Podle nejnovějších údajů, které mám k dispozici, je naše současná bilance čerpání skutečně tragická. Propadli jsme se skoro až na samý chvost pomyslného europelotonu a evropský dotační vlak nám začíná pomalu ujíždět.
Hůř než my jsou na tom jen Rumunsko, Bulharsko a Malta
V černých číslech toneme u všech tří fondů, které tvoří součást kohezní politiky EU zaměřené na rozvoj chudších regionů. V případě Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) jsme aktuálně pátí nejhorší ze všech 27 členských států, u Evropského sociálního fondu (ESF) jsme čtvrtí od konce a u Kohezního fondu máme dokonce třetí nejhorší skóre z 15 tzv. kohezních zemí. Vyjádřeno v číslech jsme v rámci ERDF dosud vyčerpali 26% (průměr EU je 30%), z ESF 21% (průměr EU je 32%) a z Kohezního fondu 19% (průměr EU je 25%). Horší čísla než my vykazují pouze Rumunsko, Bulharsko a Malta (v případě ERDF ještě Itálie), se kterými bychom se však vůbec neměli srovnávat. Zatímco my hrajeme o 26 mld. eur na období 2007-2013 (v přepočtu 675 mld. korun), Rumuni o 19 mld. eur, Bulharsko o pouhých 7 mld. eur a Malta má ve hře dokonce jen 800 tisíc eur.
Nejvíce másla na hlavě mají ministerstva školství, dopravy, životního prostředí a průmyslu a obchodu
Hlavní důvod katastrofálního čerpání spatřuji v chybném nastavení a zejména řízení operačních programů spadajících pod ministerstva školství, dopravy, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Právě "jejich" programy byly kvůli těžkým vadám buď oficiálně zastaveny nebo jsou fakticky ochromeny. Každopádně jimi netečou peníze na české projekty, a to včetně těch, které již byly realizovány nebo se právě realizují. Není jistě náhodou, že zmíněná problémová ministerstva se potýkají s největší personální nestabilitou, a to jak přímo na úrovni funkce ministra, tak v úřednickém aparátu, který má na starosti čerpání z evropských fondů.
Do hry by měl vstoupit premiér Nečas
V důsledku vlastních chyb a selhání nám začíná akutně hrozit ztráta mnoha miliard ze strukturálních fondů, které bychom v žádném případě nebyli schopni nahradit našimi domácími zdroji. Proto je naším bytostným národním zájmem učinit pro záchranu evropských peněz maximum. V situaci, kdy ministři školství, dopravy a životního prostředí řešení problému zjevně nezvládají, by se měl do celé věci vložit premiér Nečas a začít koordinovat záchranné práce na dotyčných ministerstvech tak, aby závady byly v co nejkratší době odstraněny a problémové operační programy se opět rozběhly.
Vážnost situace umocňuje souběžně probíhající vyjednávání o pravidlech pro eurofondy na období 2014-202
Situace je o to vážnější, že souběžně s řešením akutního problému čerpání v období 2007-2013 se již naplno rozjelo vyjednávání o pravidlech pro fondy na období 2014-2020. Jestliže v této klíčové době hasíme požáry související s čerpáním ve stávajícím období, a tříštíme tak své diplomatické síly, těžko budeme při prosazování svých zájmů na období 2014-2020 držet krok se státy, které se s takovými potížemi nepotýkají.
Chronickým nepořádkem ve stávajících operačních programech navíc vysíláme Evropské komisi signál, že čerpat neumíme, což může přidusit, ne-li rovnou potopit naše šance na vyjednání příznivých podmínek na období 2014-2020. Toho, co nám na návrzích Evropské komise zatím nemůže vyhovovat, je přitom mnoho:
- vytvoření kategorie přechodných regionů, které by měly nárok na prostředky z eurofondů vyčleněné pro nejchudší regiony, i když podle výše HDP mezi nejchudší regiony už nepatří,
- nemožnost financovat z eurofondů výstavbu sociálního bydlení,
- zúžení okruhu subjektů, kterým bude možno z eurofondů proplácet nevratnou DPH,
- zřízení
infrastrukturního fondu zahrnutého do kohezní politiky, o jehož prostředky se
budou státy ucházet v celoevropské soutěži, v níž tradičně taháme za kratší
konec.
Jestliže budeme mít v očích Evropské komise pověst problémového příjemce eurodotací ve stávajícím období, těžko od ní můžeme očekávat, že nám v našich požadavcích na nadcházející období vyjde vstříc.
