no, tak samozřejmě, mají námořnictvo, takže ty výdaje jsou úplně jiné. Já si dovolím tvrdit, že ještěže nemáme námořnictvo, protože bychom těch problémů měli mnohem víc.
K tomuto návrhu zákona mám další námitku, a sice, že to podle mně je pokus o nepřímou novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, neboť je snaha obejít rozhodovací legislativní pravomoc Poslanecké sněmovny v otázce každoročního projednávání návrhu státního rozpočtu, tedy aby nebylo možné celkový rozpočet na obranu snížit pod dvě procenta HDP. Jestli se tak v realitě může stát, to je podle mě právně diskutabilní. Navíc u tohoto návrhu zákona vůbec neproběhlo podle mých informací standardní mezirezortní připomínkové řízení, což se mi zdá také, že je chybou. Proto za poslanecký klub SPD navrhuji vrátit tento návrh zákona k dopracování.
Děkuji za pozornost.
