JUDr. Ivan Přikryl

bývalý náměstek na MMR, šéf Úřadu vlády, člen exekutivy ICA.
  • ČSSD
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,07. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.04.2017 16:40:33

Poslanci a senátoři, co s návrhem zákona o sociálním bydlení?

Poslanci a senátoři, co s návrhem zákona o sociálním bydlení?

Pochybuji sice předem, že poslanci čtou noviny. Nepochybuji, že mnozí umí i číst, ale moudrosti mají přehršle, prostě to nepotřebují, již vše vědí. Ale přece si dovolím malý apel, v reakci co čtu zejména jako argumenty pravicové opozice.

 Sociální bydlení není v Evropě „levicové“ téma, naopak. Vize pravice na spokojenou prosperující odpovědnou společnost k realizaci vyžaduje sociální smír včetně zajištění základních atributů života pro lidi na okraji společnosti a šance na návrat do většinové společnosti. Žádná ghetta, žádné no-go zony

Příkladem může být Velká Británie, kde Margaret Thatcher v počátcích své vlády také podlehla kouzlu efektivity privátního sektoru a umožnila privatizaci obecních nájemních bytů, v podstatě je lidem rozdala. Když zakrátko vznikaly vybydlená ghetta sáhla pro 200 let starém institutu – bytových asociacích jako speciálních právnických osobách poskytující levné nájemní bydlení. To se stalo koncem sedmdesátých let, Dnes je v Británii 2,2 milionu bytů v takových společnostech, obce mají právo při nové výstavbě žádat až 30 % bytů pro sociální účely, má promyšlený systém sociální práce. Velice zjednodušeně – potkal jsem v Londýně českého Roma, který u nás nikdy nepracoval, tady dík sociální práci dnes žije a pracuje přiměřeně svým schopnostem a je spokojený.

Nehodlám vůbec obhajovat koncepci zvolenou MPSV. Myslím, že bych uměl načrtnout lepší zákon. Na můj vkus a dlouholetou zahraniční zkušenost zbytečně tvoříme neobvyklé postupy namísto abychom obnovili systém, který u nás fungoval od poloviny devatenáctého století do roku 1939 resp. 1948. Ten stojí na principu obecně prospěšných společností bytových s nákladovým nájemným. Když už za nezaměstnaného platí nájemné stát, platí jen režii, nikoliv nájemné tržní.

Ale vidím jako daleko horší situaci nemít zákon žádný. Dík naší „lidové legislativní tvořivosti“ jak v exekutivě, tak v parlamentu se stejně vždy čeká „co to udělá v praxi“ a záhy se novelizuje a novelizuje, nová civilní legislativa je toho příkladem. Nesouhlasím s tezí, že zákon o sociálním bydlení je něčí „volební priorita“. Veřejnost bývá krutá, a pokud nemáte hrůznou ubytovnu hned vedle svého domu, považují mnozí péči státu za „vyhazování peněz“. Ostatně i Andrej Babiš mě v osobním rozhovoru řekl „ať makají, budou bydlet“. Bez šance, sociální práce, rekvalifikace to ale, sorry jako, nikde nešlo, tak nevěřím, že by to fungovalo u nás. Není jiná šance než zákon schválit. Zákon o sociálním bydlení je povinnost slušné společnosti.

Normotvůrci by ale měli dát velký pozor a poslouchat lidi z terénu, praxe. V Ústeckém či Moravskoslezském kraji především, čím dál častěji, se naplňuje tento scénář:

Dnes dominují dle statistiky byty, které bývalí nájemníci či družstevníci vlastní. Jejich hodnota na trhu se odvozuje od situace na lokálním trhu a pohybuje se od řádu milionů ve velkých městech po statisíce jinde.

V tom přijde „podnikatel“ a ve spokojeném klidném domě koupí jeden byt a pronajme ho tzv. „nepřizpůsobivé, mnohočetné, hlučné rodině“ Pohoda je záhy pryč, ostatní lidé fakticky nemají šanci se takovému ataku bránit. Ti, co uvažují rychle, ihned nabídnou své byty k prodeji, z počátku jen s malou ztrátou. Ti poslední pak nezískají více než 10 % původní hodnoty na trhu. A vzniká společenství vlastníků, kde všechny byty vlastní onen podnikatel. Nedivte se, jak potom lidi reagují na toto téma. A věřte, že je to model více než obvyklý.

Je především důsledkem toho, že 26 let tento problém nikdo neřeší. Obklopeni modely Rakouska, Německa, Francie, Británie jsme ostrůvkem naivity a nedbáme na varování jejich odborníků. A když se dostaví pokus o řešení, slyšíme moudra o jeho zbytečnosti.

Zákon proto doporučuji schválit, ale ještě v Parlamentu pozměnit. Sněmovna se zmítá v předvolební křeči, tak spoléhám na Senát, pokud poslanci nad mými argumenty mávnou rukou.

Musíme nejen pomáhat lidem na okraji společnosti ale též chránit oprávněné zájmy a vlastnická práva ostatních lidí. Například tím, že využití bytu pro účely sociálního bydlení by podléhalo souhlasu 3/5 vlastníků, či (možná lépe), kdyby byl možný rychlý postup v případech, kdy se uživatelé sociálních bytů řádně chovat nebudou - např. do týdne byt vyklidit, jestliže o tom rozhodnou vlastníci 3/5 hlasů.
U družstevních bytů se předpokládá nutný předchozí souhlas jako i s jiným poskytnutím do užívání další osobě. Rovněž i zde by bylo vhodné, kdyby bylo možné poskytnutí bytu rychle ukončit při porušování domovního řádu apod.

Práva a povinnosti při užívání sociálních bytů musí důsledně motivovat jejich nájemce k bezvýjimečnému dodržování jejich povinností a nesmí nijak ohrozit, rušit ani poškozovat ostatní spolubydlící (spoluvlastníky) ani majetek státu, čemuž musí odpovídat jak práva a povinnosti obcí (SFRB), tak nájemců sociálních bytů. Tedy žádná tolerance asociálnímu či protiprávnímu jednání, nikoli více práv pro sociální nájemce atp. Na těchto zásadách jsme se shodli se zástupci odborné veřejnosti, zejména svazy bytových družstev, neboť ta jsou dnes největšími správci družstevních i vlastnických bytů.

Dočtou to poslanci až sem? Budou to číst vůbec?

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama