Ing. Zdeněk Štefek

stínový ministr kultury KSČM, objednatel/zhotovitel KSČM
  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,41. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

22.09.2021 14:22:47

Co čeká kulturu v roce 2022?

Co čeká kulturu v roce 2022?

Jestliže budoucnost národa je v rozvoji jeho kultury a ne v řinčení zbraní, proč není problém schválit desítky miliard na děla a je problém schválit jen desetinu této částky na kulturu?

 Unie zaměstnavatelských svazů ČR pořádala v Opatství Emauzy konferenci Kultura 2022.

V dopoledním bloku referoval o situaci v kultuře a vývoji posledních let ministr kultury Lubomír Zaorálek.  Svěřil se se svými plány po nástupu do funkce, které ale naboural COVID. Kultura se totiž stala jednou z nejvíce ohrožených oblastí, zejména ta živá. Shrnul tak alespoň prostředky a programy, které se postupně podařilo pro oblast kultury v rámci anticovidových opatření vybojovat.

Věnoval se aktuálnímu balíčku pomoci EU, v rámci kterého se podařilo pro kulturu získat zhruba 8 miliard Kč, prostředky mají jít do modernizace, digitalizace, kreativních a kulturních center a pro zábavný průmysl přes transformaci fondu kinematografie na audiovizuální.

Jiří Dokoupil, předseda Unie orchestrálních hudebníků se věnoval odměňování pracovníků v kultuře. Vývoj od devadesátých let dostal kulturu na kraj zájmu společnosti, a to i v oblasti odměňování. Postupně se platové tarify rozdělily až na 9 a teprve postupně dochází k jejich redukci (na 4) a k jejich sbližování. Odměny v kultuře však jsou stále podprůměrné, když se nepočítají tedy celebrity.

Kritizoval neplněné sliby o 1% výdajů státu na kulturu, skutečnost je po odečtu prostředků na církve někde mezi 0,6 až 0,7%. Varoval také před dosud představovanými modely veřejné instituce v kultuře, obdobné reformy totiž znamenal i v jiných oblastech propady mezd, odboráři jsou spíše pro úpravu příspěvkových organizací.

Předseda podvýboru pro kulturu PS PČR Martin Baxa shrnul svůj pohled na leta 218 až 2021, covid mimo negativních dopadů, od pozastavení akcí po pokles návštěvnosti, příjmů i sponzoringu přinesl i spoustu příležitostí, kterých se musíme chopit, pomohl třeba ke sjednocení sil při tlaku na prosazování požadavků pro kulturu.

Náměstci ministra kultury Milan Němeček a Vlastislav Ouroda prezentovali plány svých sekcí na rok 2022, od legislativy po návrh rozpočtu, zmínili se také o plánu obnovy a blízkých aktivitách na poli kulturního dědictví, kdy naší zemi čeká poprvé v historii konference ICOM. Stručně se představil i vedoucí nového oddělení kulturních a kreativních průmyslů MKČR Pavel Zingl.

Odpolední blok patřil debatě zástupců parlamentních stran, KSČM zastupoval stínový ministr pro resort kultury Zdeněk Štefek.

V oblasti financování kultury zvedl zásadní dlouhodobý požadavek na navýšení rozpočtu Ministerstva kultury na minimálně 1% rozpočtu celkového, tedy bez výdajů na církve. Dlouhodobě tento cíl slibují totiž všechny strany, ale skutečnost je jiná.  K publiku směřoval zamyšlení: „Jestliže budoucnost národa je v rozvoji jeho kultury a ne v řinčení zbraní, proč není problém schválit desítky miliard na děla a je problém schválit jen desetinu této částky na kulturu?“ Co prosadit třeba model, že kolik jde do zbrojení, tolik by mělo jít na kulturu? Pro komunisty je i zásadní financování dlouhodobé, a to nejen v oblasti důstojných mezd, ale i v oblasti víceletých grantů pro významné akce.

Štefek podpořil i myšlenku vícezdrojového financování kultury po ose stát - kraje - obce. Ale odmítl dosavadní modely veřejných institucí v kultuře, které byly dělány na míru několika divadlům, nezajišťovaly alespoň dosavadní výši odměn a nebyly ani vhodné třeba pro paměťové instituce.

Zároveň navrhl řešit i druhou stranu mince – dostupnost kulturní spotřeby, zejména ekonomickou, (vždyť kulturní víkend stojí rodinu i několik tisíc korun), třeba přes nulovou DPH nebo vstupy zdarma, a také dostupnost široké kulturní tvorby - kulturní infrastruktura včetně zkušeben se stavěla ve větší míře naposledy v 70. letech minulého století.

Kolečko dotazů na první tematický blok směřovalo na roli knihoven v programu podpory komunitních center i na zpřístupňování obsahu studentům.  Jak Štefek poznamenal, většina knihoven plní zároveň roli komunitního centra a měla by se jich tedy týkat i patřičná podpora. Představují navíc jeden z posledních funkčních modelů financování kultury od úrovně státu až po obce. Bohužel tato funkčnost spočívá hodně na dobrovolnosti. Kritizoval i příslušnou položku rozpočtu na podporu knihoven (VISK), která je skutečnou popelkou. Souhlasil s větším zpřístupněním digitalizovaného obsahu pro studijní účely a podpořil i nové důstojné prostory pro státní instituce, např. pro Národní knihovnu.

Další blok se zaměřil na propagaci kultury v zahraničí a na propojení s cestovním ruchem. Že model, kdy je cestovní ruch pod MMR nefunguje dobře a že cestovní ruch by měl být s kulturou spojený, to konstatovali snad všichni zúčastnění. Štefek dodal, že i další hráči, kraje, mají špatné zkušenosti s neustálými změnami modelů podpory cestovního ruchu ze strany MMR, že spojení kultury a cestovního ruchu je logické. Žijeme v globalizovaném světě, je důležité propagovat naší kulturu, významná díla i umělce, stejně tak je důležité mít pro návštěvníky i patřičné balíčky. Důležité jako také podporovat regiony, ne uměle, ale ve spolupráci s krajskými a lokálními autoritami. Zmínil příklad Středočeského kraje, který měl vizi vytvořit v ostré konkurenci Prahy vlastní komorní filharmonii, ale prostor na trhu se objevil spíše pro filharmonii mladých.

Třetí blok se týkal spolupráce se školstvím. Ministerstvo sice uzavřelo memorandum o spolupráci, ale je to jen slibný začátek tolik potřebného propojení a zatím pouze na papíře, upozornil Štefek. Dle jeho poznatků je jediná styčná fungující struktura síť základních uměleckých škol a pak funguje lokální spolupráce řady institucí, které si se školami dohodly program podporující vzdělávací plány. Přitom kultura by měla být zohledněna přímo i ve vyučovacích hodinách, třeba jako estetická výchova. Pozitivně ocenil alespoň to, že se podařilo dořešit v rámci katalogu prací muzejního pedagoga, který je ke sbližování nutný. Nabídnul ministerstvu i inspiraci z kraje, kde již spolupráci se školstvím úspěšně provozují řadu let – v Karlovarském kraji funguje program Kultura pro školy, který každoročně aktualizuje seznam podporovaných aktivit, které mohou školy v rámci své výuky využít a na které kraj zásadně přispívá. „Proč není tedy možné udělat něco podobného na úrovni celostátní?“, dodal. Štefek by podpořil i programy čtenářské gramotnosti, povinnou školní četbu, včetně prostředků na vydávání národní a světové „zlaté“ literatury.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama