Konzervativní téma, třeba i pro programové ateisty nebo ty, kdo to neřeší

Ještě k samotnému průběhu Pochodu pro život organizovaného Hnutím pro život, navíc s podporou církví, hlavně Katolické církve (nepovinnou součástí pochodu je i mše v katedrále). Nicméně i když je to církevně podporované, myslím, že není třeba být v prorodinných záležitostech omezováni tím, zda je člověk programový ateista, věřící nebo je mu to jedno. To je v ČR ostatně nejčastější případ. Pochod pro život má upozornit na důležité konzervativní téma, zjednodušeně rození dětí a uchování již započatého života. U těchto otázek je třeba opatrně vyvažovat práva matky a práva nenarozeného dítěte. Jak dál uvádím, česká právní úprava mi přijde dostatečná. Na pochodu však tradičně zaznívá řada zajímavých podnětů k prorodinné politice, které je dobré probrat.

Koncept podpory třetího dítěte v rodině

Tím, co mi přijde zajímavé, je koncept podpory tzv. třetího dítěte, tj. aby se rodiny nebály mít třetí dítě a udržela se dobrá průměrná porodnost. Demograficky, pro udržení populace, je  ideál 2 děti na ženu v průměru. To čistě matematicky zachovává stejný počet populace v další generaci. Ovšem řada rodin má jedináčky, dost často jsou to případy matek samoživitelek, některá žena nemá dítě nakonec žádné, ať již z jakýchkoli důvodů, a pak to matematicky potřebujete vyvážit rodinami se třemi dětmi, případně občas s více dětmi, a ty mají specifické potřeby.

Aby třetí dítě nebylo ve škole za „socku”

Např. mají větší náklady na dopravu - auto pro přepravu více dětí je prostě jiné, ty děti navíc rostou, náklady nejsou malé, pokud jim chcete dát stejný standard, aby nebylo mezi kamarády za „socku” a vysmívané, resp. všem dětem v takové rodině se může snížit standard. Proto je zajímavý nápad Hnutí pro život na vrácení DPH na rodinný vůz pro ekonomicky aktivní rodiče se třemi a více dětmi. Lepší je to tam, kde má vícečetné rodiny řada lidí (a to splňuje třeba jižní Morava, není dobré podporovat sociálně závislé vícečetné rodiny, ale takové, které si dokáží na své děti vydělat jen potřebují v některých otázkách víc podpořit. Benefitem podpory řádných vícečetných rodin je že máte pak vyrovnanou demografickou situaci, není problém s průběžným důchodovým systémem a nedochází k přečíslení populace jinými příchozími (pokud zemi neřídí někdo, kdo to má za cíl). Zkrátka tyto otázky se dají pojmout velmi rozumným způsobem. Takže to vidím jako to pozitivní.

Rizika příliš aktivistického zasahování do soukromého života - nesprávná praxe

Samozřejmě politici musí ohlídat, aby se rozumná prorodinná politika neobracela v nemilé tendence jako v současném Polsku (regulace kontroly porodnosti, které vedou občas s excesům ohrožujícím zdraví matky - při příliš přísném výkladu legislativy některými lékaři - viz o čem vypráví Ewa Farna), ale to je o zodpovědném řízení státu a veřejných záležitostí. Druhý extrém byl donedávna v USA v řadě států (tzv. pozdní potraty, opravdu nerozumné postupy). Ale teď třeba Texas to také přehnal zase opačným směrem (dát limit na rozhodování ženy na 6. týden těhotenství, kdy o tom ještě nemusí vědět, je faktickým zákazem potratů). Tedy to jsou ty extrémy, kterým je třeba se za každou cenu vyhnout. Česká právní úprava ohledně přerušování těhotenství mi v tomto připadá nejrozumnější a nemělo by se na ní nic měnit. Kde jde rodinnou politiku vylepšit je spíš podpora rodin pro zachování dítěte, které už „je na cestě” i když třeba neplánovaně. Ostatně velká část nejsilnější aktuální generace, tzv. Husákových dětí, vznikala neplánovaně. To byly ty četné sňatky maminek „s bříškem” a to mi přijde z hlediska udržení populace tím nejmilejším důvodem ke svatbě. I když samozřejmě vše naplánovat je také pěkné, ale někdy se to kupodivu tak hladce nedaří, jako když děti vznikají tak říkajíc „z lásky”. A na nás jako společnosti je, aby se co nejvíc těchto dětí z lásky mohlo narodit, do klidné, milující rodiny, která je na jejich příchod připravená a nemá větší potíže.

Legislativní návrhy - zatím rozumné věci

Hlavní legislativní návrhy Hnutí pro život v souvislosti s Pochodem pro život jsou následující (zkráceno, ale pro představu). Pro stát to může mít tu výhodu, že se ty děti prostě narodí, když už jsou na cestě a může to motivovat k rození dalších dětí za rozumných podmínek a při dostatečném zdraví dětí (líbí se mi ten nápad, že by se děti měly rodit ženám dříve a neohrožovalo by to zdraví populace rozením dětí až v pozdějším věku ženy, což přináší řadu zdravotních rizik jak pro dítě, tak pro matku).

1. Zavedení těhotenského příspěvku pokrývající náklady spojené s těhotenstvím a přípravou na příchod dítěte. (toto ke zvážení, níže navrhuji alternativu - pozn. autorky článku)

2. Zrušení diskriminačních podmínek u mateřské. Hlavní překážkou je požadavek účasti 270 dní na nemocenském pojištění, jakoby těhotenství bylo nemoc a narození dítěte nepředstavovalo benefit pro stát. Řešením je převedení mateřského příspěvku z nemocenského pojištění mezi nepojistné dávky, jako např. rodičovský příspěvek.

3. Zavedení rodičovského stipendia, aby již během studia bylo prioritou skloubit rodičovství a vysokou školu. Odkládání rodičovství do pozdějšího věku je hlavní příčinou poklesu plodnosti u žen se všemi negativními dopady na zdraví žen a na zdravotní pojištění.

4. Bezúročné půjčky SFPI na bydlení pro ekonomicky aktivní rodiny se třemi a více dětmi. 

5. Vrácení DPH na rodinný vůz pro ekonomicky aktivní rodiče se třemi a více dětmi.

Za sebe bych navrhovala návrat k systému porodného a zvýšeného rodičovského příspěvku jako byl zaveden od roku 2006. Ten systém totiž opravdu inicioval babyboom (zrovna teď vstupují na střední školy,resp. tam dělají přijímací zkoušky, a je jich hodně).