Když se blíží volby, spravedlnost se v Česku zvrhne v předvolební šaškárnu.

A znovu a znovu se rozjíždí ten stejný kolotoč špíny.

Kolikrát ještě se bude vytahovat kauza, kterou už soud dvakrát smetl ze stolu?

Dvakrát padlo „zproštěn obžaloby“, ale evidentně to nestačí.

Ne, dokud bude Babiš kandidovat, bude se Čapí hnízdo recyklovat donekonečna.

Proč?

Protože když nestačí politický boj pomocí argumentů a programových priorit, tak se nasadí justiční mlýnek.

A do toho všeho ještě tihle morální kazatelé, kteří dnes rozdávají lekce z poctivosti.

Exministr spravedlnosti Blažek?

No ten si vesele pije kávičku s drogovým dealerem, jako by se nechumelilo.

Prý „soukromá záležitost“. Tak jistě.

A dnešní ministryně?

Ta si roky psala titul, na který neměla ani papír, natož právo.

A pak jen pokrčí rameny.

Cože, problém? Titul sem, titul tam.

Kdyby to udělal kdokoli jiný, letí ze školy, práce a nejspíš i z obchodu, protože by ho popotahovali kvůli podvodu.

A do toho se nám po sedmnácti (!) letech znovu otevírá kauza, kterou už snad všichni soudci měli na stole – a zase ji vrací k novému projednání.

Proč?

Protože se to hodí.

Protože timing.

Protože volební kampaň potřebuje munici.

Protože tohle už dávno není spravedlnost, ale politická zbraň.

Tak takhle dnes vypadá česká justice.

Důvěra lidí v právní stát?

Ta je tatam. A není divu.

Protože když tohle vidíte – tuhle selektivní spravedlnost, tuhle pokryteckou frašku – tak si říkáte, jestli jsme se vůbec někam pohnuli od dob, kdy se rozsudky psaly na objednávku.

A ptám se: kdy už to skončí?