Po více než roce působení v radě města Hradce Králové jsem se přesvědčil, že každý den by se měl člověk něco naučit. Skvělou příležitost k tomu jsem měl na radě města 20.3.2012. Naučil jsem se, jak elegantně nechat radou projít výběrové řízení, jehož výsledek není pro město úplně nejvýhodnější. Pokusím se nyní sestavit návod na použití onoho mechanismu pro ty, kteří by něco podobného potřebovali uplatnit v rámci svých samospráv.
1) vyberte akutní problém, který je třeba aktuálně řešit
2) počkejte na dobu, kdy čas začne hrát největší roli
3) sestavte pravidla výběrového řízení tak, aby kromě ceny měli určitou váhu i jiná kriteria například termín a doba záruky
4) stanovte poměr a váhu jednotlivých kritérií tak, aby to vypadalo, že cena bude rozhodujícím kritériem
5) sestavte výběrovou komisi nejlépe z náměstků či radních
6) vypište výběrové řízení podle zákona
7) vyhodnoťte doručené nabídky, sestavte z nich tabulku, přidělte body podle daných kritérií, sečtěte jednotlivá pořadí a vyberte nabídku s nejnižším součtem
8) zařaďte toto výběrové řízení do společného materiálu ještě s dalšími výběrovými řízeními, která mají jediné kritérium, kterým je cena
9) na schválení výsledků těchto výběrových řízení napište jeden návrh na usnesení rady města
10) k důvodové zprávě nepřikládejte protokoly z výběrové komise
11) připravte materiál do rady města tak, aby tento bod jednání byl doplněn po uzávěrce a tudíž, aby podklady dostali radní do ruky v průběhu jednání rady města
12) tvařte se nezaujatě, případně překvapeně bude-li radními položen nějaký dotaz k tomuto bodu jednání
Takovýmto postupem se vám může podařit, že při troše štěstí nevyhraje nabídka s nejnižší cenou, ale ta s lepšími doplňkovými kritérii. Co na tom, že to město bude stát třeba tři miliony. Nebo že námi požadovaný termín či doba záruky mohla být předem stanovena a pro případné zájemce o zakázku jasná hned od začátku. Důležité je, že to klaplo.
Pro mě osobně má toto poučení ještě jeden a to dost emotivní rozměr. Dostalo se mi ho totiž od člověka, od kterého jsem to nečekal, a nějakou chvíli mi trvalo, než jsem se z toho vzpamatoval. Komunálním politikem se člověk nerodí, ale stává se jím postupně. Cest, po kterých se může vydat je mnoho, a vedou různým směrem. Každý má svobodnou vůli vybrat si, jakou cestu se vydá. Modlím se, abych šel po té správné.
