V první řadě si položme otázku. Jak se mohla neoficiální verze auditu Evropské komise tak rychle dostat do médií? Rozhodně v tom nevidím žádnou náhodu, ale zcela jasný záměr. Záměr poškodit a oslabit ČR, existuje tu přece "pátá kolona" ochrany cizích zájmů, třeba SRN či USA či jen sudetských tzv. vysídlenců. Opozice se k neoficiální zprávě okamžitě začala vyjadřovat a audit využila jako zbraň v boji proti Babišovi a jeho vládě. Na odborná stanoviska atd. nikdo nečekal. Každý se cítil být soudcem, především opozice a média. Kolik toho může pak takto pronásledovaný politik prosadit na jednání Evropské rady? A máme výsledek, předsedkyní Evropské komise je zástupce německých konzervativních lidovců.  

No, ale na druhé straně dle listiny základních práv a svobod má každý právo vlastnit majetek. Uvědomují si to skalní odpůrci Andreje Babiše? Uvědomují si, že na základě tohoto zákona měl pouhé dvě možnosti? Buď se musel zbavit části svého majetku, nebo veřejné funkce. Premiér Andrej Babiš převedl své firmy do dvou svěřenských fondů, přesto je podle právníků Evropské komise i nadále ve střetu zájmů. Údajně totiž tyto svěřenské fondy ovládá a skrze ně ovládá i skupinu Agrofert.  Kde se tedy stala chyba? Kdo je viník?

Nemyslím si, že by premiér porušoval zákon. Na vině je dle mého názoru tzv. „lex Babiš“, který zřejmě není dostačujícím legislativním řešením případných střetů zájmů. Zákon o střetu zájmu prostě nefunguje a je potřeba ho novelizovat. O tom kritici nemluví, protože by je to příště mohlo dohnat také. Ale já jsem přesvědčen, že je potřeba ho novelizovat důkladně a především tak, aby již příště nemusela Evropská komise vypracovávat žádný podobný audit na některého z českých politiků. Stejně tak bychom se měli zaměřit na tzv. svěřenecké fondy a více je specifikovat. A to co možná nejrychleji…