dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který se týká tak zvaných vesmírných smluv a který je veden pod sněmovním dokumentem číslo 1206. A nyní krátké odůvodnění. Současné nastavení textu zákona a obchodní praxe vede k trvalému krácení práv všech tvůrčích profesí, které se podílejí na tvorbě audiovizuálních a čistě audiálních děl. Filmoví i hudební producenti uzavírají s autory a interprety smlouvy, ve kterých vykupují veškerá jejich majetková práva ke konkrétním dílům či výkonům, a to tak, že ke všem způsobům užití, třeba ještě neexistujícím, na celou dobu trvání majetkových práv, někdy se jedná o desítky let, a k neomezenému teritoriálnímu rozsahu.

Problém není ani tak v samotném rozsahu těchto smluv, jako spíše v odměně, kterou za ně autoři dostávají. Běžným obchodním modelem je vyplacení jednorázové odměny pro autora, kdy tato odměna již dále nezohledňuje, jak moc je autorovo dílo užíváno.

Zákon na tyto situace sice pamatuje, ale pouze okrajově, a to institutem práva autorů požadovat dodatečnou odměnu. Jedná se tak zvanou bestsellerovou doložku, která je však pro aplikaci velice omezená a v podstatě se nevyužívá. Navrhujeme tedy postupovat tak, že jednorázová odměna může být ve smlouvě sjednána pouze v případě, že smlouva nebude trvat více než jeden rok bez omezeného věcného rozsahu licence, nebo pět let, když věcný rozsah licence nebude univerzální, bude omezen.

Dle mého názoru se jedná o přijatelný a vhodný zásah do soukromoprávních vztahů, protože ve výsledku nejde o nic jiného, než o poskytnutí možnosti autora ve stanovené době znovu zasednout k jednání s producentem o jejich smluvním vztahu. Je dána stejně možnost autorovi i producentovi o smlouvě jednat a případně v ní nepokračovat. Je důležité připomenout, že by se toto vztahovalo pouze na smlouvy uzavírané v budoucnu. Jedná se o jednoduchý způsob, jak alespoň trochu narovnat práva malých autorů, jednotlivců či fyzických osob a velkých českých i mezinárodních společností.

Děkuji.