JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.

  • BPP
  • místopředsedkyně vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,86. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

29.06.2019 17:05:12 - tava

Dobrý den paní ministryně.

Mám na vás dotaz,neustále slyším den co den,jak navyšujete důchody a budete je dál navyšovat. Chci se vás tedy zeptat,zda děláte taky zákon pro ty co vám všechny ty nákupy hlasu platí,tedy nás co pracujeme a platíme daně.Den co den se píše,že se blíží krize daleko větší než byla v roce 2008 ,že výkon Německé ekonomiky klesá měsíc co měsíc,do toho obchodní válka USA-ČÍNA dá se tedy čekat,že spousta lidí přijde o práci jak si to představujete ,že my co dnes platíme nakupování hlasu duchodcu budeme žít bez práce ze sociálních dávek 3400 na měsíc a důchodci si budou užívat na ukor nás co jsme to platili? Chci tedy vyjádření,zda se vám zdá normální abychom měli daně jako ve Švédsku a platili vaše nakupovaní hlasu a za to pak v době krize živořili za 3400kč sociálních dávek na rozdil od duchodcu ,kteří budou díky vám vysmáti? Nemyslíte si ,že jste měli dávno šetřit aby jste pak podpořili ty co vám platili veškeré populistické nápady?

Odpověď

12.07.2019 10:54:20 - JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Dobrý den,
 
promiňte mi to, ale Váš názor je k důchodcům dost nefér. Jen máloco je vzdálenější pravdě než Vaše tvrzení o vysmátých důchodcích, kteří si užívají na úkor ostatních. Předchozí vlády na ně až příliš často zapomínaly a průměrný důchod tak byl dost tristní. Lidé, kteří celý život pracovali a starali se o své rodiny, si ale přece zaslouží žít ve stáří důstojně. Proto tuto nespravedlnost napravujeme.
 
Díky úpravě valorizačního schématu a zvýšení základní výměry se v letech 2015-2019 průměrný měsíční důchod zvýšil téměř o 2 tisíce Kč. To je skoro třikrát víc než v letech 2010-2014, kdy důchod vzrostl dohromady jen asi o 700 Kč. Jsme si ale moc dobře vědomi, i navzdory tomuto růstu zůstává řada seniorů stále v obtížné životní situaci. Proto jsme se rozhodli i v příštím roce navýšit průměrný důchod o dalších 900 Kč. A je to tak správně, našim babičkám a dědečkům jsme to dlužili.
 
Ale nezapomínali jsme ani na ostatní občany, podnikli jsme řadu kroků ke zvýšení životní úrovně v naší zemi. Pravidelným navyšováním minimální mzdy v posledních letech vytváříme tlak na to, aby mzdy rostly všem. Také jsme zvýšily platy učitelům a dalším pracovníkům ve veřejné sféře a přijali jsme celou řadu opatření sociální oblasti. Přesto ale udržujeme veřejné finance přebytkové a státní dluh nízký a stabilizovaný.
 
Zlepšení příjmové situace domácností je stabilizační prvek pro růst ekonomiky, lidé prostě mají na nákupy. Příští rok by se měly také zvýšit i výdaje na investice na 135 miliard korun, aby se staly motorem rozvoje země. Je to současně krok k tomu, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech.
 
Ekonomika nám sice trošku zpomalila, ale dech jí rozhodně nedochází. Její růst byl v předchozích letech mimořádně silný a teď se zkrátka vrací na svůj dlouhodobý průměr. Letos i příští rok by měla ekonomika stoupnout o stále solidních 2,4 %, což je mimochodem třikrát více než právě v Německu.
 
V předchozích letech jsme zažívali silný ekonomický růst a přesně tomu právě odpovídalo i hospodaření státu, které nejenže bylo vyrovnané, ale dostalo se i do přebytku. Loňský rok zakončil státní rozpočet v přebytku 2,9 miliard Kč. V roce 2016 jsme dokonce dosáhli rekordního přebytku 61,8 miliard Kč a o rok později jsme měli téměř vyrovnanou bilanci.
 
Také vládní sektor jako celek už několik let hospodaří s přebytkem a navíc státní dluh je relativně nízký a stabilizovaný, což nás řadí mezi nejlépe hospodařící země EU. Podíl státního dluhu na HDP jsme snížili ze 41,1 % v roce 2013 až na loňských 30,6 %. A nominální výše státního dluhu za stejné období klesla o cca 61 miliard. To oceňují ve svých hodnoceních i prestižní ratingové agentury, které řadí naše veřejné finance do evropské špičky.
 
Také bych ráda připomněla, že od roku 2016 je v přebytku také strukturální saldo, které zachycuje bilanci našeho hospodaření očištěnou od vývoje ekonomiky a jednorázových opatření. Loni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 % HDP, což nás v Evropě řadí opět na přední příčky. Co to znamená? Že se nespoléháme na ekonomický růst a že zdravá kondice veřejných financí je výsledkem naší odpovědné fiskální politiky. Pokud by tedy měly někdy přijít horší časy, my na to budeme připraveni.
 
To, že ekonomika nyní zpomaluje, nás nepřekvapuje. Jak říkám, její růst se vrací se na svůj dlouhodobý průměr. Díky tomu, že udržujeme přebytkové a málo zadlužené veřejné finance a máme rekordně nízkou nezaměstnanost, nám při ekonomickém zpomalení rozhodně nehrozí tvrdý pád. Dokážeme i bez s drastických škrtů zvládnout to, co ekonomové nazývají „soft landing“, tedy měkké přistání.
 
I přesto si ale myslím, že prevence je vždy lepší než léčba. Proto jsem letos při přípravě státního rozpočtu přišla s řadou opatření, díky kterým ušetříme na provozu státního aparátu.
 
Všem resortům jsem zkrátila užší provozní výdaje o 10 %. Jedná se zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb. Příští rok také plánujeme výrazně snížit počet úřednických míst, a to o 10 % u ústředních orgánů ministerstev, o 5 % u organizačních složek státu a o 3 % u příspěvkových organizací, zaměstnanců soudů, státních zastupitelství, civilních zaměstnanců v bezpečnostních sborech a dalších.
 
A věřte, že v hledání úspor na správných místech budeme pokračovat dál.
 
Mějte se.
Alena Schillerová