Jaroslav Martinů

  • ODS
  • Pardubický kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,66. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

15.10.2019 22:38:21

Zkáza českých lesů – situace v Poličce

Zkáza českých lesů – situace v Poličce

Článek starosty města Poličky Jaroslava Martinů uveřejněný v měsíčníku Jitřenka na téma lesy.

Vážení občané, milí čtenáři,

dovolte, abych se s Vámi podělil o mé názory na jednu z největších přírodních katastrof, které jsme v současné době svědky, a to usychání lesů. V České republice jsou již dnes celá rozsáhlá území, kde nezbyl živý zelený smrk (např. v Městských lesích Dačice z téměř 1 000 ha lesa nezbyl smrk starší 15 let). Tato pohroma stále nabývá na síle a velmi rychle začíná zasahovat i náš kraj a naše městské lesy.

Myslím, že dnes již není člověka, který si to neuvědomuje a zároveň se možná ptá, co se to děje a jak je to možné. Musím napsat, že za mé dvouleté působení v parlamentu jsem o tom mnohokrát hovořil na různých úrovních, a především v prvním roce tomuto problému téměř nikdo nevěnoval pozornost. Dnes se již situace velmi změnila a toto téma je diskutováno v mnoha rovinách včetně návrhu chránit vodu dokonce Ústavou.

Dovolte mi můj pohled. Uvádí se, že v roce 1750 bylo v českých zemích 1 100 000 ha lesů a z toho pouhých 11 % smrků. Dnes je již podle katastrálních údajů 2 670 000 ha lesů a dále ještě od roku 1950 zarostlo dalších 418 000 ha nelesních pozemků. V 50. letech po válce bylo v našich lesích „pouhých“ 300 miliónů kubíků dřeva. Dnes je to již téměř 1 miliarda. Za posledních několik generací jsme zmeliorovali 1,5 mil. ha původně mokrých převážně travnatých pozemků. Zničili jsme většinu přírodně meandrujících vodních toků, které udržovaly v údolních nivách vysoko spodní vodu. Naše zemědělství nabylo průmyslového charakteru a produkce vzrostla mnohonásobně a s tím i nároky na vodu. Česká republika má podle dostupných údajů zoráno 71 % zemědělské půdy z celkové výměry cca 4 mil. ha (toto mi potvrdil i ministr zemědělství). Uvádí se, že v Rakousku a Německu je zorané půdy kolem 50 %.

Při poslanecké návštěvě vědeckého zemědělského pracoviště v Praze jsem na několik otázek dostal od vědců tyto odpovědi. Hluboká orba přispívá nejrychlejším tempem k vysychání půdy potažmo celé krajiny. Dále jsem se dozvěděl, že korunami stromů nepropadne až 40 % celoročních srážek, které se velmi rychle odpaří.

Vážení čtenáři, můžeme se divit, že krajina vysychá? Ne, dle mého názoru, nemůžeme. Od roku 2014 nebyl rok, ve kterém by napršelo 100 % dlouhodobého průměru srážek. Standardně u nás pršívalo 55 miliard m3 vody, tj. cca 1 000 Vírských přehrad. Roky 2015 a 2018 byly extrémně suché, pouze po 40 miliardách m3 napršené vody. Roky 2014, 2016, 2017 a pravděpodobně i letošní byly a jsou na úrovni cca kolem 50 miliard m3. Za těchto 5 – 6 let nám chybí objem srážek téměř na úrovni 1 roku. Uvádí se, že na 1 m2 půdy chybí 250 l vody. Tento kritický stav vody působí téměř na vše. Dramaticky ubývá kvalitní podzemní vody pro účely vodárenství. Z objemu 1,5 miliardy m3 využitelné vody před 7 lety je současný stav pouhých 700 miliónů. Mimo jiné citelně zeslábla i vydatnost pramenů v Březové nad Svitavou, odkud se již 100 let čerpá voda pro Brno. Ještě loni tyto prameny dodávaly Brnu 93 % vody z celkové jeho spotřeby 27 mil. kubíků. Letos je to již pouhých 65 % a zbytek vody dodává Vírská přehrada, kde během letošního léta ubývalo a stále ještě ubývá 1 mil. kubíků vody za týden. I naše Vysokomýtská synklinála začíná vykazovat vážné poklesy.

Osobně považuji situaci již od roku 2015 za alarmující. Není pochyb, že stav lesů souvisí s úbytkem vody a vysycháním krajiny. Smrkové lesy vyžadují pro vitální růst 600 – 700 mm vody za rok. Náš republikový srážkový průměr je pouhých 680 mm, a to jen tehdy, pokud prší 100 %. Dnes již víme, že se smrky mají sázet do oblastí nejméně 800 m nad mořem, kde roční srážky dosahují 1 000 a více mm. V minulých dvou stoletích jsme sázeli ohromné množství smrkových lesů do oblastí, kde vůbec neměly být. Dokud byla krajina plná vody, tak se zdánlivě smrkům dařilo i v těchto polohách. Další zásadní chybou bylo, že jsme sázeli doslova smrkové plantáže, které nemají s přírodním lesem nic společného. Dnes je v našich lesích 500 miliónů kubíků smrků a z toho je 80 % v mýtním stavu, tj. 80 a více let. Za poslední dva roky se z důvodu kůrovce a následného usychání již 50 miliónů kubíků vykácelo a odhaduje se, že do 10 let bude většina smrků z důvodu kalamity vykácena.

Uvádí se, že z celkové lesní výměry tvoří smrk 52 %, s borovicí a modřínem dokonce 70 %. V roce 1750 jsme měli pouhých 120 000 ha smrků a dnes je to 1,5 mil. ha, tj. více než desetinásobek. Má se za to, že do 10 let veškeré smrky do 800 m uschnou (naše poličské lesy jsou ve výšce pouhých 500 – 600 m. n. m.).

Za zásadní chybu považuji nedoceněné závěry našeho významného vědce doc. Pokorného, který zjišťoval teploty vzduchu v horkém letním dni a zjistil – nad vodou 26°C, nad živým lesem 28 – 30 °C, nad posekaným trávníkem 40°C, nad polem bez porostu 50°C, nad asfaltovou plochou 50 a více stupňů a nad uschlým lesem dokonce 65°C. To jsou fatální nárůsty teplot, ke kterým došlo za uplynulá desetiletí. Docent Pokorný zjistil a tvrdí, že dochází ke vzniku vzdušných proudů teplého vzduchu, který rychle stoupá a vysává poslední zbytky vody v podobě vodní páry. Ve správě ministerstva zemědělství o stavu vodního hospodářství v České republice se uvádí, že se každoročně vypaří kolem 40 miliard m3, tj. 80 % veškeré naší vody. Dobře si pamatuji na svá školní léta, kde nás učili, že voda, která u nás naprší, se rozděluje do 3 zhruba stejných částí - vsak do země, odpar a odtok z naší republiky. To vše a další skutečnosti má zničující dopad na malý vodní oběh a pravděpodobně i na velký, který má přinášet v severozápadním proudění většinu ročních srážek, ale většina frontálního proudění se rozpadne již nad Německem. Nemůže být pochyb, že tímto přispíváme ke změně klimatu a zásadnímu oteplování. Při diskusi s technickým ředitelem Povodí Moravy jsem se dozvěděl, že průměrný roční odtok z povodí Moravy řekou Moravou do Dunaje činil 1,2 miliardy m3, loni pouhých 200 miliónů m3, tj. pouhá šestina běžného stavu. V našich řekách voda rok od roku ubývá a v našich potocích a říčkách již nic neteče, vodu ztrácíme výparem.Vážení a milí spoluobčané, bohužel tyto skutečnosti, především kalamita lesů, má zásadní dopad i na naše město. V posledních dvou letech jsme velmi citelně zasaženi propadem ceny dřeva. Běžně jsme z našeho lesního hospodářství (2 150 ha lesa) dosahovali zisku 7 – 10 mil. Kč ročně. Pro příští rok se v tuto chvíli počítá dokonce se ztrátou cca 9 mil. Kč. Z původního zisku 7 – 10 mil. Kč ročně do ztráty 9 mil. Kč znamená ztrátu pro náš rozpočet na úrovni 18 mil. Kč. Jedná se o zásadní dopad.

Milí spoluobčané, nejsem pesimistický člověk, nechci nikomu brát jeho názory ani vize. Nechci ani vyvolat vášnivou polemiku.

Mým cílem je upozornit na velký problém nejen České republiky, který má rozměr stovek miliard korun, ale především na dopad pro naše město v podobě zásadního propadu tržeb z našeho poličského lesního hospodaření do městského rozpočtu, jenž si bude žádat velmi tvrdá finanční opatření a především úspory.

Milí čtenáři, děkuji za přečtení tohoto článku a současně i za Vaše zamyšlení.

Jaroslav Martinů

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout