V roce 1800 se z hektaru sklidila jedna tuna obilí, dnes 3,5 tuny. Jen během století se počet obyvatel planety zvětšil téměř čtyřnásobně, zatímco spotřeba energie v zemědělství vzrostla devadesátkrát. A přesto dnes někteří politici plánují uhlíkovou neutralitu, aniž by zohlednili základní fakta, že jsme civilizací založenou na fosilních palivech a fotosynteze.[1]

Uhlíková neutralita je stav, kdy jsou celkové emise skleníkových plynů vypouštěné lidskou činností vyváženy jejich ekvivalentním odstraněním z atmosféry. Cílem je dosáhnout rovnováhy, kdy množství uvolněného CO2  nepřevyšuje množství, které je zachyceno přírodou, to je lesy a oceány. Pro EU je cílem dosáhnout tohoto stavu do roku 2050. 

Jak toho můžeme dosáhnout? Existují, dalo by se říct, dva způsoby. Totálně eliminovat lidskou činnost při vypouštění CO₂, nebo matematicky kompenzovat Vaši negativní činnost jiným způsobem a zároveň se chovat zodpovědně k životnímu prostředí. Ta první možnost patrně vede jenom k naprostému snížení konkurenceschopnosti ve světě a v konečné fázi ke snížení životní úrovně a patrně ovládnutí nás, a našeho prostoru, jinými lidmi a společnostmi. Nějak cítíme, že se patrně musíme vydat druhou cestou.

Uhlíkatá stopa a my

Napřed si ověříme, kolik CO2 vypouští naše firma.

GHG Protokol[2] celosvětově uznávaného standardu pro výpočet a vykazování emisí skleníkových plynů a uhlíkaté stopy vaší firmy, je koncipovaný tak, aby více vyhověl potřebám malých a středních podniků. Také usnadňuje porovnávání vaší výkonnosti s konkurencí a pomůže i firmám ze segmentu, mikropodnik.[3] Dokument samozřejmě vznikl v souladu s nejnovějšími evropskými standardy pro vykazování udržitelnosti.

Obrázek č.  SEQ Obrázek_č. \* ARABIC 1 Uhlíkatá stopa

Tento systém vám v oblasti výpočtu a vykazování emisí usnadní jak sledování výsledků, tak jejich transparentní reporting a porovnávání s konkurencí. Tyto údaje monitoruje také Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj.[4] Protokol dále umožňuje lepší porozumění dopadu činnosti firem na životní prostředí.

Protokol GHG má standartně tři části, které se nazývají Scope[5]. Zahrnuje všechny přímé emise skleníkových plynů vznikající činností společnosti, jako jsou emise z vlastních zdrojů topení, provozu vozidel a výrobních procesů. Nepřímé emise skleníkových plynů vznikající při výrobě nakupované energie, jako jsou emise z výroby elektřiny, tepla nebo páry, které firma spotřebovává. A nakonec zahrnuje i nepřímé emise v hodnotovém řetězci, jako jsou emise ze surovin, dopravy, odpadů, používání výrobků a dojíždění zaměstnanců. Pro příklad postupu výpočtu zadáme do uhlíkaté kalkulačky^[6],která je veřejně dostupná, data fiktivní firmy.

Malá hypotetická firma zaměstnává průměrně pět pracovníků, roční tržby jsou kolem 5 000 000,-Kč. Hlavní náplní je realitní činnost v oblasti nemovitostí, spadá v klasifikaci CZ-NACE pod Sekci L[7].

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 1 roční data fiktivní firmy

Graf č.  SEQ Graf_č. \* ARABIC 1 Rozdělení emisí

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 2 Podíl jednotlivých druhů činností

Graf č.  SEQ Graf_č. \* ARABIC 2 Největší dopad na emise

Dosažení uhlíkové neutrality

Při současných cenách certifikátů byste se mohli dostat na uhlíkovou neutralitu za zhruba 18 893 Kč ročně, při ceně 150 Kč za tunu CO₂, navrhované v České republice.

Obrázek č. 2 Certifikát kompenzační CO2

V Německu se předpokládá cena vyšší, až řádově několik desítek eur za jednu tunu CO₂. Odhad je vypočítaný společností Esgrovia, volně dostupnou kalkulačkou zpracovanou na základě dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Evropského statistického úřadu (Eurostat), který je statistickým úřadem pro Evropskou Unii, se sídlem v Lucemburku. Podle reálné spotřeby energií, pohonných hmot a výnosů v rámci obdobného odvětví realitních činností (NACE L) zjistíme, že naše výstupy mají lepší výsledek uhlíkové stopy v poměru s velikostí výnosů zadané společnosti, nežli je odhadovaný průměr sektoru.

Pro úspěšné zavedení systému průběžného reportování uhlíkové stopy vedoucího k postupnému snižování emisí skleníkových plynů je potřeba efektivní nastavení systému sběru relevantních dat k emisím z provozu. Tento systém musí být založen na jednotné transparentní metodice – návodu včetně implementace nástrojů pro identifikaci a měření zdrojů emisí, reportovacích tabulek a sdílené databáze pravidelně monitorovaných dat, nejlépe v ročních cyklech, aby bylo možné sledovat trendy a hodnotit účinnost zavedených opatření.

SCOPE 1 – Přímé emise GHG

Výpočet přímých emisí skleníkových plynů z vlastních nebo kontrolovaných zdrojů. Je zahrnuta spotřeba zemního plynu, spotřeba energie vozového parku, spotřeba chladiv, spotřeba dalších paliv a evidování obhospodařované půdy.

SCOPE 2 – Nepřímé emise GHG z nakoupené elektřiny a tepla

Výpočet nepřímých emisí ze zdrojů energie, které přímo nekontroluje, nevznikají přímo
na firmě, ale jsou tvořeny díky aktivitě firmy. Jde o emise z výroby nakupované elektřiny, tepla, chlazení a páry spotřebované firmou.

SCOPE 3 – Další nepřímé emise

Výpočet ostatních nepřímých emisí vznikajících v důsledku činnosti, ale vyskytujících se mimo její kontrolu, což jsou mimo jiné emise z výroby nakoupeného zboží a služeb, spotřeba vody, kapitálové zboží a jeho přeprava, odpadové hospodářství, služební cesty či doprava zaměstnanců, ubytování nebo pronajaté budovy a vozidla.

Uvedené kalkulačky zpracovává řada vysokých škol, například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, kde již desítky let externě učím.

Kolik uhlíku zadržuje lesní dřevo?

Podle údajů dostupných v literatuře zjistíte hodnoty u průměrného stromu:

Ø  Roční absorpce: vzrostlý strom pohltí v průměru 10až 40 kg CO₂ za rok.

Ø  Celková absorpce za život: Během svého života (přibližně za 100 let) dokáže průměrný strom absorbovat zhruba 1-4 tuny CO₂.

Ø  Plošný výkon: Jeden hektar listnatého lesa v mírném pásmu v ČR, naváže ročně přibližně 6-12 tun CO_2.

Zkusme si tyto údaje nějak ověřit a verifikovat.

Co je ale průměrný strom, jak je velký, má tvrdé nebo měkké dřevo?

Dáme si za cíl spočítat, kolik uhlíku zadrží kmen stromu, lesní porost. Když neznáme, jaká je zásoba dřeva použijeme LHO, která nám ukazuje, jaká je zásoba dřeva v m3, její druhové složení a stáří porostu a potom váhu porostu. Lesní hospodářská osnova (LHO) je bezplatný plán péče o les pro drobné vlastníky s plochou do 50 ha, zpracovávaný obvykle na 10 let. Tento plán zdarma zpracovávají státní orgány. Obsahuje podrobný popis stavu lesa, návrhy těžeb, zalesňování a porostní mapu. Slouží jako závazný podklad pro trvale udržitelné hospodaření a získání dotací. Je volně dostupný na internetu, jenom je trochu komplikované je přiřadit k jednotlivým parcelám z katastru nemovitostí. Lesní hospodářská osnova je popsána v paragrafu 25 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. a ve vyhlášce Ministerstva zemědělství České republiky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Osnovy popisují plochu, věk, zastoupení dřevin a zakmenění porostních skupin.

Když není zpracovaná LHO, tak změříme výšku stromu i jeho průměr a z tabulek zjistíme, kolik dřeva kmen obsahuje. Z hmotnosti stromu pak vypočítáme množství navázaného uhlíku.

1. Druh stromu:

 Listnaté stromy s hustým dřevem (např. dub či buk) ukládají více uhlíku než rychle rostoucí jehličnany s měkčím dřevem.

2. Stáří: 

Mladé stromy rostou rychle a pohlcují CO2 intenzivně, zatímco staré a vzrostlé stromy již méně.

Pomůcky pro měření stromu: metr, průměrka, a Christenovo měřidlo,[8] nebo lesnické objemové tabulky, periodická tabulka nebo matematicko-fyzikální tabulky.

1 ODHAD

Než se pustíme do práce, zapíšeme svou předběžnou úvahu – hypotézu o výsledku- a potom začneme počítat.

a) odhadneme výšku stromu a jeho šířku (v 1,3m) - objem stromu.

b) zásoby dřeva nejlépe z LHO

2 MĚŘENÍ STROMU

Zjistíte výšku a průměr stromu a také jeho druh, spočítáme jeho přibližný objem.

3 OBJEM DŘEVA

Z objemových tabulek nebo dřevařské kalkulačky[9] zjistíte objem dřeva z LHO. Použijte výpočet podle pro ČR a SR.

4 HMOTNOST STROMU

Z kalkulačky podle objemu a druhu stromu zjistíte hmotnost stromu bez větví a kůry.

To znamená, že hmotnost dřeva bude ještě ve skutečnosti o nějakých 5–10 % větší (hodně to záleží na druhu stromu, tvaru koruny, stáří. V kalkulačce použijte odkaz „řezivo – objem – hmotnost.“ Můžete použít i výpočet pro čerstvou kulatinu, ale pak počítejte s tím, že až 50% hmotnosti dřeva je voda.

Množství uhlíku

Dřevo obsahuje především celulózu a lignin. Celulóza je chemicky C6 H10 O5,[10] lignin je složitější, je to směs organických látek (sacharidů) s velmi podobným složením jako celulóza (a dřevo ho obsahuje 20 % - 30 %). Podle atomové hmotnosti, pomocí periodické tabulky prvků, tvoří tedy uhlík nějakých 44 % dřeva. Relativní atomová hmotnost prvků v celulóze (C6 H10 O5):

uhlík (C): 12 x 6 =72,

vodík (H): 1 x 10 = 10,

kyslík (O): 5 x 16 = 80.

Celkem tedy uhlíku ve dřevě: 72 + 10 + 80 = 162, 72/162 = 0,44 = 44 %,

Hmotnost dřeva z kalkulačky (v suchém stavu – téměř bez vody) tedy vynásobím 0.44 %. a dostanu množství uhlíku (C).

Nakonec spočítáme hmotnost vázaného CO₂ Pokud bychom chtěli znát hmotnost vázaného CO2, budeme postupovat takto: v CO₂ tvoří uhlík pouhých 27 % hmotnosti:

uhlík (C): 12,

kyslík 2x (O): 2x 16 = 32.

Celkem tedy uhlíku v CO2: 12 + 32 = 44; 12/44 = 0,27 = 27 %,

proto hmotnost uhlíku z předchozího bodu vydělíme 0,27 a dostaneme hmotnost vázaného oxidu uhličitého CO₂.

Tato hmotnost je o 63 % větší, než celková hmotnost stromu – ale uvědomme si, že velkou část molekuly CO₂ vrátí strom do atmosféry v podobě kyslíku O₂.

Když vzrostlý strom spálíme, tak uvidíme, kolik CO₂ se uvolní. Je to právě ta hmotnost CO_2, kterou předtím strom často desítky let do svého těla váže.

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 3 Zásoby dřeva na ha

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 4 stáří stromu a jeho parametry

Rozdíl mezi výpočtem a údaji z LHO je daný tím, že LHO se dělá a průměruje podle stavu porostu na začátku desetiletého období, a na celou plochu se dá kvalifikovaný odhad.

Dále vypočítáme hmotnost dřeva přibližně: Dřeviny Objemová hmotnost sušiny.

Níže uvedené jsou příklady různých dřevin:

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 5 Průměrná váha jednotlivých druhů dřeva

Čerstvé dřevo má 50 %-i více vlhkosti (například právě poražený strom), mladý strom obecně obsahuje více vody než starý, proto hmotnost dřeva je nutné krátit min dvěma to je 50 % pro výpočet vlastní buničiny a její podíl na uhlíku.

V tabulce číslo 3 jsou hodnoty dřevní hmoty dle stáří porostu. U stoletého porostu je množství dřevní hmoty 430 m3. Ve skutečnosti je tato hodnota menší a odpovídá kvalitě lesního porostu, jeho zakmeněním,[11] klimatickými podmínkami, množství slunečních paprsků a podobně.

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 6 Lesní hospodářská osnova LHO

My pro výpočet použijeme jednu lokalitu na Zlínském kraji. Hmotnost dřeva na jeden hektar potom vypočítáme z objem dřeva, z LHO této lok

ality a je 281 m³. V LHO je více monokultur my předpokládáme, že je tam jenom smrk a to 100 let starý smrkový porost, má průměrnou kubaturu 281 m³ hlavního porostu, podíl hlavních a vedlejších zásob dřevní hmoty je 800/430 =1,86 (tab. č. 3) a předpokládáme 50% vlhkost. Potom snadno vypočítáme celkovou hmotnost zásob dřevní hmoty a tím i celulózy na jeden hektar porostu.

Vypočet hmotnosti zásob dřeva 100letého porostu na jednom hektaru, jedná se o lehké dřevo smrk a potom hmotnost celulózy:

281 x 500 x 1,86 x 0,5 =130 665 kg

Celkem hmotnost pouze celulózy bez vody je 130 665 kg

A teď už jen hmotnost uhlíku (C): jde o 44% celkové hmotnosti stromu: 57 493 kg. Hmotnost (CO₂): 27% hmotnosti molekuly CO₂ je C, proto předchozí číslo, tedy hmotnost uhlíku, vydělíme číslem 0,27

Vypočtené hodnoty 100 let starý strom dle LHO, o zásobě 281 m³ dřeva fixují 212 936 kg CO₂

Mějme na mysli, že se jedná o tabulkové hodnoty a perfektně udržovaný lesa.

Výpočet u jednoho stoletého stromu

Stoletý smrk ztepilý (Picea abies) v běžných lesních podmínkách dosahuje výšky přibližně 25–35 metrů. Průměr kmene (výčetní tloušťka ve 130 cm) se pohybuje nejčastěji mezi 30–50 cm, v závislosti na hustotě porostu, nadmořské výšce a kvalitě stanoviště. 100 let starý smrkový porost má průměrnou kubaturu 3,95 m3 hlavního porostu. Potom podíl hlavní a vedlejší zásoby dřevní hmoty je 800/430 =1,86 (tab. č. 3) a předpokládáme 50% vlhkost. Potom snadno vypočítáme celkovou hmotnost zásob dřevní hmoty 100letého stromu a tím i buničiny.

Průměrnou zásobu pro výpočet hmotnosti zásob dřeva 100letého porostu stanovíme z níže uvedené tabulky.

Tabulka č.  SEQ Tabulka_č. \* ARABIC 7 Údaje vybraného stromu obvod a průměr

Počítejte suché dřevo, nebo čerstvou kulatinu (ale potom polovina váhy dřeva je voda) Hmotnost suchého dřeva:

,95x 500 x 1,86 x 0,5 =1837 kg,

Hmotnost suchého 100letého smrku je 1837 kg.

Obrázek č.  SEQ Obrázek_č. \* ARABIC 3 stoletý smrk

Dostali jsme se na hmotnost dřeva, které obsahuje celulózu a lignin, tedy následující prvky v následujícím poměru: C₆ H₁₀ O₅, podle periodické soustavy prvků spočítáme, kolik procent hmotnosti dřeva tvoří uhlík 44 %

Množství hmotnost má uhlík v 100letém stromě 808 kg

Kolik to představuje CO₂

Hmotnost (CO₂): 27% hmotnosti molekuly CO₂ je C, proto předchozí číslo, tedy hmotnost uhlíku, vydělíme číslem 0,27:

100letý smrk fixuje CO₂ 808/ 0,27 = 2993 kg

Takže množství CO₂, která firma svou činností vypouští by se dalo kompenzovat jinými prostředky, a to například lesní plochami, nebo by si kompenzaci koupilo přímo od vlastníků lesa, bez překupníků a pouze kdyby tak neučinila daná firma, tak stát by dodanil formou daně, zvýšené o 20 %, která by ovšem byla náklad pro danou firmu.

Vypočtené hodnoty přibližně ukazují hodnoty udávané v literatuře, a naše hypotetická firma má uhlíkatou stopu ve výši 125 956 kg CO_2. Teoreticky pro kompenzaci uhlíkaté stopy by stačil míň jak jeden ha řádně obhospodařovaného stoletého lesa, přesně by to bylo víc jak 0,6 ha stoletého lesa. Vzhledem k tomu, že České lesy mají průměrný věk přibližně 65 let mnohde jsou holiny a lesní porosty do dvaceti let váží minimální množství CO₂, bylo by nutné seriózně spočítat množství lesů pro případnou budoucí kompenzaci.

Závěr

V uhlíkové neutralitě nejde jen o elektřinu, ta tvoří pouhých 20 % celkové konečné spotřeby primární energie. Zbývajících 80 % pohání samotné základy civilizace: výrobu cementu, oceli, plastu a čpavku. A právě čpavek, základ dusíkatých hnojiv, nelze bez fosilních paliv vyrobit. Bez něj by planeta dokázala uživit sotva polovinu dnešní populace.

Green Deal jinak zelená dohoda pro Evropu a ČR znamená také, že zachraňují planetu a zapomínají, že bez energie z uhlí, ropy a plynu by žádná civilizace ani člověk nebyl. Říká se, že bychom měli slova analyzovat podrobněji a používat normální selský rozum, co v 90% populace je přítomno. Nesmíme podléhat krásné rétorice o inkluzi udržitelnosti zelené revoluci o Green Deal a New Dealu.[12]

Krásně mluvit umí umělci a rétorici s tímto nadáním. Slova vypadají jako nějaká záclona nebo maska, za kterou nejsou žádné dobré úmysly nebo si myslíte že idea není špatná jenom způsob jakým se to dělá může selhat nebo nepřinese žádný dopad. Dlouhodobě potřebujeme zajistit blahobyt většině populace a celé společnosti. Ruku v ruce to přináší vzdělání a pragmaticky uvažovat a myslet selským rozumem.

K tomu, jak se současné doby vyvíjí, nejde jen o zajištění blahobytu společnosti a nehorázné plýtvání se zdroji Země a energetickými možnostmi. Probíhá další monopolizace a koncentrace vlivu a moci. Měli bychom si zde opět připomenout Smidakovy principy, a to - akce a reakce-. jakákoliv akce vytvoří reakci. A vztah Moci a Odpovědnosti, nikdo by neměl mít tolik moc jako odpovědnosti.“ Evropská unie (EU) má sice takovou moc, ale má taky takovou odpovědnost, aby svým rozhodnutím, kdyby se ukázalo, že nevhodné, proti smyslu evropské populace a potom mohla toto rozhodnutí zvrátit a potom nahradit škody vlivem své moci? Smidakovy principy však nalézají aplikace nejen v teoretických pramenech z minulosti, Principů“ E. F. Smidaka, kde jsou a rozebrány otázky životního prostředí v budoucnosti. Média nás stále informují, že Zemi hrozí kolaps, jestli lidstvo neučiní některé kroky na záchranu Země a lidstva. Na základě aplikací Smidakových principů jsem hledal odpověď na otázku, kterou si kladou mnozí lidé po přečtení zpráv o katastrofickém vývoji naší planety: Kdo je zodpovědný za tento vývoj? Kdo učiní nezbytná opatření?“. Naslouchejme hlasu budoucí generace, která přijde po nás, generaci našich dětí.[13]

Prožíváme klimatickou krizi z Green dealu, nebo krizi myšlení? Kolem nás je obrovské množství propagandy v zájmu globalizovaného byznysu. Green deal stále ukazuje, jak je potřeba vytvářet lokální ekonomiku je potřeba provést renezanci družstev jejich členů. Společnost se neustále vyvíjí a je neustálém pohybu, mějme na mysli, že některé myšlenky a vize které platí dnes, už zítra neplatí.

Více informací od autora na www.motelgolf.cz

Ve Slušovicích březen 2026                             

doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA

Naděžda Malinová

[1] Fotosyntéza  biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie slunečního, záření na energii chemických vazeb v našem případě hlavně dřevní hmotu ve formě uhlíku. Zjednodušeně řečeno při fotosyntéze se pohlcuje oxid uhličitý CO₂ a uvolňuje kyslík a ukládá se uhlík do dřeva. Fotosyntéza probíhá hlavně v zelených rostlinách, stromech. Fotosyntéza má zásadní význam pro život na Zemi.

[2] GHG protokol (Greenhouse Gas protocol), obsahuje následující části. Scope 1 – přímé emise, stacionární spalování a mobilní spalování, odkazuje na fosilní palivo. Scope 2 – nepřímé emise, spotřeba elektrické energie, spotřeba tepla – emisní faktor předpokládá k výrobě páry nebo tepla spalování zemního plynu s 80 % tepelnou účinností. Scope 3 – nepřímé, přeprava zboží, obchodní cesty – 15 kategorií zdrojů emisí skleníkových plynů.

[3] Mikropodnik (Micro/Smallnebo MSME), má maximálně 10 zaměstnanců a obrat nebo rozvahu nepřesahující 2 miliony EUR-

[4] Czech BCSD-Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj. (Czech Business Council for Sustainable Development), je zájmové sdružení, které sdružuje přední české firmy z různých odvětví, které se cítí odpovědné za dodržování zásad udržitelného rozvoje a podnikání Je národní pobočkou Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD).

[5] Scope, je anglicky "rozsah" či "rámec". Zpravidla se tak označuje rozsah toho, co vše je v určitém projektu/programu/kontextu zahrnuto.

[6] Uhlíkatá kalkulačka na: https://co2.esgrovia.cz/cs/results. Aplikace využívá data z otevřených zdrojů, které společnost Esgrovia s.r.o. získala. Výpočet uhlíkové stopy slouží pouze jako orientační nástroj s informativním charakterem.

[7] CZ-NACE Sekce L, klasifikace zahrnuje činnosti v oblasti nemovitostí. Tato sekce pokrývá pronájem, správu, nákup a prodej nemovitostí, jakož i činnosti realitních kanceláří a odhadců nemovitostí. Nejedná se o finanční služby, ale o služby spojené s majetkem jak s vlastním, tak pronajatým. 

[8] Christenův výškoměr: Jde o výškoměr založený na stejnolehlosti trojúhelníků. Vezmeme do měřidla strom a ke stromu přiložíme dvoumetrovou tyč (trasírku). Na měřítku přečteme výšku.

[9] dřevařské kalkulačky https://www.drevari.cz/woodcalculators, nebo https://www.drevari.cz/calc-roundwood-weight.php.

[10] Celulóza. molekulární vzorec C6H12O6. Hlavní strukturní složka buněčných stěn rostlin, nejhojnější organická sloučenina na Zemi, základ pro výrobu papíru. Je to také vzorec pro opakující se jednotku polymerů glukózy, patří tedy mezi monosacharidy. 

[11] Zakmenění je lesnický koeficient vyjadřující stupeň produkčního využití porostu, definovaná jako poměr skutečné kruhové výčetní základny (nebo zásoby) k základně tabulkové (plné) pro daný věk a dřevinu. Udává se v desetinných číslech (0–1) nebo stupnici 0–10. Hodnota 1 (nebo 10) představuje plné zakmeněn.

[12] New Deal byl sérií ekonomických, sociálních a politických reforem v letech 1933–1938 jako reakce na Velkou hospodářskou krizi ve Spojených státech pod vedením prezidenta Franklina D. Roosevelta.

[13] NEDBÁLEK Karel, Cardassianské právo aneb justice po česku. Slušovice: 2023, s. 151, ISBN 978-80-908533-5-5.