K panu místopředsedovi Vondráčkovi. Já jsem rád za ta slova, co jste řekl, že tady můžeme říkat, co si myslíme. A kdo tady mluvil o žvanírně? Kolikrát jsem od vás slyšel: buďte už potichu, vždyť my víme, co řeknete. Kdo tady nedemokraticky poprvé v dějinách českého parlamentu hlasováním ukončil rozpravu? Jak jste hlasoval, pane místopředsedo? Jak jste vy ctil tento princip, že i opozice by si mohla říct, co chce a považuje za důležité a vhodné. Já to nevím, podívám se, ale vy to určitě budete vědět. Myslím, že jste byl pro. Tak tady nebrečte! Přesně potvrzujete ta slova o zvířatech, která jsou si rovnější. My vám prostor dát máme, to je v pořádku. Mně to vůbec nevadí. Jenom si to na sebe řekněte, jak jste špatně vládli, kdo nezvládl resort zahraničí a kdo nezvládl resort spravedlnosti. A taky jsem slyšel od ministra spravedlnosti, jak to vnitro podezřele pod tím ministrem funguje. To jsem taky slyšel. (Veselost v sále.) Vy tu opozici skoro nepotřebujete. Ale je to jenom divadlo. Tři a půl roku nebo čtyři roky jste tady přijímali jeden špatný zákon za druhým. To jste byli ruku v ruce. Když jste nás chtěli umlčet, tak jste ruku v ruce hlasovali. Pro kolegy ze sociální demokracie ale i z KDU. Jak jste hlasovali o přerušení schůze k Čapímu hnízdu? K farmě. Jak jste hlasovali? Vzpomeňte si, kdo schůzi přerušil. A teď si stěžujete a jste najednou rozhořčení, protože je těsně před volbami. My jsme přece vyzvali oba poslance, aby se vzdali mandátu a nezatěžovali Sněmovnu. Oni sami se rozhodli a oni sami přinesli Čapí hnízdo do kampaně, protože jim to vyhovuje, protože ze sebe dělají oběti. (Předsedající upozorňuje na čas.) A nemusí skládat účty za to, jak špatně vládli.