Určují pravidla a pak čerpají peníze. Ukazujeme další chapadlo neziskovek přisáté na stát

O nestranném výkonu státní správy v souladu se zájmy demokraticky zvolené vlády a ve prospěch většiny společnosti lze i v případě Rady pro rovnost žen a mužů na Úřadu vlády vážně pochybovat. Závažnost zjištěných skutečností je o to větší, že úředníci v řadě případů přímo rozhodují o dotacích pro neziskovky, jejichž zástupci v Radě zasedají. Tyto vazby jsou navíc v několika případech zamlčovány a místo toho se tito lidé prezentují jako „nezávislí“ odborníci.

V Radě pro rovnost žen a mužů momentálně zasedá 35 členů, sedm dalších míst je neobsazeno. Zástupce zde tak nemá například Ministerstvo financí. Zato mezi členy najdeme přes deset zástupců prominentních neziskovek. Kromě Rady existuje celkem osm výborů a pracovních skupin, například Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích, Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů či Pracovní skupina pro otázky romských žen.

Dalším orgánem je sekretariát, který má podle údajů na webu 13 zaměstnanců. Činnost sekretariátu je v praxi realizována Odborem rovnosti žen a mužů, vedeným Radanem Šafaříkem. Počet úředníků se od roku 2022 navýšil o dva.

Dotace pro neziskovky členů

Spolu s tím rostou i výdaje. V roce 2022 činily lehce přes 20,9 milionu korun, o dva roky později už více než 24,4 milionu. Nemalé peníze jdou na zahraniční cesty a pohoštění. Za druhou položku stát v roce 2024 utratil přes 1,2 milionu. Zvláštní kapitolou jsou externí zakázky, na které bylo vynaloženo zhruba 22,8 milionu korun. Co přesně se pod touto položkou skrývá, kdo peníze dostával a za co, ředitel Radan Šafařík redakci nevysvětlil.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

Nevadí

91%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 6974 lidí

Úředníci sekretariátu v uplynulých letech řešili vlastní projekty a čerpali na ně desítky milionů korun. Letos dokončují projekt s názvem „Koordinace plnění Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030“, který prosazuje genderovou agendu ve státní správě. Celkový čtyřletý rozpočet přesahuje 67 milionů, z toho přes 15 milionů jde přímo ze státního rozpočtu, zbytek pokrývají unijní fondy.

Zároveň každoročně rozdělují miliony korun neziskovkám v rámci programu „Podpora veřejně prospěšných aktivit v oblasti rovnosti žen a mužů a prevence násilí“. Vloni poslali přes 4,7 milionu osmi neziskovkám včetně Ženského vzdělávacího ústavu Brno, jejíž správní radu vede novopečená kandidátka na brněnskou primátorku za ODS Kamila Zlatušková.

Stovky tisíc z veřejných zdrojů dostaly i neziskovky Nesehnutí, Gender studies či Prague Pride, jejíž zástupci zasedají přímo v Radě – Nika Mazániková, Markéta Štěpánová, respektive Lucia Zachariášová. Představitelé dalších neziskovek zase působí v jiných Radách vlády, což vytváří dlouhodobé klientelistické vazby.

Vlivová síť na Úřadu vlády

Místopředsedkyní Rady je Eva Lukešová. Ta zároveň působí jako šéfka České ženské lobby a Genderového informačního centra NORA. Spoluformuje vládní politiku v této oblasti a organizace, které zastupuje, následně čerpají dotace. Jedna osoba tak současně nastavuje pravidla a má výhody z jejich plnění.

Členkou a současně předsedkyní Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích je Markéta Kos Mottlová. Jenže Kos Mottlová je i místopředsedkyní České ženské lobby a ředitelkou další neziskovky, a sice Fora 50 %.

Nejenže je ve střetu zájmů stejně jako její nadřízená Eva Lukešová, ale také jakožto členka poradního orgánu vlády vystupuje proti Babišově vládě a lobbuje za masivnější financování svých domovských organizací. Dokládá to její vystoupení na únorovém jednání Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen v Ženevě, kde také podpořila zavedení povinných genderových kvót ve volbách či povinné školení učitelů proti „stereotypům“.

Třetí zástupkyní České ženské lobby v Radě je Nika Mazániková. Ta díky svým funkcím funguje jako spojka mezi neziskovkami a vzdělávací politikou MŠMT. Veřejně propaguje materiály o transgender dětech v předškolním věku, a to i za finanční podpory Úřadu vlády. Jakožto členka Rady se podílí na schvalování strategického rámce, z něhož jsou následně financovány projekty její vlastní organizace Nesehnutí.

V Radě vlády dále působí Lucia Zachariášová. Tato členka Strany zelených je ovšem také předsedkyní Výboru pro práva LGBTI+ lidí na Úřadu vlády. Předtím zde pracovala na manažerské pozici jako úřednice, a podílela se na nastavení agendy a procesů, které nyní jako „nezávislá odbornice“ posuzuje. Jako právnička iniciativy Jsme fér, lobbující za homosexuální manželství, a místopředsedkyně Prague Pride prosazuje legislativní změny, které Rada následně zaštiťuje.

Muži jsou prý problém

Napojení na univerzity a akademický sektor v Radě zajišťuje především Irena Smetáčková a Tomáš Pavlas. Smetáčková působí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, vyučuje genderová témata a jako vedoucí jedné z kateder rozhoduje o personálním obsazení a odborném směřování pracoviště. Nijak se netají spoluprací s neziskovkami Prague Pride či Gender studies.

O závažném střetu zájmů nemůže být pochyb. Jako členka Rady vlády se podílí na nastavení strategického rámce genderové politiky, jako členka pracovní skupiny MŠMT zase ovlivňuje implementaci této politiky ve školství. Jako manažerka na Pedagogické fakultě přímo formuje budoucí učitele v duchu téže politiky. A jako výzkumnice díky nim čerpá další peníze.

Tomáš Pavlas pro změnu působí na Filozofické fakultě UK, a to na pozici „ombudsosoby“. Podílel se na iniciativě Genderman, která uděluje ceny politikům za podporu genderové rovnosti. Finance získává od Úřadu vlády. Pavlas byl dlouho ve vedení další zájmové organizace, a sice Genderové expertní komory ČR. Veřejně šíří názor, že „maskulinita a muži představují problém“.

S ohledem na zjištěné skutečnosti jsme se obrátili na ředitele Odboru rovnosti žen a mužů Radana Šafaříka. Zajímaly nás výdaje za loňský rok a plánovaný rozpočet na letošek i detaily o platech pro úředníky zabývající se na Úřadu vlády genderovou agendou. Požádali jsme ho také o vysvětlení, proč někteří členové Rady zastírají své institucionální vazby. Na zaslané otázky však do uzávěrky nereagoval.

ParlamentníListy.cz se tak nedozvěděly ani to, zda připouští problém střetu zájmů, k němuž systematicky a dlouhodobě dochází, či nevyváženého složení Rady a jejích orgánů, které nereflektuje názorovou pluralitu ve společnosti ani zájmy voličů vládních stran.