doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA

  • ČS
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,2. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.02.2016 20:57:48

VLASTNÍ ODPOVĚDNOSTÍ A CÍLEVĚDOMOU PRACÍ ZEMĚDĚLCŮ K LEPŠÍ BUDOUCNOSTI

VLASTNÍ ODPOVĚDNOSTÍ A CÍLEVĚDOMOU PRACÍ ZEMĚDĚLCŮ K LEPŠÍ BUDOUCNOSTI

Považuji práci za jednu ze základních hodnot, a proto si vážím každého, kdo dokáže poctivou prací uživit sebe a svoji rodinu. Poctiví řemeslníci, živnostníci i zemědělci jsou skutečnou základnou prosperujícího státu a je nutné, aby jim stát vytvářel


Považuji práci za jednu ze základních hodnot, a proto si vážím každého, kdo dokáže poctivou prací uživit sebe a svoji rodinu. Poctiví řemeslníci, živnostníci i zemědělci jsou skutečnou základnou prosperujícího státu a je nutné, aby jim stát vytvářel k jejich práci dobré podmínky.

Já pocházím ze Zlínska. Tomáš Baťa, který by byl z dnešního pohledu nazván kapitalistou a workoholikem, považoval Svátek práce za skutečnou oslavu práce. Všude se hrála Píseň práce a na 1. máje šel Baťa v čele prvomájového průvodu spolu se svými spolupracovníky. Baťovci do průvodu chodili se skutečným nadšením, protože se Baťovi v té době podařilo ve svých zaměstnancích vybudovat hrdost na svoji práci, firmu, spolupracovníky. Měli obrovskou zodpovědnost vůči firmě, rodině i sobě. Celý svůj čas věnovali odříkání, práci, vzdělání a hledání nových netradičních řešení. Výsledky se časem zákonitě dostavily.

Několik let jsem pracoval v JZD AK Slušovice, kde se v řadě věcí snažili navázat na tuto tradici. Byl jsem ředitelem družstevního podniku, který se zabýval chemickou a strojní výrobou se specializovaným robotizovaným pracovištěm a výrobou počítačů TNS. V posledních letech jsem působil jako předseda Zemědělského družstva se sídlem ve Velkých Pavlovicích.

Chtěl bych ale poukázat už na moudrosti našich předků. Při vykopávkách v Mezopotámii byly nalezeny hliněné desky, na kterých je vyryto sedm zásad, jak se odpovědně starat o peníze, které si vyděláte. Některé z nich platí i dnes.

Z každých deseti mincí použijte jen devět. Rozpočítejte výdaje tak, aby se v první řadě zaplatilo nezbytné, a teprve podle možností to ostatní, ale jen z devíti desetin výdělku. Dbejte o svůj majetek a investujte jenom tam, kde o něj nepřijdete. Nenechte se zmást romantickými představami o rychlém zbohatnutí. Řiďte se radou zkušených a selským rozumem, abyste se vyvarovali nejistých investic. Bydliště je investice, a proto se snažte o to mít vlastní dům, nebo byt. Opatřete si včas finanční prostředky pro pozdní léta života a na ochranu vlastní rodiny. Tyto zásady vedou také k zodpovědnosti za sebe samé, za rodinu i za společnost.

Řada předních politiků v součastné uprchlické krizi jenom slibuje "že bez práce budou koláče a, že oni se postarají o to, že se budeme mít lépe"

Snad každý by chtěl mít penzi bez finančního strádání a omezování se. Jaký je tedy ten nejlepší způsob plánování cesty k tomuto stavu? Jistě, investice podle některých úvah odborníků vám pomohou dosáhnout zajímavějších výnosů, ale zásadní a mnohem důležitější je vybudování stabilních finančních základů, s jejichž pomocí pak můžete investovat a nechat růst svoje uložené prostředky. Co jsou to pilíře prosperity? Bez těchto prvků bude vytváření a budování vaší budoucí finanční jistoty poměrně těžkou bitvou. Těmito pilíři jsou:

1.      eliminace vašich dluhů

2.      život přiměřený vašim možnostem

3.      osvojení disciplíny pravidelného spoření

4.       moudré investování

5.       bydlení ve vlastním domě či bytě

6.      zabezpečte se na stáří

7.      myšlení v dlouhodobém horizontu

Chtěl bych se pozastavit nad touto situací. Naše země má celkem omezené energetické zdroje, proto budeme muset čím dál více komodity, z nichž se získává energie, a jiné suroviny dovážet. Kriticky se jeví ropa a zemní plyn, přitom ale energetická bezpečnost a soběstačnost v zemědělských komoditách je také důležitým prvkem bezpečnosti státu.

Tržní procesy samy přispívají k upevnění energetické bezpečnosti, necháme-li je působit. Jedná se především o energetické úspory, nové technologie a cenové změny, které vysílají signály výrobcům i spotřebitelům energií. Státní regulátor by neměl apriorně omezovat či vyloučit nové zdroje nebo nové technologie. A zde je jádro celého problému. Společnost nesmí házet klacky pod nohy lidem, co na vlastní náklady chtějí pomoci sobě, ale zároveň tím pomáhají celé společnosti. Nesmíme si podřezávat větev, na které stojíme.

Musím znovu nastolit otázku obnovitelných zdrojů a energetických úspor, to jest snižovaní energetické náročnosti. Připadá mi, jako by naše vláda byla ve vakuu, bez znalosti reality praktického života. Podpora fotovoltaických (FTV) elektráren byla z počátku neúměrná, zeleným bonusem dotovala až 12,5 Kč za 1kWh, a to až po současné minimum nebo nic. U bioplynných stanic (BPS) uvedených do provozu po roce 2014.

Když se podíváme přes oceán do USA, špičkové firmy soupeří, kdo odebere více energie z obnovitelných zdrojů. Americké firmy, např. Pepsi, se soustředí na budování vlastních FTV elektráren a energetických zdrojů z biomasy. Švédská společnost IKEA jde ještě dál a chce do roku 2020 zásobovat své provozy ze 100 % obnovitelnými energetickými zdroji.

My v ČR a na Slovensku nesoutěžíme, my v ČR a na Slovensku si závidíme, kdo z toho má více peněz, a proto naše kroky jdou ode zdi ke zdi, jsou nesystémové a v řadě případů kontraproduktivní, proto nastoluji tyto pilíře prosperity k zamyšlení.  

Rok 2012 byl pro družstevnictví velice významný. OSN totiž na svém 64. valném shromážděním vyhlásila rok 2012 Mezinárodním rokem družstev. Cílem akce bylo zvýšit povědomí o družstvech po celém světě a apelovat na jednotlivé národní vlády, aby více podporovala družstevnictví ve svých státech. Následně Mezinárodní družstevní svaz vyhlásil na svém zasedání v Manchesteru rok 2013 začátkem Družstevní dekády. Je proto potřeba se více sjednotit a postupovat společně v duchu hesla Mezinárodního roku družstev, kterým je „Budovat lepší svět“[1]. Zní to sice jaksi budovatelsky, ale svět reprezentovaný vyspělými zeměmi cítí, že budování družstev povede ke stabilizaci národních ekonomik, a tím i k uvolnění napětí ve světě.

Do asociace družstev neodmyslitelně patří také zemědělské svazy, které zastřešují družstva a obchodní společnosti působící v sektoru zemědělství a podporují rozvoj moderních forem zemědělského podnikání. Praxe prokazuje, že zemědělská a odbytová družstva jsou nedílnou součástí podnikání na venkově. Družstevní podnikání v zemědělském sektoru je významnou tradiční formou podnikání nejen ve světě, ale i v ČR a na Slovensku.

Družstva se vyznačují určitým prvkem demokratického hlasování. Stává se, že člen družstva, neurčí-li stanovy jinak, má dle kogentních ustanovení jenom jeden hlas, a to bez ohledu na jejich další majetkové vklady. Znamená to měnit stanovy, rozhodovat o zrušení družstva s likvidací, nebo o přeměně družstva, rozhodovat o uzavření smluv podle § 67 Obchodního zákoníku a o jiných významných majetkových dispozicích. Pro schválení je nutná někdy prostá většina a někdy dvě třetiny přítomných.[2] Nový zákon číslo 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) platný v ČR, který má účinnost k 1. 1. 2014, sice zachovává, že každý člen má při hlasování na členské schůzi jeden hlas, ale přesto došlo k určité změně, a to když se hlasuje ve věcech schválení poskytnutí finanční asistence, uhrazovací povinnosti, zrušení družstva s likvidací, přeměně družstva, vydání dluhopisů. [3]

V nástinu bych rád seznámil se svými postřehy v oblasti problematiky zemědělství. Je to obor, který byl v poslední době politicky vnímán jako něco na okraji a méně důležitého. Troufám si však říci, že v dalších letech dojde k potvrzení jeho strategické důležitosti.

Vývoj světa je extrémně urychlen, od roku 2006 došlo ke zdvojnásobení ceny potravin a zdroje fosilních surovin se blíží ke svému limitu.

Musíme sledovat dva aspekty. Jeden, který se týká každodenní nutné práce, a druhý ve formě vytipování dalších vizí, které zabezpečí budoucnost tohoto odvětví, včetně nastavení národní politiky. Strategický význam má do budoucna i zajištění půdního fondu.

Jedničkou v oblasti každodenní práce i v oblasti formování budoucnosti je nutnost neustále sledovat obrovský přísun vědeckotechnických informací, které zásadním způsobem umožňují zefektivnit výrobu.

Pro dobrý hospodářský výsledek zemědělců je nutné podílet se na celém životním cyklu výrobku, od prvovýroby k zpracovateli až po jeho dodání spotřebiteli.

Zemědělství musíme chápat z několika hledisek. Jedná se zejména o:

· intenzifikaci zemědělské výroby

· ochranu životního prostředí

· podporu venkova a využití krajiny

Rostlinná výroba
Podstatou rostlinné výroby je zvládnutí fyziologie rostlin. Ty zářivou energii slunce využívají jen na několik procent. Nabízí se možnost využít rostlin nebo jejich částí pro rozklad vody na kyslík a vodík s kladnou energetickou bilancí. K tomu, aby se naplnily některé výše uvedené úvahy, musí být ale vytvořeny i možnosti.

Dojde k velmi výraznému, možná až k dvou či třínásobnému zdražení potravin. Ty budou představovat ve struktuře výdajů světového i evropského obyvatelstva cca 40-60 % oproti současným asi 20 % v EU. V zemědělství, vlastnictví půdy a prostoru bude velmi lukrativní.[4]

Produkty živočišné výroby

Pro výživu lidí budeme potřebovat, aby produkce byla zajištěna i u nás. Ale abychom tento cíl splnili, musíme provést celou řadu opatření. Mezi kroky, které jsou nezbytné pro konkurenceschopnou živočišnou výrobu, patří podporování výzkumu v oblasti genetiky zvířat, ale také nové biotechnologie pro zlepšení zdravotního stavu rostlinné výroby. Musíme také podporovat výzkum v oblasti nanotechnologií a nanobiotechnologií.[5]

Agroenergetika

Bezpochyby bude úspěšný ten, kdo bude schopen produkovat elektrickou energii za podmínek umožňujících podporu dle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie platný v ČR. Proč právě elekrická energie? Hlavním důvodem je, že společenská poptávka po elektrické energii bude zcela jistě dále růst.

Realizovat tento záměr se dá formou dnes běžně známou v podobě BPS. Postupně by mělo docházet k útlumu spalování, ale budou pravděpodobně zavedeny i kogenerační výrobny tepla a elektrická energie z pevné biomasy, popř. vzniklá jenom zplyňováním biomasy. Důvodem je i podpora na produkci tepla z obnovitelných zdrojů energií, což bude platit i pro BPS, a to dle směrnice 2009/28/ES.[6]

Co se týče bioplynu, lze i u nás očekávat nasazení technologií čištění bioplynu na kvalitu blízkou zemnímu plynu, a následně buď odprodej do rozvodné sítě, nebo nasazení v dopravě.

Jaké jsou vize odborníků pro další rozvoj v této oblasti?[7]

1.    Zemědělství se bude významně koncentrovat, farmy o výměře kolem 20 ha budou jen vítaným doplňkem tohoto systému. Tato koncentrovaná uskupení ovládnou venkovský prostor, včetně místních samospráv, a velmi pravděpodobně převezmou i velkou část zaměstnanosti, sociálních a společenských služeb.

2.    Znovu se objeví systém domácího potravinového hospodářství a samozásobitelství, i když v minoritním množství.

3.    Naroste význam zemědělství v energetice, v oblasti bioplynu či tvorby jiných zdrojů energie z biomasy.

4.    Významně narostou ceny agrárních produktů.

5.    E-shopy od agrárních producentů mohou potlačit další rozvoj supermarketů formou rozvozů do domácností.

6.    Významně naroste význam agrárních exportů, především do Asie a z Asie.

7.    Patrně bude trvat stagnace živočišné výroby.

8.    Nepředpokládá se zásadní změna struktury pěstovaných plodin, ale po roce 2020 se předpokládá pokles produkce řepky v souvislosti s rozvíjením produkce palmového oleje ve světě. Vzhledem k nízkým nárokům na potřebu vody zřejmě naroste význam pěstování kukuřice.

9.    Musíme se připravit i na další období, kdy se dá předpokládat vznik nových legislativních opatření. Chystá se předpis EU, že každý výrobek má být opatřen tzv. uhlíkovou stopou, která je koeficientem přepočtu toho, kolik se produkuje CO2 při jeho výrobě.

10.    Jedním z největších problémů zemědělství je stále se zvětšující nedostatek vody.

Hospodaření s vodou bude úkolem pro další období tak, abychom nespotřebovávali zásoby našich vnuků.

Uzavřený ekologický cyklus v zemědělství

Zemědělská družstva se zabývají zemědělskou činností, především rostlinnou a živočišnou. Svoji činnost doplňují různými službami a výrobky. Ukazuje se, že propojení rostlinné a donedávna zavrhované živočišné výroby se navzájem výborně doplňuje, ale aby se cyklus činností dokonale uzavřel a vytvářel maximální efektivitu, chybí zde ještě jeden článek, a to spojnice mezi živočišnou a rostlinnou výrobou. Tímto článkem, který do projektu zemědělství vzorově zapadá, jsou bioplynové stanice, do kterých jako vstupní produkt můžeme vkládat výstupy jak z rostlinné výroby, tak i některé komodity ze živočišné výroby. Nazpět do půdy pak můžeme dodávat odpad z BPS ve formě hnojiva, což povede k větší efektivitě a rentabilitě rostlinné výroby. Další výhodou BPS je využití odpadního tepla, které dosahuje asi 50 % výkonu BPS, a to např. na vytápění administrativní budovy a výrobní haly, sušení obilí, vytápění skleníků, chov ryb, apod.

V BPS budou kromě kukuřičné siláže dále zpracována statková hnojiva produkovaná na farmě (hnůj, močůvka, podestýlka), a tím dojde k jejich stabilizaci a omezení pachových emisí a emisí NH3 vzniklých jejich skladování.

Jedním z hlavních faktorů zřízení BPS je pravidelné CASHFLOW z dodávky elektrického proudu, což malá družstva potřebují. Zatím byla jenom odkázána na zelený úvěr, který pracuje na principu, že různé, že různé společnosti zabývající se zemědělským zásobováním a nákupy, které jim poskytly hnojiva, osiva, pohonné hmoty, ale vše za vyšší ceny, a zemědělské komodity naopak vykupují dopředu za nižší ceny. Dále jsou zemědělská družstva odkázána již jen na dotace ze státního nebo evropského sektoru.

Hlavní strategické priority pro rozvoj venkova a zemědělství

Je třeba podpořit všechna opatření, která povedou k tomu, že venkov se nebude vylidňovat a zemědělství nebude upadat či stagnovat, ale naopak bude prosperovat tak, aby nadále zajišťovalo kvalitní obživu našich obyvatel a zajistilo přiměřenou potravinovou bezpečnost. Důstojnost života na venkově se zajistí i tím, že se obnoví a posílí dopravní dostupnost každé obce tak, aby se jejich obyvatelé necítili vyloučeni ze života ve vlastní zemi.

Kde zdroje hledat

Cesty k prosperitě musí být proto hledány nejen v tradiční zemědělské výrobě, kde peníze nejsou, ale především tam, kde peníze jsou. Zemědělec je hledá například v požadavcích na dotace a nehledá je například v konstrukci silného a odolného podnikatelského seskupení, které se může stát rovnoprávným partnerem globalizovaným firmám.[8] Další možnosti zdrojů jsou v jasné daňové politice. Z podnikatelského hlediska by většina zdrojů měla zůstat tam, kde vzniknou, u zemědělských družstev je to na podporu zaměstnanosti a sociálních programů členů družstev. Největší zdroje finančních prostředků jsou ve využití intelektualizovaných služeb. Žádný jiný zdroj nemůže přinést tolik, kolik lze získat využitím intelektualizovaných služeb.

Zisk je vytvářen především tam, kde zvýšíme výrobu nebo snížíme náklady, nebo vytvoříme něco lepšího nebo dokonalejšího než to, co využíváme doposud. Největší zdroje peněz jsou tudíž ve ve využití nových vědeckých a technických poznatků, ve využití nových informací.[9]

Zemědělství má velmi skryté zdroje, které stát jako by nechtěl uvolnit. Jako příklad uvedu, že při nákupu zemědělské půdy možnost využít tento nákup jako daňový náklad.[10]

Neboť dle zákona o daních z příjmů u koupě pozemku je při jeho prodeji sice nákladem družstva pořizovací cena pozemků, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Družstva nechtějí půdu prodávat, ale kupovat. U zemědělského pozemku se netvoří případné účetní odpisy tvořící náklad, které snižují daňovou povinnost, protože dle uvedeného zákona se účetně neodepisují. To má za následek to, že se enormně zdraží zdroje na pořízení zemědělských pozemků. Jelikož právě v zemědělství jsou pozemky hlavním investičním nástrojem, je tento postup při stanovování nákladů pro všechna zemědělská družstva či podniky diskriminačním.

V závěru bych chtěl ještě upozornit na zpackaný zákon o transformaci zemědělských družstev.

Určitě bylo správně, že byly stanoveny jednotlivé podíly družstevníků, i i když by se dalo diskutovat o tom, co je spravedlivé, ale totálně likvidační bylo vyplacení podílů tomu, kdo se nestal družstevníkem. S těmito obligacemi se taky chtěl několikrát vypořádat stát, a to jak v České a Slovenské republice, ale bez výrazných úspěchů. Několik desítek miliard korun nebylo vypořádáno, což vedlo k tomu, že zemědělská družstva se ve vyšší míře octla v konkurzu.

V souvislosti s konkurzem se ukazuje zajímavá myšlenka. V daném případě, kdy se firma dostane do konkurzu, konkurzní správce rozprodá majetek po dílčích částech, většinou pod hodnotou, a věřitelé spláčou nad potenciální možností úhrady své pohledávky, neboť po takovém rozprodeji, úhradách odměn správce konkurzní podstaty a podobných zůstává velmi malá část pro věřitele, a to mnohdy i pod 10 procenty své původní přihlášené pohledávky. Po takovém zásahu správce již nebývá možnost pokračování firmy v podnikání a dochází k propouštění zaměstnanců.

V § 316 reorganizace zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon platný v ČR je, že v případě reorganizace nastupuje zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

Zajímavá myšlenka, která by se měla stále více prosazovat při řešení takových případů je provedení restrukturalizace zaručující minimálně 30% úhrady věřitelům v průběhu minimálně dvou let.[11] Z dlouhodobého hlediska je dané řešení nejvýhodnější. Právě v zemědělství je stále nejdůležitější lidská práce, zemědělství jako odvětví je možno v omezené míře automatizovat, ale stále bude procentuálně k produkci vytvářet nejvíce pracovních míst. Insolvenční soudy by takové reorganizace měly maximálně podporovat.

Závěr a perspektiva

V závěru vyřknu metaforu: zemědělství je na této Zemi nezničitelné, pokud bude fungovat fotosyntéza, ale lokálně v současné situaci české a slovenské zemědělství ohroženo je. Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné se zaměřit na tyto hlavní body, které v následujících deseti letech mohou vést ke stabilizaci zemědělských družstev.

Hlavní body podpory zemědělských družstev

1.    V EU musíme usilovat o zrovnoprávnění našich zemědělců se zemědělci starých členských států, a to hlavně na poli dotační politiky.

2.    Snažit se využívat snížené sazby DPH na vyjmenované zemědělské komodity a potraviny.

3.    Snažit se daleko více, než tomu bylo dosud, podporovat využití přírodních zdrojů této země ke strategickým účelům, tj. nejen k potravinářskému použití, ale i k posílení energetické bezpečnosti.

4.    Podporovat úvěry na výstavbu BPS se splatností 10 let.

5.    Za strategickou lze považovat také ochranu vod a půd. Je potřeba zastavit zábory úrodné zemědělské půdy a spekulace se zemědělskými pozemky.

6.    Podpora úvěrů na nákup zemědělské půdy se splatností 30 let.

7.    Při nákupu zemědělské půdy možnost využít tento nákup jako daňový náklad.

8.    Zákonem zajistit, aby v dodavatelsko-odběratelských vztazích nedocházelo ke zneužití významné tržní síly obchodními řetězci, a tím k likvidačnímu tlaku na domácí dodavatele, při zneužití dodatečné zdanění dampingových nákupních cen.

9.    České, slovenské a regionální potraviny propagovat i tím, že se stanoví minimální podíl jejich zastoupení v naší obchodní síti, a to nejméně 60 %.

V Slušovicích  únor. 2016       JUDr. Ing. Karel NEDBÁLEK, PhD.,MBA[12]



[1] Juračka, Z., Úvodník. In Czech Cooperator, č. 2, Praha: Družstevní Asociace ČR, 2012, str. 1.

[2] § 239, § 240, zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

[3] § 650, zákon číslo 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

[4] Vašák, J., Rostlinná výroba v příštím dvacetiletí. In Zemědělství pro příští dvacetiletí - Sborník referátů, 2012, str. 9.

[5] Zeman, L., Doležal, P., Živočišná výroba v příštím dvacetiletí. In Zemědělství pro příští dvacetiletí - Sborník referátů, str. 15.

[6] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/28/ES, ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

[7]  Jsou to myšlenky, které zazněly i neformálně na odborné konferenci Zemědělství pro příští dvacetiletí, mimo jiné od Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Česká zemědělská universita Praha, Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., Mendelevova univerzita v Brně, které jsem v řadě případů modifikoval.

[8] Čuba, F., Hurta, J., Zemědělství pro příští dvacetiletí, 2012, str. 20.

[9] Čuba, F., Hurta, J., Zemědělství pro příští dvacetiletí, 2012, str. 24.

[10] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, § 24 odst. (2) písmene t).

[11]  Stočes, F., Demokratické rozhodování — základ úspěšnosti družstevnictví. In DRUŽSTEVNICTVÍ PRO 21. STOLETÍ Pražská škola alternativ — Sborník 05, 2012, str. 23-24.

[12] Autor příspěvku JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD.,MBA vzdělání získal v technickém směru, ale i v humanitní oblasti. Má bohaté praktické osobní zkušenosti z oblasti řízení a soukromého podnikání. Byl ředitelem družstevního podniku JZD AK Slušovice, který se zabýval chemickou a strojní výrobou se specializovaným robotizovaným pracovištěm a výrobou počítačů TNS. Dále působil jako předseda správní rady Střední umělecké školy varhanářské, o.p.s. Krnov. V součastné době přednáší právo na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Evropském polytechnickém institutu v Kunovicích. Je rozhodcem u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Pracuje v advokátní kanceláři Mgr. Karla Nedbálka ve Slušovicích se specializací na výpočet újmy a ušlého zisku při působení škůdce.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama