JUDr. Miroslav Antl

  • BPP
  • Rychnov nad Kněžnou
  • senátor
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,9. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

10.01.2019 13:08:14 - Ant.Mal.

Kde není žalobce není ani soudce, je to tak?

Pokud se mě někdo napříkad pokusí zabít, což je trestný čin, ale já dotačného nenahlásím nebo ho dokonce budu bránit, může ho soud odsoudit? Nikoho jiného dotačný neohrozí ani nezpsobí žádnou škodu. A může někoho obvinit někdo, koho se to netýká? Prostý příklad. Manžel se pokusí doma zabít manželku, ta to přežije a manžela bude bránit. Její matka ho ale třeba požene k soudu. To lze? A kdyby se neozvala ani jedna, tak by soud něco zmohl?

Odpověď

12.01.2019 8:48:53 - JUDr. Miroslav Antl
Především je třeba říci, že správně je to, že „Bez žalobce není soudce" z latinského „Nemo iudex sine actore“).  Žalobcem je však v těchto případech státní zástupce – a ten je dle zásady legality povinen stíhat každý trestný čin, o kterém se dozví. Totéž platí i pro policejní orgány, které se o podezření ze spáchání trestného činu nemusí dozvědět jen z trestních oznámení či podnětu jiných osob a orgánů, ale i z vlastních poznatků. Viz § 158 odst. 1, věta 1. trestního řádu, kdy je poté policejních orgán povinen „… učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele…“.

A vy zmiňujete případ zvlášť závažného zločinu vraždy, ukončeného ve stadiu pokusu – a ten nepatří mezi taxativně uvedené trestné činy, u nichž by bylo trestní stíhání vázáno na souhlasu poškozeného proti tomu, vůči němuž je ve vztahu manželem, partnerem nebo druhem.

Takže, pokud by nedošlo k žádnému zranění s nutným ošetřením ve zdravotnickém zařízení, nemusí se nikdo o tom dozvědět – a pak by skutečně zřejmě k žádnému prověřování či vyšetřování dojít nemuselo.

Pokud se však policisté dozvěděli z jakéhokoliv podnětu, jsou povinni věc řádně prošetřit a státní zástupce na základě shromážděných důkazů rozhodnout o tom, zda je na místě postavit pachatele před soud, tedy jako žalobce podat na něj obžalobu. Ve své bývalé profesní praxi jsem se opakovaně setkal s případy, kdy došlo ke zranění, ale nikdo z účastníků nechtěl svědčit. Z povahy a mechanismu zranění však bylo evidentní, že si jej nemohl poškozený způsobit sám – a že bylo způsobeno jinou osobou. Pak je povinností policejních orgánů a státního zástupce opatřit veškeré (další) dostupné důkazy k prokázání toho, co se skutečně stalo, kdo čin spáchal, resp. je podezřelým – a dále konat dle trestního řádu.

Takže: pokud skutečně víte o pokusu vraždy, k němuž skutečně došlo, doporučuji věc oznámit a případně se doznat, neb doznání patří mezi nejvýznamnější polehčující okolnosti… J

A samozřejmě lživé označení někoho coby pachatele trestného činu vyvolává podezření z trestného činu křivého obvinění (§ 345 TrZ), či přečinů pomluvy (§ 184 TrZ), anebo poškození cizích práv (§ 181 TrZ) – a přinejmenším jde o přestupek…