JUDr., Bc. Richard Pokorný, Ph.D.

Raději čestného nepřítele než nečestného přítele.
  • BPP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,52. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

14.02.2021 22:11:35

Znovu k ústavnosti nového nouzového stavu

Znovu k ústavnosti nového nouzového stavu

Dnes pokračovala veřejná debata nad ústavností nového nouzového stavu (dále "NS") na návrh hejtmanů. Vzhledem k tomu, že docházelo k účelovému napadání vlády z "pošlapávání ústavy", nabízím níže podrobnější ústavněprávní analýzu celé situace.

Předmětná situace zakládá prozatím dvě alternativní interpretace.


Dle první je takto pojatý nový NS protiústavní, ptž PS jej ve čtvrtek odmítla prodloužit, od té doby se nic nezměnilo, a nové vyhlášení NS je fakticky prodlužením původního NS a tím obcházením rozhodnutí PS, které z ustanovení o posouzení NS Sněmovnou činí prázdnou normu. Dle tohoto stanoviska by nový NS bylo možné vyhlásit až po určité době (právním předpisem není upraveno, názorově bývá zmiňován nejdříve týden), pokud by počty nakažených výrazně rostly, docházelo k plnění nemocnic či rostlo reprodukční číslo.


Dle druhé není takto pojatý nový NS protiústavní a čtvrteční rozhodnutí PS neobchází. NS na návrh hejtmanů je nová právní i faktická situace daná tím, že o něj na rozdíl od dosavadního stavu nyní žádají hejtmani a to na základě přesvědčení, že stav nebezpečí ke zvládnutí situace nepostačuje. Pakliže vláda takto nový NS vyhlásí, PS má samozřejmě pravomoc jej podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona o bezpečnosti znovu zrušit.


Jak jsem již psal ve svém včerejším příspěvku, jednoznačně se přikláním k druhé variantě, tj. že je-li nový nouzový stav vyhlášen na návrh hejtmanů, protiústavní není. 


Níže vysvětlím hlavní argumenty, které mě k tomuto závěru vedou:


1) Čtvrteční usnesení PS prodloužení NS zamítla. Ústavní zákon o bezpečnosti ani jiné předpisy výslovně neupravují, kdy a za jakých podmínek je možné v takové situaci vyhlásit NS znovu. Protiústavní by nepochybně bylo, kdyby NS vláda vyhlásila v původní podobě a za původních podmínek v pondělí sama, aniž by k tomu měla důvody v podobě nových zásadních okolností. Současně by ale bylo nesmyslné i tvrdit, že vláda už (kupř. v celém volebním období) nesmí ze stejné příčiny NS vyhlásit jen proto, že PS dosavadní NS dále neprodloužila. Z logiky věci proto vyplývá, že vláda je oprávněná vyhlásit NS znovu za podmínek významné změny okolností oproti stavu, kdy jej PS neprodloužila.


PS ve čtvrtek předpokládala, že epidemiologická situace bude dále řešena na úrovni krajů. Pokud hejtmani (na doporučení svých krizových orgánů) dospěli k závěru, že to možné není, je již tato skutečnost sama o sobě bezpochyby tak významnou změnou okolností, že je vláda oprávněna od pondělí nový stav nouze vyhlásit. Žadatelem jsou v tomto případě hejtmani a důvodem je jejich přesvědčení, že pandemii na úrovni krajů řešit nelze. Hejtmani znají situaci a možnosti svého kraje určitě lépe než PS. Současně v případě ukončení celostátního NS přechází značná část odpovědnosti na ně, a jsou tedy nepochybně relevantním subjektem dalšího dění. Pokud dojdou předem na základě zhodnocení situace k závěru, že pouhý stav nebezpečí k ochraně zdraví a životů lidí není dostačující, je nejen jejich právem, ale dokonce povinností o vyhlášení NS vládu požádat, neboť za své kraje nesou odpovědnost. 


Podle § 3 odst. 5 krizového zákona není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení NS. Zákon nikde neříká, že by musel být stav nebezpečí nejdříve vyhlášen, jak se mylně domnívá prof. Kysela. Posouzení přirozeně může proběhnout ex ante, a je-li zřejmé, že by stav nebezpečí věci neřešil, hejtman rovnou žádá o NS. Je to asi jako když přijede čtyřčlenná policejní hlídka ke rvačce 200 chuligánů. Také se nemusí nejdřív nechat od nich zmlátit, aby mohla volat posily. PS se ve čtvrtek mylně předpokládala, že hejtmané budou schopni situaci účinně řešit v rámci stavu nebezpečí. Hejtmani to hodnotí jinak, je to tedy nová situace, nové důvody, a tím pádem i prostor pro nový návrh vládě, přičemž PS samozřejmě nepřichází o svoji pravomoc jej opět případně zrušit. Nejedná se tak o obcházení stanoviska PS, ale o výkon pravomoci krajské samosprávy dle krizového zákona a její právo coby přímo dotčeného subjektu k této záležitosti zaujmout vlastní stanovisko.


2) Pokud bychom hejtmanům upírali právo se na vládu se žádostí o nový NS obrátit (a tím logicky i vládě jejich žádost schválit), popírali bychom celý princip ústavního veřejnoprávního postavení a autonomie územní samosprávy, a jednali v rozporu s principem dělby moci mezi státem a územní samosprávou, resp. bylo by to excesivním zásahem státu do práva na územní samosprávu. Skutečně vyprázdněnou normou by se tak naopak stala pravomoc hejtmanů NS za takovéto situace navrhnout.


3) Pokud bychom nový NS na návrh hejtmanů odmítli, paradoxně bychom tím zároveň omezovali i pravomoci PS. Ta by totiž nemohla posoudit za nové situace (že si hejtmani na krajské krizové řízení epidemie netroufají), a NS za těchto okolností případně ponechat v platnosti. Apriorním odmítnutím takového NS bychom tak vlastně zužovali rozsah rozhodovacích kompetencí PS, což by vzhledem k postavení PS v systému veřejné moci přirozeně zakládalo stav odporující ústavnímu pořádku.


4) Jak již uvedeno výše, (ústavně)právní úprava NS je velmi strohá. Pokud bychom nový NS považovali za protiústavní, museli bychom přehlédnout výše uvedené aspekty dělby moci, pravomocí i povinností územní samosprávy, nových okolností daných postojem hejtmanů i ratio celé právní úpravy, bez něhož je sebelepší zákon jen cárem papíru. Proti tomu bychom postavili soukromé stanovisko prof. Kysely, že nový NS je přípustný až pokud se ukáže, že "razantně naskakují čísla nově nakažených, plní se nemocnice a stoupá reprodukční číslo", přestože to žádný právní předpis takto neupravuje a judikatura k dané věci neexistuje. Kdo bude tou ústavní autoritou která nyní určí, co je zde obsahem neurčitého právního pojmu "razantní nárůst nakažených"? Prof. Kysela? A pojmem "stoupání" reprodukčního čísla míní autor výroku co? Zvýšení o jednu setinu? Či o dva body? A reprodukční číslo aktuální nebo 7denní průměr? A opět, kdo a na základě čeho to určí? A v jaké lhůtě je možné návrh podat? Proč právě tolik skloňovaný týden? Proč ne 5 dní? Anebo 10 dní? Kdo určí, co už je ústavně konformní lhůta, když ji zákon neobsahuje? Vždyť to je naprosto arbitrární úvaha. Je přece zjevné, že tudy cesta nevede, nemáme-li od příště úvahy prof. Kysely povýšit pro jistotu rovnou na zákon.


5) Jinými slovy, máme dvě možnosti: 

a) Můžeme namísto právních předpisů postupovat dle přání odpůrců NS, a hejtmany s návrhem nového NS odmítnout, a to na základě arbitrárních a naprosto vágních ad hoc kritérií, která nevymezil zákon ani soud, ale nějaký soukromý odpůrce NS, kupř. prof. Kysela

b) Můžeme postupovat dle platných právních předpisů, tj. NS na návrh hejtmanů nechat vládou vyhlásit s tím, že PS samozřejmě nepřichází o svoji pravomoc ji znovu zrušit, stejně jako není ve svých pravomocech zkrácen Ústavní soud


Který z obou postupů je tedy více konformní s ústavním pořádkem a doktrínou právního státu? Odpoví si patrně sám i každý právní laik. Stejně jako na otázku, který z nich je bližší ochraně lidských životů.


6) Netřeba snad zdůrazňovat, že se nejedná o žádný akademický spor, ale o zdraví a životy lidí, jakož i o zachování fungujícího zdravotnictví coby jedné z klíčových oblastí veřejných služeb. Opravdu by bylo ústavně konformní nutit hejtmany do řešení situace na regionální úrovni pokud oni sami říkají, že ochranu zdraví a životů lidí lze zajistit jen pomocí NS? Jinými slovy, nechat umírat lidi jen proto, že vládě neumožníme vyhovět jejich návrhu pro nějaké pomýlené představy o absolutní moci PS, která u nás nemá žádnou ústavní oporu? Možná v nějakém státě podle prof. Kysely by to možné bylo. Ale nevěřím, že v materiálním a ústavním státě, kterým snad ČR pořád ještě je, a jehož fungování dnes hejtmani možná zachránili.


Pokud se mnou některý z pánů Kyselů, Wintrů, Dostálů či dalších nesouhlasí, nechť se vyjádří, které moje tvrzení popírají a jakými argumenty. Možná přitom sami pochopí, jak byly jejich úvahy povrchní a liché.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama