Ing. Robert Plaga, Ph.D.

  • ANO 2011
  • ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

29. 1. 2020 20:04:00

Struktura oborů musí být víc sladěna s dynamicky se vyvíjejícím trhem práce

Struktura oborů musí být víc sladěna s dynamicky se vyvíjejícím trhem práce

Projev na 15. schůzi Senátu dne 29. 1. 2020, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019-2023.

Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych krátce uvedl dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR pro roky 2019-2023. MŠMT připravilo tento dlouhodobý záměr v souladu s ustanovením § 9, odst. 1 zákona č. 561, tedy chcete-li školského zákona. A obsahově členění odpovídá požadavkům vyhlášky č. 15/2005, v níž jsou stanoveny náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv. To je ta procesní stránka věci. To, co je ale samozřejmě důležité, je, že z hlediska ministerstva, ale především celé vzdělávací soustavy je dlouhodobý záměr ČR významný nástroj formování celé velmi decentralizované vzdělávací soustavy v ČR. Tento dlouhodobý záměr navazuje na celou řadu studií, analýz, koncepčních a strategických dokumentů vydávaných na národní i nadnárodní úrovni, respektuje programové prohlášení vlády z června 2018 a současně vychází z vyhodnocení plnění opatření dlouhodobého záměru předcházejícího, tedy záměru pro roky 2015-2020.

Tento dlouhodobý záměr byl připraven pro celý systém regionálního školství, určuje rámec dlouhodobých záměrů krajů jako další úrovně nástrojů pro řízení této soustavy a jejího dalšího vývoje. A sjednocuje přístup státu a jednotlivých krajů zejména v oblasti nastavení parametrů vzdělávací soustavy a cílů vzdělávací politiky ČR.

Pokud bych měl krátce vyjmenovat strategické cíle, priority a úkoly ministerstva pro nadcházející období, tak se nebudou lišit ani od toho, co bude ztvárněno v širším konceptu ve strategii 2030+, o které se také souběžně bavíme, protože podmínkou nutnou, nikoli však dostačující je více peněz za kvalitní práci pedagogů, tzn. strategický cíl ministerstva. A v technické rovině je to ten závazek vlády, že během čtyř let volebního období mezi léty 17-21 dojde k navýšení platů pedagogických, a zdůrazňuji, i nepedagogických pracovníků o 50 %. Tzn. že progres bude o polovinu během čtyř let a zároveň střednědobý cíl musí nadále směřovat k dosažení 130 % průměrné hrubé nominální mzdy v ČR, pokud chceme konkurenceschopné školství a znalostní ekonomiku do budoucna.

Samozřejmě to není jenom o penězích. Já jsem řekl, že je to podmínka nutná, nikoli dostačující, tzn. tím druhým cílem je provést úpravu, revizi kurikula, tedy rámcových vzdělávacích programů, a podpořit, a slovíčko "podpora" je důležité pro celý koncept dlouhodobého záměru i strategie 2030+, podpořit implementaci inovovaných rámcových vzdělávacích programů do škol, aby nedošlo pouze k propsání těchto dokumentů, ale také k realizování toho, co je v dokumentech napsáno.

Je zcela logické, že musí rámcové vzdělávací programy a následně školní vzdělávací programy na úrovni škol reagovat na dynamicky vyvíjející se svět a mohl bych, a předpokládám, že v té následující diskusi se k tomu dostaneme, se bavit i o výzvách, o tom, co znamená redukce učiva, že to není, aby žáci věděli méně a snižování laťky a nároků, ale naopak je to přiznání si současného stavu a toho, že potřebujeme, aby tam jasně bylo vydefinováno jádro. A to nebylo v hlavách pouze ve chvíli zkoušení, ale především aby to formovalo člověka a pro celý budoucí vývoj.

To, co souvisí se vzdělávací soustavou a není to o obsahu, ale o celé koordinaci systému, je ta třetí priorita, což je zlepšení řízení škol a školských zařízení zefektivněním spolupráce centra a středního článku řízení. Je smutnou pravdou, že jsme v posledních 15 letech v ČR sice uvolnili mantinely toho, co se na školách může dít, tzn. autonomie škol v tom, jak učí a ne co učí, ale jak učí, je poměrně velká. Ale nebylo to dostatečnou měrou doprovázeno podporou z centrální úrovně a články v regionech, něco, co se dá nazvat středním článkem řízení, tedy něčím, co poskytuje podporu na každodenní bázi, tak v systému zavedeno nebylo. Myslím si, že toto je věc důležitá, a ukazuje se to z mezinárodních šetření, my máme kvalitní školy, ale na rozdíl od zemí, ke kterým vzhlížíme, máme velký rozdíl mezi jednotlivými školami. Týká se to jednotlivých krajů, kde rozdíl na stejně testovaném vzorku v rámci šetření PISA, tak je dvě třídy mezi Prahou a Ústeckým krajem. Tento dramatický rozdíl je možné snížit cílenými intervencemi a samozřejmě je možné ho snížit i tím, že dostaneme podporu k jednotlivým školám. Zjednodušeně řečeno, součástí dlouhodobého záměru je i nástin a konkrétní kroky v metodické oblasti, jak podpořit školy, které tu podporu chtějí. Tzn. neomezit ty, které si v systému vědí rady, ale zároveň podat pomocnou ruku těm, kteří to budou chtít a které to pomůže vytáhnout z podprůměrné úrovně výš.

Další cíle uvedené v tomto dlouhodobém záměru, se dají samozřejmě škálovat nejen těmito třemi prioritními osami nebo cíli, ale můžeme se na to podívat i optikou předškolního vzdělávání, kde musíme spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořit efektivní model péče o děti v předškolním věku. Stejně tak je, a ukazují to mezinárodní studie, důležité zvyšovat podíl dětí zapojených v povinném předškolním vzdělávání. A také zkvalitňovat předškolní vzdělávání, eliminovat odklady povinné školní docházky a tak bych mohl pokračovat.

Základní vzdělávání, už zmíněná revize kurikula, revize rámcových vzdělávacích programů. A z toho celonárodního pohledu v maximální možné míře odstraňovat disparity, které ve vzdělávací dráze, respektive v určitém segmentu, v tomto případě základních škol v ČR jsou.

U středního vzdělávání bych vypíchl inovaci soustavy oborů vzdělávání a také revizi rámcových vzdělávacích programů středního vzdělávání. A taková trvalka, která ale není pouze na bedrech škol a závisí také na aktivitě firem, je zvýšit zapojení zaměstnavatelů a věcně příslušných resortů do toho, aby skutečně to střední vzdělávání odpovídalo tomu, co bude v budoucnu potřeba na trhu práce.

Možná ještě jedna noticka týkající se středních škol. Struktura oborů vzdělání musí být víc sladěna s dynamicky se vyvíjejícím trhem práce a samozřejmě musíme akcentovat, byť já jsem řekl, že toto je zaměřeno na regionální školství, i s tím, aby tam byla provazba na vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama