O nestranném výkonu státní správy v souladu se zájmy demokraticky zvolené vlády a ve prospěch většiny společnosti lze i v případě Rady pro rovnost žen a mužů na Úřadu vlády vážně pochybovat. Závažnost zjištěných skutečností je o to větší, že úředníci v řadě případů přímo rozhodují o dotacích pro neziskovky, jejichž zástupci v Radě zasedají. Tyto vazby jsou navíc v několika případech zamlčovány a místo toho se tito lidé prezentují jako „nezávislí“ odborníci.

V Radě pro rovnost žen a mužů momentálně zasedá 35 členů, sedm dalších míst je neobsazeno. Zástupce zde tak nemá například Ministerstvo financí. Zato mezi členy najdeme přes deset zástupců prominentních neziskovek. Kromě Rady existuje celkem osm výborů a pracovních skupin, například Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích, Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů či Pracovní skupina pro otázky romských žen.

Dalším orgánem je sekretariát, který má podle údajů na webu 13 zaměstnanců. Činnost sekretariátu je v praxi realizována Odborem rovnosti žen a mužů, vedeným Radanem Šafaříkem. Počet úředníků se od roku 2022 navýšil o dva.

Dotace pro neziskovky členů

Spolu s tím rostou i výdaje. V roce 2022 činily lehce přes 20,9 milionu korun, o dva roky později už více než 24,4 milionu. Nemalé peníze jdou na zahraniční cesty a pohoštění. Za druhou položku stát v roce 2024 utratil přes 1,2 milionu. Zvláštní kapitolou jsou externí zakázky, na které bylo vynaloženo zhruba 22,8 milionu korun. Co přesně se pod touto položkou skrývá, kdo peníze dostával a za co, ředitel Radan Šafařík redakci nevysvětlil.